Ředitel Martin Reissner musel z brněnského Moravského zemského muzea (MZM) odejít z hodiny na hodinu. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) svoje rozhodnutí komentovat odmítl.
„Pan ministr se po zralém uvážení rozhodl pro odvolání pana generálního ředitele. Jako důvod uvedl ztrátu důvěry. Více se k tomu nemá potřebu vyjadřovat,“ sdělila pouze mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Bývalý ředitel Reissner se nevyjádřil, nebral telefon.
Podle informací MF DNES Reissnerovi ve funkci zlomil vaz vyhazov uznávané vědkyně Martiny Galetové (o výpovědi jsme psali zde). Galetová se proti svému propuštění z muzea na podzim 2014 brání u soudu a za pravdu už jí dala i ombudsmanka Anna Šabatová.
Lidé obeznámení se situací doplňují, že kauza vědkyně Galetové byla zřejmě poslední kapkou.
Kdo je Martin Reissner
|
„Líbí se mi, že ministr našel odvahu Reissnera odvolat, protože to dává naději, že když se občané a odborná veřejnost na nějakém věcném tématu spojí, tak je šance, že věci dopadnou dobře,“ řekl režisér Břetislav Rychlík, který právě kvůli vyhazovu Galetové napsal ministrovi před měsícem otevřený dopis.
Galetová dál usiluje o své místo
Mezinárodně uznávaná antropoložka Galetová je ověnčená cenami za svoje výzkumy pravěkých dějin. Zažalovala muzeum kvůli diskriminaci poté, co jí Reissner dal výpověď po návratu z rodičovské dovolené.
Zároveň kvůli osobním sporům odmítl přijmout s ní spojený grant na více než dva miliony korun, s nímž původně souhlasil. To se v historii Grantové agentury ČR ještě nikdy nestalo a vyvolalo to pozdvižení mezi vědci.
„Co odvolání Reissnera přinese, nemám představu. Já se soudím v tomto případě s organizací, a ne s osobou, takže problém zůstává,“ napsala Galetová MF DNES z vědecké konference v Paříži.
Podle svých dřívějších vyjádření chce dosáhnout návratu do muzea, kde jsou uložené exponáty, které potřebuje ke svému výzkumu. Výpověď z organizačních důvodů dostala v té době totiž jako jediná a její úvazek nezanikl - muzeum za ni vzápětí přijalo jinou pracovnici.
„Při odvolání Reissnera mohlo hrát roli i to, že neprošel řádným výběrovým řízením. Pan ministr nepůsobí dojmem ranaře, který střílí od pasu, takže si dokážu představit, že to nebylo ani po lidské stránce jednoduché,“ řekl poslanec Jiří Zlatuška (ANO). Kvůli případu vyhozené antropoložky šéfa resortu kultury interpeloval ve sněmovně.
Atmosféra strachu
Martinu Reissnerovi ale zřejmě nepomohlo ani to, jaké poměry za svého sedmiletého šéfování nastolil. Mezi zaměstnanci podle informací MF DNES vládl strach.
Pouze pod slibem, že nikde nebude uvedeno jejich jméno, popisovalo mnoho z nich, že často na podřízené křičel kvůli banalitám, především k ženám se choval arogantně a jeho chování neslo v některých případech rysy šikany a ponižování, a že výpovědi rozdával všem, kdo se mu postavili na odpor.
„Není mi ho líto, ale nemám z jeho odvolání radost. Beru to jako nový začátek. Reissner hřešil na to, že v muzeu jsou slušní lidé, které práce baví a neumějí se vůči jeho jednání bránit,“ reagovala například jedna z odborných pracovnic muzea.
„V instituci, která má být vědecká, moderní a otevřená, bylo děsivé, že tam vládla atmosféra strachu a na druhé straně patolízalství,“ myslí si Rychlík.
Bývalý ředitel Reissner ale figuruje i v dalším soudním sporu. V polovině února odešel od brněnského soudu s tříletou podmínkou Zbyněk Rujbr. Senát jej potrestal za ublížení na zdraví právě Reissnera, do něhož podle rozsudku předloni v listopadu po hádce najel autem.
Nikdo ze svědků ani znalců přitom před soudem Reissnerovu verzi incidentu nepotvrdil. Všichni řekli, že jeho sražení neviděli nebo že zranění neodpovídá popisovanému ději.
„Jsem přesvědčený, že jde o jeho mstu za to, že se moje nevlastní matka, poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM), angažovala v případu paní Galetové,“ prohlásil tehdy Rujbr.
Muzeum do vypsání výběrového řízení na nového ředitele povede dosavadní náměstek Jiří Mitáček.
