Na sever Jihomoravského kraje se dostal po škole jako hajný. Přesvědčil vedení Cetkovic, Uhřic a Světlé (ze slova lesy a počátečních písmen obcí vznikl název firmy Lescus), ať si nechají vrátit lesy v restitucích pod svoji správu a začal se o ně starat.
Příběh rokuMartin Rozmánek se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro něj můžete v anketě ZDE |
Společnost původně zajišťovala kompletní lesnické služby od sazenic přes těžbu až po prodej dřeva. Postupem času se však zaměřila právě na „školkařinu“, která byla v Česku technologicky pozadu za zahraničím.
„Je to celkem paradox, protože jako kluk jsem právě práce v lesní školce na brigádách nesnášel. Chtěl jsem být jen hajný, chodit s flintou po lese a lovit zvěř,“ směje se čtyřiačtyřicetiletý podnikatel, který kvůli byznysu dálkově dostudoval univerzitu a doučil se cizí jazyky.
Dnes je jeho firma v oboru jedničkou v Česku a díky pobočce s názvem Natlacen i třetí největší v Rakousku. Společnost se stovkou stálých zaměstnanců loni vypěstovala téměř 12 milionů sazenic lesních dřevin. A má před sebou další metu.
„Do pěti až deseti let se chceme dostat mezi desítku nejlepších a nejmodernějších lesních školek v Evropě. A máme tam slušně našlápnuto. Vstupenkou je produkce 40 milionů vypěstovaných sazenic ročně,“ říká Rozmánek.
Sadební materiál v mrazicích boxech
V jeho firmě je pěstují klasicky v minerální půdě i v kontejnerech v substrátech. Do přírody jdou s rašelinovým balem, který je klíčový pro první období po přesazení v lese.
„Mají tak mnohem větší šanci přežít. Veškerý sadební materiál je navíc možné uskladnit v mrazicích boxech a tím prodloužit dobu zalesňování, které také zajišťujeme,“ vysvětluje Rozmánek. Odběratelům, mezi něž patří největší státní podniky, ale i církve, obce a soukromí vlastníci, poskytuje garanci, že se stromky uchytí. V opačném případě na vlastní náklady sjedná nápravu.
Může si to dovolit. Smrky, borovice, jedle, duby, douglasky či modříny totiž v Lescusu vyrůstají díky nejmodernějším technologiím. Právě investice do pěstování na takzvaném vzduchovém polštáři byla pro firmu zásadním posunem.
„Vybrali jsme švédskou technologii jako nejmodernější a nejlepší na světě, ale také nejdražší. Řekli jsme si, že jestli pěstovat nejkvalitnější sazenice, tak jedině tou nejlepší cestou. Pokud koupíte mercedes, nemůžete s ním jezdit do servisu trabantů. V Česku jsme s tím v našem oboru začali jako první a teď nás ostatní dohánějí,“ podotýká s tím, že na inovacích firma zároveň spolupracuje přes vědecké granty na univerzitách v Brně a ve Zlíně.
Jako klíčový důvod vzestupu své společnosti však považuje úplně něco jiného. „Vážím si každého člověka ve firmě, že má chuť a odvahu jít za našimi cíli a že se všichni podílejí na našem úspěchu. Protože Lescus nejsou sazenice, jež prodáváme, ale lidi, kteří za tím vším stojí,“ má jasno Rozmánek.
Odpočinek na malé farmě
Jako zásadní zmiňuje i rodinné zázemí, které zajišťuje především manželka Zita. Společně žijí na hájence v prostředí Drahanské vrchoviny, kde vychovali tři děti. Nejstarší Jakub má za sebou lesnické vzdělání a už se podílí na řízení firmy, dcera Vendula studuje ekonomiku na univerzitě v Anglii a Eliška si užívá „klid“ základní školy.
Pro Martina Rozmánka můžete hlasovat v anketě ZDE |
První muž firmy nejraději odpočívá v přírodě a na své malé farmě, kde se stará hlavně o králíky a přeštická prasata. Jeho další velkou vášní je horolezectví. Kromě zdolání všech čtyřtisícovek v Alpách by rád dosáhl takzvané Koruny světa - musí vylézt na nejvyšší hory všech sedmi kontinentů.
„Mám za sebou čtyři, v prosinci vyrážím na Mount Vinson,“ zmiňuje nejvyšší vrchol Antarktidy, kam se chystá s nejznámějším českým horolezcem Radkem Jarošem.
