"Emoce k této práci patří, nebojím se je dát najevo. Ne při zásahu, ale když je po všem." - Ono při zásahu na emoce stejně ani není prostor. Jakmile ale opadne ten šrumec a stres, tak to prostě na člověka dopadne.

Řekla bych, že pan Bartošek je muž na svém místě. A lidi, jako je on, by si zasloužili mnohem lepší ocenění, a to nejen finanční.

Zrovna včera jsem jel trolejbusem č. 33, ten tak skřípal a rachotil, že jsem uvažoval kolik milionu km už má natočeno.

Milionů asi ne ;-). Ale když vezmeme, že bus najezdí v průměru 200 -250 km denně s tím, že je 250 pracovních dní, tak se dostáváme 50-62000 km ročně. K tomu kvalita vozovky, příčné prahy, které denně projedou mnohokrát...

Jsem si úplně vybavil MASH... Kdo jde první? Ten kdo nejvíc řve? Ne, ten kdo řvát nemůže...

Lidi u IZS jsou borci!!!

Možná by stálo i za úvahu si pořídit Atego jako má pražská záchranka. V tomhle případě by se hodně hodilo.