Přátelé,

Na úvod Vám všem děkuji za věcnou diskusi, která je na podobných fórech vzácná.

Celá problematika pyrotechnických průzkumů je poměrně složitý multidisciplinární problém:

1. Jsou špatné zákony

a) problematika pyrotechnického průzkumu není ošetřena Stavebním zákonem. Tento zákon ochraňuje kytičky, žoužel (žáby, čolky, broučky...) archeologické artefakty, ale nechrání lidi před havarijním výbuchem válečné munice. Na úseku plánování a povolování staveb chybí právní norma, která by stanovila kdo a v jakém případě má požádat o provedení pyrotechnického průzkumu.

b) Zákon o zadávání veřejných zakázek má jako základní hodnotící kritérium nejnižší cenu. Stavební firmy nemají zájem na kvalitně provedeném pyrotechnickém průzkumu, který zajistí vysokou míru bezpečnosti! České stavebnictví poptává co nejlevnější subdodávku! Pyrotechnik je tak ve výběru detektorů a detekčních metod limitován cenou, kterou je zákazník ochoten zaplatit.

2. Přítomnost potrubí (vodovod) - podle průměru potrubí a hloubky uložení může toto potrubí zarušit prováděná meření pomocí magnetometru do vzdálenosti cca 4m na každou stranu.

3. Magnetometr (nikoliv magnet) je přístroj, který díky velkému hloubkovému dosahu je využíván při detekci leteckých pum. Přístroj detekuje pouze ferromagnetické látky a právě litina patří mezi špatně nebo hůře detekovatelné materiály.

4.Ostatní vlivy, které ruší měření: navážky a stavební suť s obsahem magnetických fragment (železo, škvára, čedič...) inženýrské site, ocelové konstrukce, průjezdy vozidel..... poloha detekované bomby ve vztahu ke směru magnetického pole země a řada dalších geofyzikálních aspektů.

Najít pumu na velkém poli není žádné umění. Najít pumu v městě, mezi stavbami v podmínkách kulturního rušení (viz 4), to vyžaduje praxi, odpovídající technické vybavení, čas a tedy i peníze. A v tom je ten problem. Stavba obvykle na pyrotechnika spěchá a jeho práci limituje rozpočtem! České stavebnictví nemá zájem na bezpečnosti, preferuje nízkou cenu. Jirka

Opatrnost je na místě.

Přece jenom boje, zde ve Slatině, na konci války probíhaly.

Okolo slatinské kapličky leželi mrtví vojáci i koně. Na to jsou fotografie i paměti rodáků. (Kdo má, (měl), rodiče, kterým bylo za války více než 10 let to od nich, jako já, určitě to od nich slyšel)

I náš dům ve Slatině zasáhl nějaký minometný granát menší ráže a v domě zahynul ruský voják, takže sranda to určitě nebyla. Souhlasím s panem Konečným.

Ani ve Stránské skále dodnes nikdo neví, co ještě může být, byť je "prošmejděná".

II. Světová válka ještě bohužel neřekla své absolutní "končím", a to nejen na našem území.

Na tuto lokalitu dopadly desítky pum při náletu amerických bombardérů dne 25.8.1944 na továrnu na výrobu leteckých motorů Flugmotorenwerke Ostmark v Líšni (dnes areál Zetoru). Tvrdit, že tam žádná puma již nemůže být, je odvážné a nezodpovědné. Starosta moc dobře ví, proč to tam chce nechat důkladně prozkoumat pyrotechnikem

Další puma je u kostela na Gajdošově ulici. Sice má vyšroubovanou roznětku ale je tam dodnes. 30 kg nálože. Ruská letecká raketa.

"puma ale byla vyrobená z ocelolitiny, což není kov reagující na magnet. "

Hm, hm, hm.. To jsoi mi věci.

Přesně tak. A její lokalizaci znemožnilo litinové potrubí.