„Byli strašně poškození. Některým tím prakticky skončil život, některé vystěhovali. Dnes o tom však v podstatě nikdo pořádně neví. Říkal jsem si, že je třeba tuto nedávnou minulost oprášit a připomenout, protože si to pozornost zaslouží,“ zdůvodňuje Miloš Vránek, známý podnikatel a zakladatel společnosti Renocar.
Kamenný monolit nesoucí nápis „Chléb náš vezdejší“ a holé ruce vytvořil spolu s kameníkem Jiřím Zimovčákem.
Koncept celého díla vznikl v hlavě Vránka. „Ruce symbolizují analogii toho, že rolníci vybudovali svá hospodářství holýma rukama, a když jim vše sebrali, zbyly jim opět jen holé ruce,“ vysvětluje starosta Podolí u Brna Vítězslav Eliáš.
Sám autor však prý měl předtím ještě další variantu. „Původně jsem měl v návrhu ještě pluh, pak mi ale došlo, že sedlák, když začínal, měl jen ty holé ruce. Pluh jsme tedy odstranili a symboliku maximálně zjednodušili,“ popisuje Vránek vznik finální podoby památníku.
„Nejde o žádnou rodinnou anabázi. Je to jen pocit toho, že na tyto lidi se úplně zapomnělo,“ dodává.
Poškozené znal z dětství sám, přesto nechtěl mít na památníku žádná konkrétní jména. „Byli to lidé, kteří dělali od rána do večera, 365 dní v roce, a pak jim sebrali majetek. Chci tím na ně vzpomenout,“ vypráví Vránek.
Památník bude požehnán
Památník vyrostl po dohodě autora a zastupitelů v tichosti na okraji obce, symbolicky na samém konci jednoho z obdělávaných polí. Kolem něj ještě vznikne drobný park.
„Stromy jsem nechal přivézt z Holandska a památník samotný zafinancoval. Obec pak slíbila zajistit kamenné schody, lavičku a zasít trávu,“ líčí plánovanou konečnou podobu Vránek. Úpravy provedou firmy působící v obci formou sponzorského příspěvku.
Památník však ještě není kvůli opatřením zakazujícím shromažďování oficiálně odhalen.
„Odhalení proběhne, až opadnou všechna opatření. Na vesnici je tradiční takovým věcem žehnat. Mám tedy domluveného vyššího církevního hodnostáře, jehož je myšlenka nápisu ‚Chléb náš vezdejší dej dám dnes‘. Říkal nám: ‚Proč vymýšlíte něco nového, když už něco výstižného existuje‘,“ prozrazuje Vránek původce myšlenky nápisu, kněze Petra Marečka.
Památník není první historickou vzpomínkou místního mecenáše. „Miloš už tento nápad nosil v hlavě déle, je autorem například i známé sochy Napoleona na kruhovém objezdu u Bedřichovic nebo opravil i několik božích muk v okolí,“ připomíná starosta.
Zřejmě však nejde ani o Vránkovo poslední dílo. „Mám velký vztah k místní historii. Mé heslo je: Když můžeš, tak musíš’, a tak už mám v hlavě pár věcí, které bych zde chtěl dále uskutečnit. Nedaleko Podolí, v místě zvaném V Borku, je studánka a smírčí kámen, podle pověsti se zde propadl sedlák s koněm v zem. Rád bych tedy oprášil i tuto legendu,“ dodává Vránek.
Nápis se musí opravit
Kaňkou na památníku je gramatická chyba na spodním nápisu, kde stojí: „K poctě hospodářům zbavených po roce 1948 jejich půdy a majetku.“
Správně mělo být uvedeno „k poctě hospodářů zbavených...“ nebo „k poctě hospodářům zbaveným...“
Text na žulové desce se tak bude opravovat. „Původní návrh obsahoval správnou variantu nápisu, věc jsem konzultoval i s přáteli, bohužel špatně. Neměl jsem z češtiny samé jedničky,“ reagoval Vránek s nadhledem.
„Věc probereme s kameníkem. On musí říci, zda se dá nápis opravit, nebo bude nutné desku vyměnit,“ dodává podolský mecenáš.
