Podle rozsudku mají obžalovaní 335 milionů korun vrátit úřadu práce. Soud je potrestal i zákazem výkonu činnosti ve funkci jednatelů.
Obžalovaní vinu odmítají, hrozilo jim až desetileté vězení. Případ půjde k olomouckému vrchnímu soudu, jedna z obžalovaných se totiž odvolala.
Podle rozsudku Aleš Mokrý, Veronika Veith a Ivor Ševčík v různých časových obdobích v letech 2008 až 2012 od státu vylákali příspěvky na zaměstnávání zdravotně postižených lidí, kteří s nimi sice podepisovali pracovní smlouvy, ale ze mzdy dostávali jen část.
Zbytek jim jednatelé nevypláceli kvůli různým dohodám. Zaměstnanci s nimi sepisovali smlouvy například na pronájem notebooku, routeru nebo na výuku angličtiny.
„Ke skutkům došlo tak, jak bylo uvedeno v obžalobě. V holdingu fungoval velmi promyšlený systém, jak se dostat k finančním prostředkům v souvislosti se zaměstnáváním postižených lidí,“ uvedla předsedkyně senátu Dagmar Bordovská.
Podle žalobkyně dostali zaměstnanci maximálně třetinu ze mzdy, která byla uvedena v dotacích. Jednatelé si podle ní nevyplacené peníze nechávali.
U Mokrého je škoda vyčíslena asi na 53 milionů korun, u Ševčíka na více než 85 milionů, u Veroniky Veith asi na 196 milionů korun. U ní soud nejspíš kvůli numerické chybě v obžalobě částku zhruba o tři miliony snížil.
Mokrému soud vyměřil šest let vězení, Veith a Ševčík odešli s trestem 6,5 roku.
Ševčíkovi a Mokrému soud zakázal činnost na pozici jednatele na pět let, Veronice Veith uložil zákaz výkonu funkce na osm let. Všichni mají škodu, kterou způsobili, nahradit poškozenému úřadu práce.
Obžalovaní vinu odmítli. „Necítím se být vinný. Nikdy jsem neuvedl zkreslující údaj v žádosti o podporu. Zaměstnávání probíhalo vždy (v souladu) se zákonem a platnou legislativou,“ hájil se už dříve Mokrý.
Veronika Veith řekla, že byla zpočátku jen personalistkou, poté jednatelkou s omezeným výkonem funkce. „Nerozhodovala jsem, veškeré kroky určovali a řídili společníci, vše fungovalo už před mým nástupem. Jsem nevinná, svým jednáním jsem nikdy nechtěla spáchat trestný čin,“ prohlásila už v minulosti.
V případu figurovaly čtyři firmy kolem holdingu Mandre. Na internetu lze ještě nyní najít některé tehdejší nabídky pracovních míst, které společnost inzerovala.
Představovala se v nich jako jeden z největších zaměstnavatelů invalidních lidí v Česku, v komentářích pod některými lze dohledat i nespokojená vyjádření tehdejších zaměstnanců.
