V tichosti, s pohledy upřenými na štosy oblečení, stáli nedočkavci na otevření Primarku v brněnské Olympii už od osmi hodin ráno, tedy dvě hodiny před otevřením. S šílenstvím, které se strhlo před rokem v Praze, to však nešlo srovnávat.
„Já jsem nějakou dobu žila v Anglii a byla jsem zvyklá nakupovat v Primarku. Takže se na ten nový takhle blízko velmi těším,“ svěřila se jedna z čekajících ve frontě.
Uvnitř obchodu bylo přitom živo už před otevřením. Zaměstnanci křepčili v rytmu populární taneční hudby a máchali modrými vlaječkami s logem zaměstnavatele. „Bylo to neskutečné, ještě teď se mi klepou ruce,“ vyprávěla zaměstnankyně Romana.
Občas se hudba zastavila, aby nepřehlušila mluvčí u řečnického pultu. A tak bylo slyšet obchodního ředitele Primarku pro střední a východní Evropu Macieje Podwojskiho, jak motivuje tým nového obchodu. Zaměstnaných je zde 190 lidí, zájemců o práci ale bylo přes 400.
„S otevíráním jsme velmi spokojeni, máme fronty lidí a skvělou atmosféru plnou hudby a tance. Jsme velmi pyšní a šťastní,“ vyjádřil se Podwojski. Nový Primark má rozlohu 3600 metrů čtverečních. „Je pro všechny a každý je vítán,“ uzavřel ředitel.
Někteří ze zaměstnanců rozdávali ve frontě plátěné košíky a uvítací dárky pro prvních 400 zákazníků. Pro někoho šlo o překvapení, pro jiné důvod dorazit tak brzo. „O žádném dárku jsem ani neslyšela, je to příjemná pozornost,“ pronesla žena, která dříve bydlela v Anglii, o hrsti pralinek.
K otevření Primarku se vázala velká očekávání. „Jsem velmi zvědavá, už jsem byla v Londýně a tam se mi to velmi líbilo. Byla jsem i v Praze, ale tam to je moc velké a nepřehledné,“ líčila dívka Eliška, která kvůli otevírání obchodu vynechala školu.
Nával návštěvníků po otevření dveří se obešel bez nehod. Lidé všech generací od těch nejmenších až po seniory si udrželi chladnou hlavu a jeden po druhém se přesouvali tam, kam se tak dlouho těšili. Fronta byla do deseti minut pryč, ale nepřestávali se objevovat stále noví zákazníci. Na některé se dokonce ještě dostalo s pralinkami.
Lidé vybírali kabely i polštáře
Vnitřek obchodu působí jako velké bludiště a chvíli tak trvá, než se člověk rozkouká. „Tady být nechci, tu jsou samé klučičí trenky,“ byla i přes neustále hrající hudbu slyšet malá bloudící holčička. Brněnský Primark není tak velký jako ten pražský, má jen jedno patro, přesto má vše, co jeho starší bratr.
Primark nabízí zejména oblečení za velmi nízké ceny. Kalhoty či mikina vyjdou na pár stovek, za trička a ponožky se známými seriály a značkami zákazníci nedají ani dvě stovky. Starší paní brouzdající po dětském oddělení nakonec vybrala klučičí župan za 415 korun pro vnoučka.
Kromě oblečení najde zákazník Primarku i další zboží: kosmetiku, nádobí i ozdoby na dům. Muž ve středních letech potichu vybíral správný kabel od nabíječky, zatímco metr vedle něj se mladý pár dohadoval, který z polštářů s Disney postavičkami mají koupit.
Primark v Olympii si užívají i jeho zaměstnanci. „Pěkné prostředí a příjemný tým,“ pochvalovala si Romana, zatímco rovnala štos triček. Než zde pracovala, v Primarku nikdy nebyla, ale hned si obchod oblíbila. „Když jsem tu byla poprvé, tak jsem se vyděsila, že tu nechám celou svou výplatu,“ popisovala své první dojmy.
Asi půl hodiny po otevření se začínala tvořit fronta u pokladen. „Nebojte se, jim to dlouho netrvá,“ uklidňovala Kateřina z primarkového týmu. Nebyla to tak úplně pravda, zákazníci si ještě chvíli postáli. Dost času, aby rozmýšlel, zda v obchodě vybral dobře. „Když mu to nebude, tak to přijdu vrátit,“ rozmýšlela nahlas žena u pokladny. Svůj nákup dostala do papírové tašky a uvolnila místo dalším.
