Vinou extrémních povětrnostních podmínek nemá dostatečnou kvalitu ječmen jarní a ke sladování není ideální ani ječmen ozimý. Tyto potíže pociťuje celá Evropa, v Česku se týkají hlavně oblastí jižní Moravy, Hané a Polabí.
Sladovny tak dostávají méně kvalitní suroviny, která je kvůli tomu i dražší. „Vlny v produkci a kvalitě sladovnického ječmene tu byly vždy, ale nyní jsou výkyvy opravdu obrovské a bude se to zhoršovat,“ upozorňuje emeritní sládek Ivan Chramosil, který je jedním z největších pivovarských odborníků v Česku.
Horší jsou nejen parametry ječmene, ale také jeho výnosy z hektaru. „Když vyjde špatně produkce sladovnického ječmene, tak ve sladovně s tím mohou udělat už jen minimum. Aby pak bylo pivo dostatečně kvalitní, nese to velké nároky na sládky,“ sděluje Chramosil.
Vědci hledají vhodné genotypy
Na pomoc se snaží přispěchat vědci, kteří využívají genetiku a molekulární biologii, aby vytvořili nové kombinace odrůd a linií.
„Naším cílem je získat materiál k vyšlechtění odrůd schopných dosáhnout dobrých kvalitativních parametrů i ve stresových podmínkách,“ informuje proděkan Agronomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity Radim Cerkal, který začínající výzkum podpořený Národní agenturou pro zemědělský výzkum na univerzitě povede.
„V případě ječmene jarního budeme hledat genotypy schopnější vyrovnat se suchem. V případě ječmene ozimého pak ty se sladovnickou kvalitou, kterým rychlý vývoj na jaře v důsledku možnosti využití zimní vláhy poskytuje větší šanci uniknout suchu v době tvorby a zrání zrna,“ doplňuje Cerkal.
Milovníků piva by se nicméně komplikace spojené s počasím dotknout neměly. „Vznikají potíže při výrobě, ale konečný spotřebitel to nepozná. Zhoršení piva nehrozí,“ ujišťuje Chramosil.
Obávat se zatím není třeba ani nedostatku surovin pro výrobu. „Jsem v oboru padesát let a něco takového se ještě nestalo. U nás je sladovnického ječmene tolik, že se ještě vyváží, takže katastrofické scénáře nejsou na místě,“ uklidňuje Chramosil.
