Možná už někde zahlédl "vystajlované" dívenky, co se pohybují od solárka k fitku a od butiku či značkového obchodu přes kosmetiku do stylové kavárny, restaurace či na diskotéku, ale nikdy pořádně nezjistil, co takový živočišný druh nosí v perfektně upravené hlavince. A to je tedy soda.
Jiří Šimáček nazval své rozsahem nevelké dílo "nejnižší forma románu". Skutečně je nejprve třeba přistoupit na jeho hru, která nápad vylíčit několik měsíců ze života "snaživé" kosmetičky jejími vlastními slovy dovedla k brutální dokonalosti karikatury.
Ta nasvětluje ostrým paprskem skutečnosti, které běžnému smrtelníkovi v této "čisté" podobě nejspíš unikají.
SnaživkyJiří Šimáček Větrné mlýny |
Při četbě třicáté či padesáté stránky napsané šíleným jazykem slečny, co "není žádná trapka nebo blbka nebo přeléčená venkovanka", se začne ze Šimáčkova na sto stran nataženého nápadu klubat jeho pravá síla: bytost, která ve své "snaživkové" kalužince žije zjevně napořád, skutečně necítí nejmenší touhu z ní vyváznout.
Už za první republiky a pak v roce 1972 vyšla u nás kniha Páni mají radši blondýnky... ale žení se s brunetkami. Napsala ji hollywoodská scénáristka Anita Loosová stejně charakteristickým "prostoduchým" jazykem hlavní hrdinky, který do češtiny geniálně převedli Luba a Adolf Pellarovi. Hezká a jednoduchá americká děva tu žije podobně na útraty prachatých pánů.
Od těch časů ovšem snaživky pořádně přitvrdily. Dnešní zlatokopka se dopustí i zločinu, protože jí vlastně vůbec nedojde, proč by se na cestě za svým cílem měla omezovat něčím tak zbytečným, jako je morálka.
Celkový duch Šimáčkovy knihy není proto směšný. Spíš beznadějný nebo až hrůzný nablýskanou prázdnotou světa proslulých značek módy či kosmetiky a internetových návodů na krásu a zdraví.
"Za dva dny jsou Vánoce, no já teda pojedu k našim, protože jinak teda nevím, co bych tady jako dělala. Tady nemá cenu vůbec na Vánoce zůstávat, protože by tu stejně bylo mrtvo a já stejně nejsem moc zvědavá na to, abych jako na Vánoce chystala Vánoce na další den, že jako budu mít s Petrem druhý Vánoce," uvažuje Šimáčkova hrdinka, která v té době ještě vytěžuje ženatého přítele.
Ovšem jen do chvíle, než se jí podaří ulovit svobodného pracháče a než zacílí na pracháče ještě prachatějšího...
Pro brněnského čtenáře mají Snaživky ještě bonus navíc. Odehrávají se totiž v současných brněnských podnicích, ulicích a nákupních centrech.
