Nejdříve Soňa Jányová zazpívala píseň Jiřího Bulise V této bláznivé době při mně stůj, pak promluvila ombudsmanova zástupkyně Jitka Seitlová, která zdůraznila, že tato místa i tento úřad budou už navždycky spojovány s osobností Otakara Motejla.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zavzpomínal v osobním duchu na bonmoty a nekonformní osobnost svého zesnulého přítele.
"Pepíku, co tam mám říct?" vzpomněl předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa na obvyklou otázkou Otakara Motejla, který se na své vlastní řečnické výstupy nikdy příliš nepřipravoval.
V produchovnělém smyslu se představil herec a Motejlův osobní přítel Ladislav Lakomý, který zarecitoval báseň Jana Skácela Poděkování.
Ve velmi lidském duchu setkání pokračovalo dopisem Motejlovy dcery Kateřiny Kulíškové, vzpomínkami novinářky Renaty Kalenské, která s ombudsmanem sepsala knihu Lexikon Otakara Motejla, a dojatým vstupem první zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové.
Biblické poselství o naplněném životě přidal s písní o pankráckém uvěznění za minulého režimu pronásledovaný evangelický farář Sváťa Karásek a na konci si účastníci setkání připomenuli Otakara Motejla v krátkém dokumentu Jana Foukala Cestopis Otakara Motejla, v němž dlouholetý obhájce disidentů projel všechna místa svých četných působení.
"Cítit se ombudsmanem a být jím je rozdíl," připomněl Břetislav Rychlík odpověď ombudsmana na výtku Václava Klause, že tento úřad je trafikou, protože on sám se cítí být ombudsmanem.
"Je to asi takový rozdíl, jako kdyby se člověk, co občas vleze do bazénu, cítil být hastrmanem," uzavřel setkání bonmotem výjimečného právníka Rychlík.
