"Dálnice vytváří zvířatům totální bariéru, nemohou migrovat, zmenšuje se jejich prostor pro život a zhoršuje se tak jejich stav. Zvěř je náchylnější na infekce, je více vystresovaná a ani jejím genům to nesvědčí, protože se páří v malé skupince mezi sebou. V budoucnu to může mít velmi vážné důsledky," varuje vedoucí brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.
Na to, že krajina je dálnicemi a silnicemi příliš rozdrobená, nyní upozorňuje Zpráva o stavu přírody a krajiny, kterou v těchto dnech vydalo ministerstvo životního prostředí. Je první svého druhu v Česku a popisuje nejzávažnější problémy přírody.
"Snažili jsme se v ní popsat, jak se příroda a krajina změnila za posledních dvacet let. A těch negativních trendů, na které upozorňujeme, je více. Alarmující je třeba to, že od roku 2000 každý den ubývá v Česku 10,7 hektaru zemědělské půdy. Zhoršuje se schopnost krajiny zadržovat vodu. A je už příliš vybetonovaná," vyjmenoval spoluautor zprávy Michal Hošek.
Šlapanice aneb Jak mazaně zabrat ornou půdu
O tom, jak se betonuje nebo asfaltuje orná půda i na jižní Moravě, vypovídají údaje statistiků. Zatímco v roce 2005 bylo v Jihomoravském kraji 359 498 hektarů orné půdy, loni se její výměra snížila o téměř tři tisíce hektarů.
V tak velkém množství úbytek nevypadá jako žádná velká tragédie, ale bude zřejmě hůř.
"Tlak na zábor zemědělské půdy stále sílí, i když jej nyní trochu zabrzdila ekonomická krize. Například ve Šlapanicích se počítá s tím, že se vyjme z půdního fondu až dvě stě hektarů půdy pro průmyslovou zónu. Nám se to nelíbí mimo jiné proto, že je tady půda nejvyšší bonity, a ta by se zastavovat v žádném případě neměla," uvedl vedoucí brněnského pracoviště ministerstva životního prostředí Miroslav Rokos.
Šlapanice jsou ovšem také téměř čítankovým příkladem, že tlaku investorů úřady častokrát neodolají.
"Vydali jsme k tomu nesouhlasné stanovisko, ale přesto se již část této plochy z půdního fondu vyňala. Naše vyjádření totiž není pro kraj závazné, ministerstvo by rozhodovalo jen o vynětí výměry nad deset hektarů. A oni nás obešli tak, že požádali o pozemek takové rozlohy, aby k němu náš souhlas nepotřebovali. Obávám se, že těch dvě stě hektarů velmi kvalitní ornice půjde z půdního fondu pryč, postupně, takzvanou salámovou metodou," uvedl Rokos.
Pomoci chránit půdu by měla připravovaná novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Živočichům na dálnici D1 zase pomůže projekt jejího rozšíření na šest pruhů, který již obsahuje průchody pro zvěř.
Příroda v kleštíchco říká zpráva Brno patří po Ostravsko-Karvinsku a Praze k oblastem s největším znečištěním ovzduší. Způsobuje je tady zejména doprava. Limit pro přízemní ozon je stále překračován v takřka celém Česku. V roce 2008 to bylo na 94 procentech území, na kterém žije 69 procent obyvatel. V roce 2007 na 97 procentech území. Téměř tři čtvrtiny typů přírodních stanovišť významných pro Evropské společenství nejsou v Česku dostatečně chráněny. Početnost druhů ptáků klesá, hlavními příčinami je intenzifikace zemědělství, nová výstavba - a tedy "drobení" krajiny. Nedaří se snižovat spotřebu průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Vysoká spotřeba agrochemikálií představuje riziko pro kvalitu půdy i vody. Roste spotřeba materiálu, ročně o 1,5 procenta. Navíc stoupá materiálová závislost na zahraničí, která v roce 2007 činila 32 procent (data za rok 2008 nejsou k dispozici). Je to zejména důsledek růstu spotřeby ropy a zemního plynu, u kterých je naše země téměř plně závislá na dovozu. Roste podíl zastavěných ploch na úkor ekologicky příznivějšího využití krajiny. Češi i Moravané produkují stále více odpadů, v letech 2007 a 2008 stoupla jeho produkce meziročně o šest procent. U nebezpečného odpadu dokonce o sedm procent. V období 1980 až 2005 klesl v Česku podíl dopravou nerozdělené krajiny z 81 na 64 procent rozlohy. Tento trend stále pokračuje a ohrožuje tak existenci významného počtu druhů. Na silnicích ročně zahyne na 570 tisíc zajíců, 52 tisíc srnců, 350 tisíc ježků, 70 tisíc bažantů a 50 tisíc kun. Česká republika je z hlediska počtu vyskytujících se druhů (doposud zaznamenáno přibližně 80 tisíc druhů) relativně bohatá. Třetina druhů je však na území Česka hodnocena jako ohrožená a stovky druhů u nás již vymřely či vymizely (84 druhů hub, 27 mechorostů, 118 cévnatých rostlin, 627 bezobratlých, 22 obratlovců). |
