„Není to anketa, v níž zaškrtnete, jestli chcete nádraží pod Petrovem, nebo u řeky. První otázka je skoro stejná jako před 12 lety, kdy neexistovala varianta Petrov,“ upozorňuje Kotzian.
„Jedna z jejích podvariant v nynější studii proveditelnosti posuzuje, zda by bylo možné za nějakých okolností vecpat nové nádraží do stávajícího, za podmínky, že by se například zboural obchodní dům Tesco. Všimněte si, že aktivisté neříkají, že chtějí jako nádraží v centru variantu pod Petrovem, pouze tvrdí, že ji lze podřadit pod první otázku,“ říká Kotzian.
Pokud studie prokáže, že je možné postavit moderní nádraží jak pod Petrovem, tak u řeky, proč v takovém případě nenechat rozhodnutí na lidech v referendu?
Že je obojí možné, víme už dnes. Referendum ale není rozhodováním mezi dvěma polohami nádraží, proto opakujeme, že je vylhané. Z odpovědi na první otázku „ano“ vyplývá nulová varianta, z odpovědi „ne“, že platí současný stav nejistoty. Rozhodně ze záporných odpovědí nevyplývá, že chcete nádraží u řeky. Plyne z nich, že to zůstane jako dosud otevřené. Druhá otázka je navíc zrádná v tom, že v podstatě nabourává celý investiční proces, který má stát nějak nastavený a rozhodně ho nebude kvůli městu měnit.
Rozhovor se zastáncem referenda čtěte zde |
Kdo by tedy měl rozhodnout o tom, kde bude stát nádraží?
V ideálním případě odborníci, nějaké multidisciplinární těleso. Je to nesmírně složitý problém, jenž má přesahy v oblasti dopravněprovozní, má železničářské a územní aspekty, ovlivňuje dopravní situaci v celém městě, má dopad na životní prostředí, systém odvodnění, zasahuje prostě celé město. Má také velmi zásadní vliv na trasu velkého městského okruhu v budoucí jižní části města či na to, jak se bude území zastavovat. Je to tak neskutečně rozsáhlý problém, že koncentrovat ho do jakéhokoliv hlasování veřejnosti je velmi obtížné. Ideální způsob rozhodnutí je, že se všechny relevantní politické strany jasně přihlásí k dané variantě a budou s ní kandidovat ve volbách.
Což už se teď ale do velké míry děje.
Ano, například ODS se hlásí k jednomu určitému řešení dlouhá léta.
Jak moc je letošní referendum podobné tomu před 12 lety?
První otázka je formulovaná velmi podobně jako tehdy. Nepodobné je to v tom, že je nově vyhlášena druhá otázka. Taky myslím, že se dramaticky proměnila atmosféra a charakter veřejné debaty. Zatímco před 12 lety postoj, který si dovoluje prezentovat náš spolek, by byl pravděpodobně považován za skandální, dnes ho tak veřejnost nevnímá. Máme zde také judikát Nejvyššího správního soudu, jenž jasně říká, že odrazování od účasti je legitimní postoj k místnímu referendu. Debata je svobodnější. Otázky, o kterých lidé hlasují, jsou naopak radikálnější, protože můžou vrátit všechno na začátek a zbořit úplně vše, co se dosud udělalo.
Jak a o čem se hlasuje v brněnském referendu
|
S jakým výsledkem hlasování byste byl spokojený?
S účastí nižší než 35 procent, což by znamenalo, že by referendum nebylo platné. K tomu směřuje naše kampaň zcela otevřeně. Pokud bude platné, přijmeme to jako fakt, byť smutný. Na první pohled bude vypadat úžasně, že občané rozhodli, ovšem důsledky pak město ponese napořád. Ale referendum zavazuje jen orgány města, ne stát.
Hlavní slovo v tom, kde se postaví nové nádraží, bude mít stát, který je jeho největším investorem. Vy říkáte, že pokud bude výsledek hlasování závazný a bude jiný než představa státu, vnese to do situace ještě větší chaos. Proč?
Může to dopadnout tak, že tu bude rozporné stanovisko státu a města, a pak se uvidí v aktuální politické situaci, co to udělá. To už pak bude politická otázka. Řekl bych, že je na kuráži vedení ministerstva dopravy, jak se k tomu postaví. Obávám se ale, že stylem chytré horákyně a odnese to město tím, že nebude mít nový železniční uzel žádný.
K tomu může dojít?
Když jsem jako náměstek primátora jezdil na ministerstvo dopravy, tak mě pravidelně poplácal ministr nebo náměstek po zádech a zeptal se: Tak co, už jste se v tom Brně dohodli na nádraží? Snažil jsem se vysvětlovat realitu, ale viděl jsem na nich, že jsme za kašpary. Je třeba si uvědomit, že město je nutí opakovaně mnoho let znovu a znovu tu situaci řešit, unavuje je to a jsme jim pro smích. Pokud jim město dá nějaký důvod, aby se na to vykašlali, udělají to. Nikdo nás nepotřebuje. A těch 30 miliard na nádraží – víte, kolik je natažených rukou?
V průběhu let se ale mění i váš postoj k tomu, kde by mělo nádraží stát. Zatímco před 12 lety ODS prosazovala odsun, teď říkáte, že jsou obě varianty možné. Je to proto, že máte více informací i o tom, jak by mohlo vypadat nádraží pod Petrovem?
Dnes je situace jiná v tom, že se obě polohy znovu srovnávají. Tak jak byla rozpracovaná varianta u řeky, rozpracoval se i Petrov. My se snažíme k tomu přistupovat městotvorně. Říkáme, že preferujeme nádraží u řeky, ale mnohem důležitější je, aby tady nový uzel vůbec byl. Tedy pokud si stát vybere Petrov, budeme se prát za to, aby se realizoval. Protože město si nemůže dovolit znovu se vracet na začátek. Uvědomme si celkovou zadluženost veřejných rozpočtů, ze které plyne ohromné riziko, že nebudou v příštích deseti dvaceti letech schopny takovéto stavby financovat. Přes Brno teď vedou dva transevropské železniční koridory a ty mají alternativní trasy. Jiná města a regiony velmi intenzivně lobbují, aby nevedly přes Brno. Tlak na jeho vyřazení ze hry je ohromný a Brno to vydrží už jenom chvíli. Jestliže to nedotáhneme teď do konce, je tu riziko, že to skutečně bude začátek konce našeho města jako křižovatky evropských dopravních cest.
