V jaké kondici je teď skupina GEEN?
V dobré. Za ta léta vybudoval celý koncern majetek za více než 200 milionů eur s ročním obratem blížíce se k 40 milionům eur. Veškeré prostředky dnes investujeme do rozvoje portfolia a firmy.
Příležitosti nyní vidíme v mnoha směrech. Chtěli bychom neustále rozšiřovat výrobní portfolio v obnovitelných zdrojích a upevňovat pozici v Evropě. Rozvinout naše schopnosti stavět elektrárny i pro další zákazníky a stát se významnějším integrátorem obnovitelných zdrojů. ¨
Know-how a zkušenosti jsme již nabrali a nyní je čas je zužitkovat. GEEN dnes zaměstnává přes 150 lidí, kteří mají své místo, kompetence a odpovědnost za svůj úsek.
Aleš Mokrý (1980)
|
Byl jste společně se společníky ve firmě Mandre zatím nepravomocně odsouzen za dotační podvody. Vaše skupina je do značné míry financována skrze dluhopisy. Aktiva GEEN jsou dnes již téměř 6 miliard korun, dluh potom asi 3,5 miliardy korun. Kromě trestu odnětí svobody Vám hrozí i zákaz vykonávání pozice jednatele. Kdybych byl investor nebo banka, dvakrát se rozmyslím, zda takové společnosti svěřím peníze.
To se přesně stalo. Dvě velké banky a tři a půl tisíce investorů se dvakrát rozmysleli a zůstali s námi. Všichni z nich ocenili transparentnost, poctivý přístup a zcela upřímnou komunikaci. Ocenili, jak jsem se zachoval v kritické situaci, že jsem se nikde neschovával, nic neskrýval. Navíc GEEN jim vydělává 200 milionů korun, každý rok.
V jakém obchodním poměru byla Mandre vůči skupině GEEN?
V žádném.
Co bylo obchodním cílem Mandre?
Vybudovat funkční firmu, která uplatní v reálném byznysu hendikepované lidi. Tehdy nás napadlo, že lidé, kteří jsou upoutaní na vozíku, mohou přece pracovat z domova, a přesto být užiteční. Proto jsme začali s touto myšlenkou pracovat. Hlavní cíl byl mít srovnatelnou databázi a perfektně vyškolené zaměstnance na infolince, jako je 1188. A to se nakonec povedlo. Zaměstnávali jsme až 200 hendikepovaných lidí.
Paradoxem je, že mě vybudování této firmy dostalo až k soudu, který mě v první instanci nepravomocně odsoudil za to, že firma údajně neplnila reálné zisky a smysluplnost, přestože celá skupina prokázala hospodářský výsledek přes 20 milionů korun.
Soud vás podle spisu odsoudil za to, že jste od Úřadu práce získali příspěvky na zaměstnání zdravotně postižených, ale vypláceli jim jen část mzdy. Zbytek byl strháván na základě dohod. Zaměstnanci s nimi sepisovali smlouvy například na pronájem notebooku, routeru nebo na výuku angličtiny. Rozdíl jste si měli nechávat. Problém bude spíše tam, než že by firma nebyla zisková, ne?
Pojďme k tvrdým makro datům. Soud prvního stupně nás odsoudil k zaplacení škody 303 milionů korun, přitom celkové mzdové výdaje byly 405 milionů korun, dotace byla 303 milionů korun. V této fázi jsme tedy museli vydělat i přes podporu 100 milionů korun, abychom byli na nule.
Z těch 400 milionů jsme zpět státu odvedli 34 procent daně za zaměstnavatele a 3,5 procenta a 13,5 procent za zdravotní a sociální pojištění a 15procentní daň, tedy celkově zhruba něco přes 250 milionů korun. Zbývající část je čistá mzda tedy něco kolem opět 150 mil korun.
Kurz angličtiny stál něco kolem 2,5 tisíc korun z celkové částky 6 000 korun a mělo ho asi 80 procent zaměstnanců, tedy asi 32 procent z této částky, což znamená 48 mil korun. Dále prosím uvažujme, že všichni svědci vypověděli, že kurz skutečně probíhal, tedy musel něco stát a já mám dnes v ruce, že takovýto kurz obvykle stojí 6 960 korun! My jsme díky množství byli schopni vyjednat slevu. Tedy je dost nepravděpodobné, že bychom byli schopni nějakým způsobem vyvést finanční prostředky!
