Modré parkovací zóny v Brně vyjdou na miliardu, už začala registrace

  • 24
Příprava na rezidentní parkování zatím Brno stála více než 650 milionů korun. Největší položku představují tři parkovací domy v centru města. Další stovky milionů půjdou do odstavných parkovišť typu P+R.

V novém kontaktním centru pro rezidentní parkování na Zvonařce se v pondělí zaregistrovali první zájemci, kteří bydlí nebo podnikají v historickém jádru města. Tam totiž 1. září dlouho očekávaná parkovací revoluce v Brně odstartuje.

Pracoviště vyšlo město na sedm milionů korun, další jeden až dva miliony ročně bude stát jeho provoz.

Je to ale jen malá část toho, na kolik zatím přípravy přišly, a zlomek konečné částky, na kterou se zavedení rezidentního parkování vyšplhá. Město totiž musí ještě vybudovat síť záchytných parkovišť a parkovacích domů pro ty, kteří do Brna přijedou nebo v něm trvale nežijí.

Jaký balík peněz si přesně musí připravit, to si zatím nikdo netroufá odhadnout. Půjde však minimálně o stovky milionů korun.

„Právě zpracováváme studii proveditelnosti na stavbu parkovišť a parkovacích domů. Teprve z ní se dozvíme, kolik míst bude potřeba a kolik to bude stát. Celkově půjde o několik tisíc míst,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro dopravu Richard Mrázek (ANO).

Cena za vybudování jednoho místa se přitom u podzemních parkovišť třeba v centru pohybuje v průměru kolem půl až jednoho milionu korun. Město ale věří, že se je podaří pořídit levněji. „Chceme stavět nad úrovní terénu a stlačit cenu na 200 až 250 tisíc korun za jedno místo,“ poznamenal Mrázek.

Tři parkovací domy pro návštěvníky centra už město postavilo – objekty v Kopečné, Panenské a Veselé ulici vyšly dohromady na 576 milionů korun. Poslední z nich však zatím nefunguje a čeká na dostavbu Janáčkova kulturního centra.

Dosavadní vyúčtování rezidentního parkování

  • Stavba tří parkovacích domů v centru města (Kopečná, Panenská, Veselá) – 576 milionů korun
  • První záchytné parkoviště typu Park and Ride u Ústředního hřbitova – 9 milionů korun
  • Monitorovací program s názvem „Systém organizace a bezpečnosti dopravy“ – 40 milionů korun
  • Nákup 120 parkovacích automatů na karty a mince s elektronickou registrací SPZ – 21 milionů korun 
  • Zřízení kontaktního centra v ulici Zvonařka – 7 milionů korun 
  • Nákup dvou monitorovacích aut – 4 miliony korun

Teď přijdou na řadu záchytné plochy typu Park and Ride dál od středu města. Mimobrněnským by jich v první etapě mělo sloužit sedm. Zatím funguje jen jediné u Ústředního hřbitova s kapacitou 177 míst za devět milionů.

Další město plánuje u areálu Zetoru v Líšni, v Králově Poli budou dvě – u vlakového nádraží a v Purkyňově ulici nad sportovní halou Vodova. Parkovací domy se mají stavět také u bohunické nemocnice, na Veveří naproti Sono Centru a v Pisárkách. Další přibudou podle potřeby.

Oproti tomu relativně levnou položku tvoří takzvaný Systém organizace a bezpečnosti dopravy, který je programovým srdcem celého rezidentního parkování. Za něj zatím město dalo 40 milionů a se servisními poplatky na pět let a dalším rozšiřováním aplikace by částka neměla přesáhnout dvojnásobek.

Druhá žádost o státní dotaci

Brno doufá, že stejně jako s parkovišti, i s náklady na systém pomůže stát. Jenže před rokem v době, kdy byl náměstkem pro dopravu Matěj Hollan (Žít Brno), město s žádostí o 80 milionů u ministerstva dopravy neuspělo. Teď to chce zkusit znovu.

„Dokončujeme právní analýzu, díky níž už dostatečně zdůvodníme, proč dotaci získat. Měla by být hotová na přelomu srpna a září. Až ji rada odsouhlasí, podáme žádost nejen na monitorovací systém, ale postupně i na všechny plánované parkovací domy,“ uvedl Mrázek.

Ze svého už město za asi 21 milionů nakoupilo prvních 120 „chytrých“ automatů na karty a mince. Smlouva se společností ČD Telematika ale zní na 600 přístrojů – při ceně 180 tisíc korun za jeden se tak částka vyšplhá na 108 milionů.

A další miliony budou stát speciální autíčka, která mají jezdit po městě a snímat registrační značky parkujících vozidel. První dvě v ceně dva miliony za kus chce město nasadit už koncem roku, kdy se parkování rozšíří na Brně-střed a zvětší se i počet návštěvnických zón.

Tím, na kom leží rezidentní parkování z hlediska přípravy, dopravních značek, malování modrých čar, instalace automatů i nákupu a provozu snímacích aut, je městská společnost Brněnské komunikace. Podle jejího ředitele Luďka Borového zatím firma zvládá přípravu se svými stávajícími pracovníky.

„Monitorovací systém obsluhuje jeden člověk, do malování vodorovného a instalace svislého značení a parkovacích automatů jsou zapojeni pracovníci z provozu. Na přípravě se ale podílejí i lidé z IT, projekce nebo z majetkoprávního oddělení. Do budoucna potřebujeme čtyři pracovníky na provoz mobilních aut. Zatím to není moc, ale pokud by se systém zavedl po celém Brně, muselo by na něj být vyčleněno kolem 40 lidí,“ řekl Borový.

Oprávnění pro vjezd si první den přišlo vyřídit 64 lidí

Jak to bude s dlouho připravovaným rezidentním parkováním a co všechno si musím zařídit? I na tyto otázky se mohli v pondělí Brňané poprvé zeptat v kontaktním pracovišti na adrese Zvonařka 5.

Zamířil tam například Petr Václavek. „Popravdě nechápu, jak to bude celé fungovat. Zdá se mi, že v minulosti v centru města spoustu parkovacích míst ubylo a nemůže to stačit,“ poznamenal.

Pracoviště ale slouží především k registraci a vydání parkovacího oprávnění. Od pondělí si jej můžou vyřídit obyvatelé historického centra, kde se rezidentní parkování spustí 1. září. Další, které stejný systém čeká od listopadu, musejí ještě měsíc počkat.

Zájemci mají možnost zajistit si potřebné povolení také elektronicky – přes datovou schránku. „Očekáváme, že tuto možnost využijí spíše firmy,“ míní náměstek brněnského primátora pro dopravu Richard Mrázek (ANO).

V pondělí do kontaktního pracoviště přesto zavítalo pouze 64 lidí. „Očekával jsem větší zájem, ale na první den je to přiměřené, aby se vše rozběhlo,“ uvedl Pavel Pospíšek, pověřený vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu.

Pracoviště je otevřené každý všední den. V pondělí a ve středu od 9 do 17.30 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 7 do 15 a v pátek od 8 do 12 hodin. „Pokud bude třeba, větší zájem jsme připravení řešit přesčasy a otevřením v sobotu,“ dodal Pospíšek. (mos)