Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém i středoevropském měřítku unikátní.
„Začínáme vyhlašovací proces, kterému předcházely stovky jednání. CHKO znamená opravdu systémový přístup k ochraně přírody a krajiny, aby hodnotné věci zůstaly zachovány pro naše děti a vnoučata, a zároveň to nejde proti zájmu turistického ruchu. Naopak jej dokáže podpořit a usměrnit takovým způsobem, aby turistický ruch mohl fungovat,“ řekl dnes novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Celková výměra budoucí chráněné oblasti je 127 kilometrů čtverečních a kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh také oblast kolem Moravy k Hodonínu a také podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu. Vymezení CHKO je navržené tak, že do území nejsou zahrnuta žádná města ani obce.
Území je k větší ochraně podle Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) navrhováno už 75 let. Až nyní se podle ní podařilo najít shodu. Do aktuálního návrhu zahrnuli pracovníci AOPK požadavky obcí, spolků či majitelů pozemků. Předjednávací fáze skončila v červnu.
Vyhlášení procesu vítají ekologické organizace, které dlouhodobě upozorňují, že z území mohou zmizet staré porosty i desítky vzácných druhů rostlin a živočichů. Podle Hnutí Duha je stávající návrh nadějným kompromisem.
„Zřízení chráněné krajinné oblasti zajistí jasnou a přehlednou správu území. Přinese příležitosti financovat revitalizační projekty nebo způsoby hospodaření šetrnější k přírodě. Ochrana přírody Moravské Amazonie bude také pojistkou před potenciálními destruktivními stavebními či jinými projekty, jež by zdejší krajinu devastovaly,“ uvedlo hnutí.
Kritika kvůli rychlosti i nekomunikaci
Správní rada Biosférické rezervace Dolní Morava, jejíž území kopíruje zamýšlený rozsah CHKO, kritizuje postup ministerstva hlavně z pohledu rychlosti prováděných kroků.
„S ní je spojený enormní tlak na všechny zainteresované subjekty, což se nám jeví jako nepřijatelné, zvláště pak s ohledem na rozsah a dopad plánovaného zásahu do režimu krajiny, u něhož je reálně velmi omezená možnost jakýchkoli pozdějších změn,“ řekl ředitel společnosti Jan Vybíral.
Jedním ze spolků, které kritizují plán vzniku CHKO, jsou místní rybáři. „Nám by její vyhlášení zkomplikovalo práci a chov v rybnících. V takto chráněném území se nesmí vysazovat nepůvodní druhy ryb, například amur,“ vysvětlil pro MF DNES jednatel lanžhotské pobočky Moravského rybářského svazu Libor Hrnčíř. Právě amura však v místě hojně produkují. Ministr Hladík dnes ujistil, že CHKO neznamená žádný zásah do rybaření nebo třeba do myslivosti.
V Moravské Amazonii se kácí, co máme chránit, vadí vědcům. Sepsali petici![]() |
Podle Hrnčíře jsou proti i myslivci, včelaři a další majitelé soukromých pozemků nebo revírů, jimž by vyhlášení stupně ochrany zasáhlo do vlastnických práv.
„Nejsme proti ochraně přírody, jenže s námi nikdo nekomunikuje. Zasílali jsme několik dotazů a ministerstvo ani Agentura ochrany přírody a krajiny nám od května nebyly schopné odpovědět. Chceme jednat, ale pokud s námi nekomunikují, tak s nimi prostě nemůžeme souhlasit,“ poznamenal Hrnčíř.
Ministerstvo se výtkám brání, upozorňuje, že se kvůli plánu na vznik CHKO uskutečnily v poslední době stovky jednání s obcemi, hospodáři a nejrůznějšími spolky v regionu. Na formátu ochrany celé lokality podle něj panuje mezi aktéry široká shoda.
V území soutoku se nachází největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Po jejich větší ochraně volají ochránci přírody několik desítek let. Pro svůj jedinečný přírodní charakter bývá oblast označována jako Moravská Amazonie. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých však podle vědců rychle ubývá.