Na každém zaměstnanci bylo, aby se rozhodl, jestli se bude dal vzdělávat nebo ne, takže si někteří koupili ledničku a někteří si platili ve formě srážek angličtinu, která podle soudu probíhala, protože na konci byli zaměstnanci, kteří i přes svůj handicap mohli být skvělý operátoři na infolince pro pokryteckou veřejnost.
Nespravedlivý a nepravdivý rozsudek měl alespoň pravdivě spočítat škodu – rozsudek v číslech: odsouzení vložili do projektu přes 100 milionů korun. Soud nezajímá, že to museli vydělat, aby se obohatili 48 miliony korun z angličtiny, kterou někdo musel připravit a vyučovat, dále na něčem pustit, a to celé stálo v nákladech nulu?
Co dělali zaměstnanci Mandre? Nemyslíte si, že jste někde udělal chybu?
Kompletovali a doplňovali databáze, se kterými jsme my pak obchodovali. Na hodnotu těchto databází máme znalecký posudek a také zaplacené faktury od klientů. Chybu jsem neudělal! Předpokládal jsem, že společnost není pokrytecká. A že tedy platí, že můžeme zapojit zdravotně postižené do projektu a vyžadovat po nich, abychom jako celek byli konkurenčně schopnou organizací.
Po svých zaměstnancích jsme vyžadovali, aby na sobě pracovali, zejména ve vzdělávání, které je mnohdy velice zanedbané. To u všech lidí vyžaduje velké uvědomění a úsilí. To samozřejmě jistě nevyhovuje každému. Jsou lidé, pro které nejsou překážkou jejich skutečné handicapy, a pak ta větší část, pro které je jediným handicapem jejich pohodlnost a slabost.
Ale tak tomu bývá v každé skupině. Bohužel společnost, aniž by znala všechny okolnosti, se vždy postaví na stranu „slabšího“. Zde se o nic takového ovšem nejedná. Nikdo nebyl poškozen ani zneužit. Kauza je vykonstruovaná uměle s cílem poškodit mou osobu. Pravda ovšem je, že mě nezajímají lidi, kteří nechtějí, ale ti, kteří chtějí, a s těmi pracuji dál.
Je to tedy celé věc konkurenčního boje? Nebo je to pomsta bývalých obchodních partnerů? Kdo kauzu podle vás vykonstruoval?
To teď nemůžu říct, ale časem se k tomu určitě vyjádřím.
GEEN holdingSkupina vznikla původně jako developer energetických zdrojů v roce 2009. Aktuálně ale elektrárny nejen staví, ale také vlastní a zabývá se i prodejem elektřiny koncovým zákazníkům. Hodnota majetku nyní již dosahuje téměř 6 miliard korun. Zadlužení společnosti je na úrovni cca 3,5 miliardy korun. Roční obrat holdingu se pohybuje kolem jedné miliardy korun, kdy 50 procent výnosů generuje trojice elektráren na biomasu v Chorvatsku. Nyní ale její jednatel Aleš Mokrý prožívá krušné období. U soudu před dvěma roky nevysvětlil kauzu jeho bývalé firmy Mandre dotačního podvodu se zaměstnáváním hendikepovaných lidí a ten ho zatím nepravomocně odsoudil k šesti rokům vězení, 53 milionové pokutě a zákazem výkonu činnosti ve funkci jednatele. |
Na začátku rozhovoru jste řekl, že chcete skupinu GEEN dále rozvíjet. Jak se dá pokračovat v podnikání, když nevíte, co vás čeká?
Pokud nelžete a hrajete s investory fair play, tak to jde. Pakliže padne odsuzující rozsudek, tak já a GEEN přestaneme být spojení. Já se pro firmu stanu přítěží, a to bych nikdy nechtěl, takže okamžitě odejdu.
