Péče o bojové stroje, kterých má Zelinka celkem patnáct, je jeho největším koníčkem.
„Dlouho to bylo moje velké přání. Na vojenské službě v sedmdesátých letech jsem s těžkou technikou jezdil a hrozně se mi to zalíbilo. Tenkrát ještě nešlo koupit si takové vozidlo tak snadno jako dnes, ale když naše firma začala investovat a následně vydělávat, začal jsem je postupně pořizovat,“ líčí Zelinka.
 |
Pokud zrovna nezajišťuje chod rodinné firmy, kterou nyní přebírá jeho syn, věnuje čas především své netradiční zálibě. Rozhodně nejde o levné hobby, jedno vozidlo ho přijde na několik milionů korun.
„Ze všech kousků, které mám, je určitě nejdražší tank T-72,“ prozrazuje. „Mohlo by se zdát, že je složité vymyslet, kam takovou sbírku umístit. Mám ale výhodu, že v areálu firmy je několik pozemků a garáží, kde mám možnost svoje vozy zaparkovat,“ dodává.
Nyní si sběratel vybírá čtrnáctidenní dovolenou, aby se s některými svými exponáty projel terénem. Na podobný výlet vyráží na pozvání správců CHKO Pálava dvakrát až třikrát do roka, z čehož těží obě strany.
Zelinka jako jediný člen spolku Klub BVP-1 rád vyveze své artefakty ven, aby se na ně v garážích neprášilo a nestály jen tak ladem. Ochráncům přírody na oplátku těžká technika zajistí takzvané pojezdy, které v pozitivním smyslu zdevastují půdu. Narušením její přirozené struktury se vytváří ideální podmínky pro život fauny i flóry.
„Na základě našeho souhlasu se sem sjedou nadšenci, kteří pojezdy dělají, a tím u nás zlepšují biodiverzitu. Díky tomu zde prosperují organismy, které se jinde v republice nenachází v takovém množství jako právě tady,“ přibližuje domluvu Jiří Kmet ze Správy CHKO Pálava.
Není náhoda, že se rostlinám i živočichům dobře daří v prostorech bývalých vojenských cvičišť. „Na půlce území drtíme půdu my a na druhé půlce se pasou ovce za stejným účelem. A můžu říct, že máme lepší výsledky,“ konstatuje se smíchem Zelinka.
Na Pálavě má domov čtyřicet druhů zvláště chráněných živočichů, vyskytuje se zde například nejbohatší hnízdní populace dudka chocholatého v Česku, jelikož tu má dostatek potravy. Hojně zastoupeny jsou i květiny jako hlaváček letní. Plochy, na kterých rostou, navíc nejsou chemicky nijak ošetřeny.
„Pozitivní vliv pojezdů na půdu v oblasti je znám už po desetiletí. Navázaly totiž na činnost armádní techniky, která zde dříve jezdila a už tehdy přispívala k různorodosti zdejší přírody,“ podotýká Kmet.
