Každý, kdo v Žebětíně bydlí, si může bezplatně vyzvednout zelený plastový kompostér, ve kterém si vyrobí vlastní kompost. "Je to zajímavé a rozhodně lepší než si trávou z předzahrádky plnit svou popelnici," řekla nadšeně obyvatelka Žebětína.
I podle starosty městské části Víta Berana se lidé začínají o svůj vlastní kompostér pomalu hlásit. "Zatím jich máme domluveno okolo čtyř desítek," potvrdil Beran. Podle něj největší zájem o plastové boxy s víkem teprve přijde. "Když jeden soused uvidí, že to má ten druhý, bude jej chtít taky," odhadl Beran.
Třídění odpadu se může rozšířit do dalších částí města
Žebětín bude zatím jedinou městskou částí v Brně, kde se začne kompostovat ve velkém. "Třídění odpadu se zde rozjíždí díky mezinárodnímu projektu s naším partnerským městem ve Francii," uvedl náměstek primátora Martin Ander.
Podle něj by se kompostování v budoucnu mohlo rozšířit i do dalších částí Brna. Má to své výhody. Lidé ušetří místo ve svých popelnicích a sníží množství odpadu, který se odváží do spalovny a musí se za něj platit. "Nechali jsme si udělat rozbor komunálních odpadů. V obyčejné popelnici v Žebětíně je pětatřicet procent organického odpadu," vysvětlil Ander.
Právě ten by žebětínské domácnosti měly nově vyhazovat do plastových krabic. Každý v Žebětíně vlastní kompostér může mít již od příštího pondělí. "Všechny kompostéry navezeme do střediska sběrného odpadu," popsal Beran.
A tam si je mohou zájemci vyzvednout. "Každý dostane kompostér zdarma, musí však podepsat smlouvu s tím, že jej bude opravdu využívat ke kompostování," upozornil Ander.
Kompostováním město uspoří miliony ročně
Dovnitř se může sypat téměř všechno, co se v přírodě rozkládá. Kompostér snese posekanou trávu, ale i zbytky ovoce či zeleniny. Nepatří tam však uvařené jídlo, které může vábit hlodavce.
Všechny žebětínské kompostéry, kterých bude podle předpokladů tři sta padesát, hradí dotace z Evropské unie. "Chceme vyzkoušet, jak kompostování bude fungovat ve vesnické zástavbě a u bytovek. Do budoucna by se mohly rozšířit po celém Brně," uvedl Ander.
Právě jihomoravská metropole každoročně vyprodukuje na dvacet tisíc tun biologického odpadu, který by šel kompostovat. "Pokud se jej podaří vytřídit, dosáhnou úspory pro město až jedenácti milionů ročně," uvedl Ander.