Především rozsudek není konečný a já pevně věřím, že jsme nyní, po obdržení odůvodnění, vysvětlili všechny sporné body. Musím ocenit i to, že lidi, kteří se mnou obchodují po dlouhou dobu, ani na moment nezaváhali a naše obchody pokračují v běžném rytmu. Samozřejmě je to pro mě složité osobně. Nicméně neustoupím, a to ani v nastavení motivace sebe i lidí kolem mě.
Zaznamenali jste ztrátu důvěry ze strany bank a investorů?
Jak už jsem uvedl, pokud dokážete investorům věci vysvětlit, hrajete fair play, tak ztrátu důvěry nepocítíte.
GEEN se věnuje výhradně budování obnovitelných zdrojů energie. Dnes vedle solárních a vodních elektráren v ČR a SR provozujete biomasové spalovny v Chorvatsku a vodní elektrárnu v Gruzii. V čem jsou tyto trhy jiné než ten tuzemský?
Je třeba, abyste načetl místní zvyklosti a kulturu. Té se musíte přizpůsobit. Většinou to trvá tři roky, než zjistíte, kdo vám okopává kotníky nebo vám škodí a kdo je skutečný parťák do nepohody. Následně se kontakty vytříbí a teprve poté můžete začít rozvíjet místní trh. V zahraniční máme pravidlo 10 milionů eur provozního zisku. Tedy pokud nevidíme na projekty, které jsou v dohledné době toto produkovat, pak projekt nespouštíme.
Obnovitelné zdroje jsou v Česku vnímané pořád trochu s despektem. Navíc si nesou cejch účelového solárního boomu. Lepší se situace v čase?
Zdá se, že se naše vládní špičky snaží ve veřejnosti vyvolat spoustu otazníků a pochybností. Zda je energie z obnovitelných zdrojů dobrá nebo špatná, levná nebo drahá, nebo dokonce zda je vlastně ekologická a zda se vyplatí jí podporovat. A přitom nenabízí jinou alternativu, jak se vypořádat s přechodem výroby elektřiny k těm splňující zásady trvale udržitelného rozvoje, a přitom dostatečně výkonným. Ona totiž žádná jiná, alespoň prozatím, není.
Kde je podle vás budoucnost zdrojů energií z hlediska složení?
Za mě stručná odpověď. Do doby, než se vytvoří infrastruktura pro elektromobily, to je 50 procent OZE (obnovitelné zdroje energie, pozn. ed.), a 50 procent tradiční energetika. Poté můžeme tradiční zdroje dále nahrazovat OZE. Svou roli má bezpochyby jádro, a právě proto by za mě měl existovat reálný koncept, kdy se OZE a jádro dokáže vzájemně podporovat. A pak například elektromobily používat k vyrovnání volatility těchto zdrojů. Dnes je ovšem komunikace této problematiky v podstatě obrácená.
Obul jste se do vládních špiček. Jaký by měl být přístup státu k obnovitelným zdrojům v budoucnosti?
Řekl bych, že nejen k OZE, ale ke všemu, co tuhle zemi posouvá dopředu. Uvědomit si, že jsme jen součástí světové ekonomiky, nikoli jejími tvůrci. Stát by měl podporovat české EPC kontraktory (Energy Performance Contracting – komplexní služba, která v sobě zahrnuje návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a zajištění financování projektu vedoucím k úsporám energie, pozn. ed.) v jiných zemích, nastavit rozumnou míru podpory pro nové zdroje a postupně s ostatními státy najít správnou cenu energie, aby výstavba nových zdrojů byla vyžadována poptávkou.
A děje se tohle někde v okolních zemích? Kde se nyní můžeme inspirovat?
Teď nikde! Ani jeden stát z EU nemá strategii rozvoje OZE v krátkém časovém horizontu postavenou bez dotace. A hlavně to díky propojené elektrické soustavě nemá smysl bez generální dohody mezi státy. Česká republika je samozřejmě omezena svými možnostmi z pohledu své zeměpisné šířky, délky i rozlohou.
To znamená, že jedním směrem je podpora českých investorů, aby stavěli a provozovali tam, kde je to z pohledu Evropy nejpřijatelnější a náklad na transfer energie dovolí přijatelnou cenu. Dále zvolí vhodnou kombinaci zdrojů.
