Město za chátrající Jaltu požaduje sto milionů korun. Robková měla desetinu této sumy složit jako kauci na účet magistrátu do čtvrteční půlnoci. To se však nestalo.
"Času na složení kauce měla dost. Paní Robková tak neučinila a tím pádem smlouva pozbývá platnost," řekl MF DNES náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.
Jak Pospíšil dále uvedl, proč podnikatelka od záměru koupit Jaltu upustila, neví. "Pokud se jí stal nějaký zádrhel třeba s převodem peněz ze zahraničí a peníze přijdou na depozitní účet města s několikadenním zpožděním, pořád je cesta, jak to vyřešit," dodal náměstek.
Jestliže už Robková zájem o Jaltu nemá, je podle Pospíšila město znovu na bodu nula. Výchozí pozici pro jednání s dalšími kupci má však prý přece jen o něco lepší. "Zdá se, že parkovací dům Panenská by mohl získat územní rozhodnutí. To by mohlo pozitivně ovlivnit zájem o koupi Jalty," vysvětlil.
Podezřelá historie pasáže Jalta
Když před sedmi lety město zchátralou Jaltu získalo do svého vlastnictví, ODS ve vedení města plánovala, že se do budovy přestěhují úředníci magistrátu. Jak argumentoval náměstek primátora Radomír Jonáš, všechny úřady by tak byly mnohem více po ruce.
Město proto směnilo dům s podnikatelem Miroslavem Lekešem za pozemky a domy v Černých Polích či Pisárkách. Později však vyšlo najevo, že oprava zchátralého domu bude stát několikanásobek jeho kupní ceny.
O tom, že směna je nanejvýš podezřelá, se mluvilo už v době přípravy transakce. Jenže ani tehdejší opozice nic nezmohla. Rada města o směně hlasovala tajně.
"Situaci kolem směny Jalta pasáže lze hodnotit skutečně jako kauzu, která vykazuje nepochybné rysy korupčního jednání," zhodnotil v roce 2007 soudce Krajského soudu v Brně Michal Ryška. Přesto nakonec nebyl nikdo nikdy potrestán.
