Nikdo ale neví, v jakém stavu je zasypaný viadukt v současnosti. Dnes se proto na místo vypravili experti s georadarem, aby provedli hloubkové měření.
„Hledali jsme možnosti, jak stavbu pod stávajícím kolejištěm zaměřit,“ vysvětlil ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM) Michal Sedláček.
Dnešní zkušební měření zahrnovalo prvních pět oblouků, tedy zhruba padesát metrů na jih od budovy Malé Ameriky. Pokud se tato metoda osvědčí, plánuje KAM změřit celou trasu viaduktu o délce více než 600 metrů až k mostu přes Svratku. Výsledky prvního měření bude mít KAM k dispozici začátkem příštího roku.
„Pokud se viadukt podaří zachránit, bude to výrazná stavba, která bude jednou z dominant nové jižní čtvrti Trnitá. Bude sloužit jako městská promenáda z centra až k řece Svratce, podobně jako třeba slavná newyorská highline,“ prohlásil Michal Sedláček.
Vídeňský viadukt nechala postavit během roku 1838 společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda jako součást trati mezi Brnem a Vídní. Vlastní zděný viadukt se 72 oblouky byl jednokolejný a dlouhý celkem 637 metrů. Navazoval na něj pětiobloukový most přes Svratku, který je dodnes zachován a řidiči pod ním jezdí po městském okruhu na ulici Poříčí.
Z původního viaduktu se zachovalo pouze několik nevelkých úseků, protože při rozšiřování kolejiště v 90. letech 19. století byl z větší části zasypán a je skrytý v mohutném náspu.
„Naši předkové ho zčásti zasypali, protože potřebovali postavit drážní zázemí pro výtopnu, dílny a uhelné nádraží,“ uvedla v minulosti pro MF DNES Alena Borovcová z Metodického centra pro průmyslové dědictví v Ostravě, když bojovala za zachování historických stavědel na nádraží.
„Společně s okolím stavědla tvoří nedílný celek, takže pokud je zbourají, zničí se tím hodnota celého souboru,“ řekla tehdy.
Patnáct cihelných oblouků je zachováno pod kolejemi a přístupno z budovy skladiště Malá Amerika, další několik je viditelných z okolních ulic.
