V Brně žijí řadu let tisíce cizinců a další, dosud nejasný počet zahraničních uprchlíků sem dost možná zamíří. Město přesto dodnes postrádá oficiální strategii, jak k nim přistupovat.
Až nyní magistrátní výbor pro národnostní menšiny připravuje zřízení takzvaného Brněnského integračního pasu po vzoru Vídně.
„Azylant ho získá, jakmile o něm budeme vědět. Tím bude zaregistrován do integračního systému a stane se součástí jednoletého procesu. Absolvuje při něm kurzy češtiny, kulturní kurzy, bude mu k dispozici poradenství v oblasti komunikace s úřady či navštíví brněnské neziskové organizace, které se specializují na práci s uprchlíky,“ popsal předseda výboru pro národnostní menšiny v brněnském zastupitelstvu Martin Freund (Žít Brno).
Běženci v BřeclaviProč vyrostl v Břeclavi záchytný tábor pro běžence? Jak dlouho bude fungovat a co od něj lidé mohou čekat? S takovými otázkami se chystají Břeclavané v úterý v 17 hodin přijít do kina Koruna. Břeclavská radnice tam pozvala zástupce ministerstva vnitra i cizinecké policie. Původně se setkání mělo konat v zasedací místnosti městského úřadu, do té se ale vejde pouze 120 lidí. |
Radek Jiránek, ředitel Agentury pro sociální začleňování, tvrdí, že Brno strategii určující zacházení s cizinci potřebuje.
„Ostrava i další menší města, jako třeba Kolín, takový oficiální plán dávno mají. Přitom Brno je více multikulturní,“ poznamenal. Otázku přistěhovalců začal magistrát řešit kvůli aktuální vlně uprchlíků, kteří do Evropy proudí z válkou rozvrácených muslimských zemí.
Jen o víkendu například do Bavorska doputovalo přes 20 tisíc převážně syrských uprchlíků. Přestože nyní je pro emigranty Česká republika pouze přestupní stanicí do západních zemí, v budoucnu to může být jinak.
Evropská unie totiž uvažuje zřídit kvóty, podle kterých by měl každý stát určeno, kolik uprchlíků musí přijmout.
Trochu předčasné, říká primátor
Primátor Petr Vokřál už v červenci oznámil, že Brno se může v případě nouze postarat až o několik desítek uprchlíků. Místopředseda ANO se tak názorově rozešel s šéfem strany Andrejem Babišem.
Ten opakovaně prohlásil, že hlavním cílem by mělo být udržení uprchlíků vně schengenského prostoru - i za cenu toho, že bude nutné pašerákům lidí potápět lodě. „My na ty věci nemáme odlišný názor. Některé záležitosti je ale třeba brát jako fakt. Mohou tu být lidé, kteří požádají o azyl.
Těžko můžeme říct, že je nechceme, a vše zablokovat,“ popsal Vokřál a dodal, že Brno azylovou politiku Česka či Evropy nedělá. Musí na ni ale být připraveno. K dokumentu, který zastupitelský výbor z jeho pověření připravuje, se zatím staví rezervovaně.
„Považuji to za trošku předčasné,“ konstatoval Vokřál.
Sám Freund připouští, že jde zatím jen o náčrt, jak by celá věc mohla vypadat. O záležitosti by mělo podle náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) debatovat listopadové zastupitelstvo.
„Odsuzuji zbytečnou hysterii kvůli uprchlíkům. Chceme mít ale připravený systém pro případ, že do Brna dorazí větší množství lidí. Umožní nám je začlenit. Aby nikdo nemusel panikařit, že by se po městě mohly potulovat nějaké bandy uprchlíků bez pomoci,“ dodal Hollan.
Projekt by měly z většiny zaplatit evropské peníze. Odborníci si od něj slibují i to, že jim pomůže postupně zjišťovat, kolik uprchlíků potřebujících pomoc v Brně vlastně je. Zatím totiž magistrát žádná čísla nemá.
Syřané v Brně žijí desítky let
Cizincům v Brně pomáhá už přes dvacet let Sdružení občanů zabývajících se emigranty. Zdarma cizince učí česky, pomáhá jim s komunikací s úřady i hledat ubytování. Šéf této organizace Christian Popescu je k nápadům politiků skeptický.
„Spolupracujeme už s Jihomoravským krajem. Místo času, který bychom mohli věnovat cizincům, musíme vyplňovat papíry. Samá byrokracie. Obávám se, že nový projekt dopadne stejně,“ konstatoval.
Podle Popescua žije v Brně komunita Syřanů. „Přistěhovali se už za dob komunismu. Je možné, že někteří mají v Sýrii příbuzné, kteří by je mohli vyhledat,“ poznamenal.
Seznam věcí, se kterými může pomoci, brzo plánuje na ministerstvo vnitra podat i Masarykova univerzita.
I s tou chce v záležitosti Brno spolupracovat.
„Jsou to věci, které pomohou lidem v nouzi a státu umožní lépe zvládat situaci. Můžeme nabídnout například dobrovolníky z řad mediků, kteří by mohli očkovat či ošetřovat lidi v uprchlických táborech. Psychologové z fakulty sociálních studií mohou pomoci rodinám s dětmi snášet změny a uvolnit napětí. Máme dlouholeté zkušenosti s výukou češtiny pro cizince i schopné arabisty, kteří mohou překládat,“ vyjmenoval prorektor univerzity Ivan Malý.
V Břeclavi vyrostl pro uprchlíky tábor:
