Středa 1. dubna 2020, svátek má Hugo
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 1. dubna 2020 Hugo

Osadu sedláků komunisté nestrpěli. Muže uvěznili, ženy a děti vyhnali

  12:54aktualizováno  12:54
Smutnou roli přisoudila historie osadě Símře u Soběchleb na Přerovsku. Stala se učebnicovým příkladem násilné kolektivizace venkova a takzvané Akce kulak. Všechny tamní sedláky komunisté v 50. letech minulého století uvěznili, ženy a děti pak vyhnali na Českomoravskou vrchovinu. Návrat domů byl všem zakázán.

Historický snímek ze zaniklé osady Símře na Přerovsku zachycující koně chované sedlákem Holubcem. | foto: SOkA Přerov

„Něco ten tvůj tata musel udělat, když byl zavřený.“ Taková slova slýchal Jaroslav Holubec, dokonce i od kamarádů. Ani po desítkách let nepřebolela. Jeho otec totiž nespáchal žádný zločin, naopak byl jeho obětí.

Doplatil na to, kým byl a kde žil. V osadě Símře po staletí hospodařily rody sedláků a od okolí izolované statky s výměrami nad třicet hektarů se v padesátých letech minulého století staly ideálním terčem scenáristů kulackých procesů. Spravedlnosti se rodina dočkala až roku 2013, kdy česká justice to, co se stalo všem obyvatelům ze Símře, konečně nazvala zločinem.

„Maminka ani tatínek se toho soudu nedožili. I tak to pro mě bylo zadostiučiněním,“ říká dnes osmašedesátiletý Jaroslav Holubec.

Letopočtem, který rozvrátil osudy všech rodů ze Símře, byl rok 1952. Stačil rok navíc a osada by slavila 600 let své existence. Místo toho se začal odpočítávat její konec.

„V dětství i mládí jsem cítila, že je to ten nejhezčí kout země. Takové Babiččino údolí,“ napsala ve vzpomínce na rodnou osadu Marie Machálková, dnes již zesnulá sestra dalšího z tamních sedláků – Antonína Vaňka.

Před perzekucí sedláky neochránila ani pomoc partyzánům

Dopis před 14 lety adresovala spisovateli Arnoštu Pospíšilovi, rodákovi z nedalekých Žákovic, který se osudem Símře dlouhodobě zabývá. Podle Machálkové žilo v době jejího dospívání v osadě o čtyřech číslech popisných asi 70 osob.

Fotogalerie

„Když začaly polní práce, od dubna do listopadu bylo mnohem víc lidí potřeba. Děvečky, většinou ze Soběchleb, byly u nás pár let až do provdání. Mezi pracujícími a rodinou nebyly žádné rozdíly. Společně se jedlo i pracovalo,“ vyprávěla pamětnice.

Ve dvacátém století obývali osadu kromě Vaňkových a Holubcových také Sehnalovi a Zámorští. Když v květnu 1945 skončila druhá světová válka, mysleli si všichni, že nejhorší mají za sebou. Zvlášť Holubcovi a Zámorští riskovali život, když ukrývali a ošetřovali partyzány.

Jako poděkování, že válku všichni přečkali, postavili sedláci v osadě kapličku, kterou nechali zasvětit svatému Antonínovi. Ani zásluhy v odboji, ani svatý patron je ale nakonec neuchránili od katastrofy, která se na ně teprve chystala. Bylo 26. března 1952, když na příkaz okresní prokuratury přijeli všechny čtyři hospodáře zatknout příslušníci Sboru národní bezpečnosti (SNB).

„Okolo páté jsem se vracel ze školy. Cestou mezi Soběchleby a Símří mě předjely dva či tři gazíky s lidmi se samopaly. Když jsem dorazil domů, tito lidé byli v kuchyni, kde stál náš tata a plačící mama s babičkou. Tatu zatkli a nás chlácholili slovy: Nic se nebojte, my vám ho na druhý den zas přivezeme zpátky. No, setkali jsme se s ním, úplně zbídačeným, až za dva dlouhatánské roky,“ vzpomíná Břetislav Holubec, kterému tenkrát bylo deset let.

Všichni čtyři sedláci byli obviněni ze sabotáže kvůli neplnění dodávek zemědělských produktů. U soudů, které se v případech všech čtyř hospodářů odehrály do týdne po zatčení, nepomohly objektivní argumenty jako nepřízeň počasí, řádění škůdců nebo nedostatek pracovních sil – každý ze sedláků vyfasoval minimálně několik měsíců vězení.

Součástí trestů byl i zákaz vrátit se do rodné osady

Poté, co se odvolali, dostali tresty ještě vyšší. Nejhůř dopadl Jaroslav Holubec, který strávil ve vězení dva roky. Konečný verdikt u Antonína Sehnala zněl 18 měsíců žaláře, u Antonína Vaňka osm a Antonína Zámorského šest měsíců vězení.

Seriál MF DNES Příběhy „kulaků“ z Hané

Před 70 lety, v únoru 1948, začala Komunistická strana Československa naplňovat plány kolektivizace soukromého zemědělství. Nucenému vyvlastňování pozemků a zemědělské výroby po vzoru praxe stalinismu předcházela štvavá propagandistická kampaň namířená proti sedlákům. Komunisté je nálepkovali jako vesnické boháče či kulaky.

Desetitisíce rolníků byly odsouzeny, jejich rodiny vystěhovány a hospodářství násilně sloučena do Jednotných zemědělských družstev. Na Hané potkal takový osud tisíce lidí. MF DNES se sdružením Post Bellum přináší v seriálu příběhy některých z nich:

K tomu – jak bylo u kulackých procesů zvykem – odešli od soudů i s vedlejšími tresty: vysokými peněžitými pokutami, propadnutím majetku a zákazem pobytu v hranickém okrese, u některých navždy.

Nejmladšího a teprve čerstvě ženatého Vaňka (31 let) nezachránil ani fakt, že byl krátce komunistou a v letech 1948–1950 dokonce i členem místního akčního výboru Národní fronty.

„To u sedláka s velkou výměrou půdy nebylo běžné. Jeho vyčlenění z obou institucí už tak překvapivé není,“ podotkl přerovský historik Petr Jirák, který dopodrobna prostudoval soudní procesy s hlavami všech čtyř simerských rodin.

Podle Jiráka Vaněk jako jediný kritizoval hospodaření na zemědělských usedlostech, považoval ho za překonané. V hospodaření na rodinném statku nicméně pokračoval, protože si to přáli jeho rodiče. Sedlák Sehnal (33) byl krátce členem lidové strany, Holubec se Zámorským (oba 45letí) ale neměli s politikou nic společného. Přesto soudy všechny vylíčily jako protistátní živly.

„Pokud nepřevezmeme dobovou rétoriku, nešlo v případě jednání obviněných o žádnou protistátní činnost. Zemědělci ze Símře i jejich rodiny se stali oběťmi komunistické perzekuce,“ zdůraznil Jirák.

Ani nejvyšší dodávky řepy na splnění kvót nestačily

Soudními procesy se sedláky jen vyvrcholila několikaletá kalvárie všech rodin. Od roku 1948 nesměly zaměstnávat pomocné síly a na všechny práce zůstaly samy. Povinné dodávky byly přitom jako boj s větrnými mlýny, komunisty nastavené kvóty byly záměrně likvidační.

Sedláci ze Símře například museli v roce 1951 odevzdávat 30 metráků obilí z hektaru, přestože tolik obilí se nikdy v širokém okolí neurodilo. Za vše pak hovoří fakt, že Vaněk, který toho roku vyhrál v Soběchlebích řepnou ligu, splnil povinnou kvótu jen ze 70 procent.

Za neplnění dodávek přitom hospodáři dostávali až statisícové pokuty. Vysílení simerští sedláci nakonec v roce 1951 sami jeli na okresní národní výbor s nabídkou, že předají hospodářství státním statkům. Komunisté měli ale se sedláky v Símři jiný plán. Jeho součástí bylo násilné vystěhování celých rodin. Na to došlo krátce po odsouzení mužů.

Bylo 7. dubna 1952, když osadu obstoupili milicionáři a příslušníci SNB vyhnali z domů ženy s dětmi a z výměnků starce.

„Lidem bylo řečeno, že je s nimi zacházeno ohleduplně, neboť v Rusku prý byli kulaci stříleni hned u vrat,“ zaznamenal spisovatel Pospíšil.

Třináctiletý musel ráno vyházet a odvézt hnůj, desetiletý dojil

K Holubcovým dorazilo komando ve chvíli, kdy desetiletý Břetislav vařil krupicovou kaši pro svou roční sestru Jarmilu.

„Směli jsme naložit jen pět slepic, pytel mouky, brambor a nějaký nábytek. Auta s námi, vyhnanci, jela úmyslně oklikou mimo Soběchleby, aby sousedé a známí to chmurné divadlo neviděli. Odvezli nás na náměstí do Olomouce, kde se rozhodlo o místě „nového ubytování“. Seděli jsme na korbě auta, kdesi na Českomoravské vrchovině začalo sněžit a ztrápená mama hořekovala: Kde nás to vezete? Na Sibiř?“

Za šera dojela auta do Pohledu u Havlíčkova Brodu, kde Simerské ubytovali v jedné místnosti zdevastované budovy zámku. V dalších dnech dostali nový domov. V Případě Holubců se jednalo o bývalou konírnu s orosenými stěnami.

„Jezdil jsem tam na prázdniny, pamatuji si, že tam byla hrozná zima a hnil tam nábytek. Někteří obyvatelé Pohledu se našim ale snažili pomoct, jak se dalo,“ tvrdí Jaroslav Holubec.

Jeho matka Božena pracovala v kravíně místního státního statku. Také bratři tam museli pomáhat.

„Třináctiletý Tonda musel každé ráno vyházet hnůj a odvézt ho saněmi taženými volským potahem, desetiletý Břeťa zase dojil kozy. Teprve pak mohli jít do školy.“

„Tito nedostanou nic, mají otce kulaka!“

Ani tam to ale Holubcovy děti neměly jednoduché. „Když například rozdávali fíky z UNRRy (Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu - pozn. red.) a na naše kluky přišla řada, uvědomělý soudruh učitel nařídil: Tito nedostanou nic, mají otce kulaka!“

Otec Jaroslav Holubec si trest odpykával v pracovním táboře Ostrov na Jáchymovsku. V uranových dolech podle svého syna prožil peklo, o kterém nevyprávěl.

„Vrátil se v hrozném stavu. Když za mnou přijel, nechtěl jsem k němu, jakémusi příšernému cizímu chlapovi, jít. A to jsme se měli dřív velmi rádi!“ utkvělo v paměti Jaroslavu Holubcovi mladšímu.

Rodiče se později přestěhovali do Vizovic, ale Jaroslav se k nim už natrvalo nevrátil. Zůstal u pěstounů v Horní Moštěnici na Přerovsku, kam za ním hlavně otec pravidelně jezdil. Sestru Jarmilu zase vychovali příbuzní z Přerova.

Bratři Antonín a Břetislav v šedesátých letech postupně emigrovali do Rakouska a poté do Ameriky. Dnes žijí v Buffalu. Břetislav jezdí domů na Moravu často, Antonín zahořkl víc – od revoluce tady byl jen jedenkrát. Jejich rodný dům v Símři stál jako poslední – až do roku 2012, kdy ruiny srovnaly se zemí demoliční bagry.

Za podíl na vysídlení soukromých zemědělců a jejich rodin ze Símře stanul v roce 2013 před soudem někdejší okresní velitel SNB Jan Jílek. Další spoluviníci – Emil Zacios a Vladimír Smrček – už nebyli mezi živými. Jílek, kterému tehdy bylo už 89 let, dostal dvouletou podmínku.

Život osadě Símře už to ale nevrátilo, existuje pouze na mapách. To, že tam kdysi žili lidé, dnes připomíná jen osamělá kaplička.

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

V zavřené hospodě popíjeli lidé. Můžeme, jsme příbuzní, tvrdili policistům

Další případ porušení současných ochranných opatření proti šíření koronaviru řeší policisté z Olomouce. V jedné z...

Izolace Litovelska a Uničovska kvůli rozšíření koronaviru od půlnoci skončí

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje k nedělní půlnoci ruší uzavření oblasti Litovle, Uničova a dalších 19 obcí...

Sadílek: Rád jsem pomohl, z přístupu Nizozemců je mi smutno. Ligu zrušte

Dobrosrdečným činem překvapil a potěšil. Sám říká, že z pomoci potřebným má větší radost než třeba z nákupu luxusních...

Fotbalista Sadílek věnoval na boj s koronavirem půl milionu korun

Fotbalista Michal Sadílek přispěje na boj s pandemií nového koronaviru půlmilionem korun. Český reprezentant do 21 let,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nemocnici v Prostějově po deseti dnech opustil osmý vyléčený

Z prostějovské nemocnice lékaři propustili druhého pacienta v Olomouckém kraji a osmého v rámci celého Česka, který se...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

Premium

Milostná zápletka mladých lidí. Ústřední dvojice tuší, proč je Slunečná hitem

V lednu vstoupil na televizní obrazovky seriál Slunečná a od té chvíle si získal velké množství fanoušků. Nemalou...

  • Další z rubriky

V Olomouci ruší jarní Floru i další autobusové spoje, část řidičů je v izolaci

Kvůli pandemii koronaviru se v Olomouci poprvé za šedesát let existence neuskuteční jarní etapa květinové výstavy...

S 3D tiskárnami mohou lidé pomáhat z obýváku, říká tiskař ochranných štítů

Martin Šavel je povoláním grafický designér na volné noze, který měl doma 3D tiskárnu především pro zábavu. Nyní...

Hospitalizovaný pacient okradl zdravotnici, vnikl i do nemocničního skladu

V nemocnici v Jeseníku kradl zloděj, o peníze připravil jednu zdravotnici a přivlastnil si také věci ze skladu. Policie...

Exotické kachničky mandarínské už se v Olomouci zabydlely a přibývá jich

Hnízdily, či nehnízdily? Tuto otázku si pokládají ornitologové v Olomouci, kde se stabilně usídlily exotické kachničky...

HLEDÁME TESTERKY: Otestujte s námi houbičky PUR Active od Viledy
HLEDÁME TESTERKY: Otestujte s námi houbičky PUR Active od Viledy

Přihlaste se do testování a vyzkoušejte houbičky PUR Active, které se nemusíte bát použít ani na povrchy, jako je teflon a sklokeramické desky.

Schillerová navrhne zrušit daň z nabytí nemovitostí a odpočty hypoték

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne na vládě zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitostí. Věří, že by to...

Technická kontrola se zpřísní, nově o ni řidiče připraví i drobnosti

Přijet na technickou kontrolu s prorezlými brzdovými kotouči, s nefunkčním světlometem nebo například s­ prasklým...

Žil jako nemohoucí stařec. Pak Marek zhubl 57 kilo a je z něj idol žen

Marek Láca žil v osmadvaceti letech jako nemohoucí stařec, bez energie, bez ženy, zato však s pořádnou nadváhou. Ta už...

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Influencer olizoval toaletu v rámci koronavirové výzvy. Nyní má COVID-19

V době šíření koronaviru obletěla svět sociálních médií nesmyslná výzva, která vybízí k tomu, aby lidé olízli sedátko...