Anton Rzehak, který žil v letech 1855 až 1923, pocházel z Nikolčic na Břeclavsku a byl průkopníkem řady oborů. Přestože do odborného světa vstoupil především jako geolog a paleontolog, stal se také respektovanou postavou německé archeologie na Moravě. Působil na brněnské technice i v tehdejším Františkově muzeu.
„Anton Rzehak přispěl fascinujícím způsobem k moravské vědě, ale zároveň velmi těžko hledal svoji cestu k nově vznikajícímu československému státu,“ řekl znalec vědcova života Petr Peňáz.
Byl to nadšený Němec, který se v 70. letech 19. století přihlásil k vojenským dobrovolníkům při obsazení Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem. „Odjel tam na své první geologické výzkumy,“ uvedl Peňáz.
Po návratu z bojišť pak Rzehak prozkoumal v Měníně na Brněnsku dva hroby ze starší doby bronzové. Jeho kroky směřovaly ale i na další místa, do Moravského krasu. „Mezi top exponáty výstavy bude patřit spodní čelist neandrtálce z tamní jeskyně Švédův stůl,“ doplnil archeolog Martin Oliva z Ústavu Anthropos.
Největší vzácnost v podobě zubu dravého dinosaura se ale dočkala své slávy až o mnoho let později. Rzehak totiž zub považoval za pozůstatek mořského krokodýla. Později se na něj v podstatě zapomnělo, přestože zůstal v univerzitních sbírkách. Teprve před deseti lety byl přisouzen masožravému dinosaurovi z období jury v druhohorách.
Během výzkumů třetihorních uloženin v Brně a okolí dále Rzehak objevil unikátní spodní čelist chobotnatce v zaniklé pískovně. Jelikož tyto pozůstatky tohoto druhu byly nalezeny pouze v Kazachstánu a Číně, může jít o první výskyt na území Evropy.
„Mnohé exponáty spojené s Antonem Rzehakem jsme znovuobjevili právě při přípravě expozice. Uvidíme tu zkameněliny takřka ze všech geologických období od prvohor po čtvrtohory zastoupených v okolí Brna,“ uvedla vedoucí muzejního geologicko-paleontologického oddělení Růžena Gregorová.
Několik studií ze zhruba tří stovek rovněž věnoval svému původnímu zaměření, tedy mineralogii. Zapojil se do debaty o vzniku vltavínů. Na rozdíl od Františka Dvorského pochyboval o jejich přírodním původu. Považoval je za odpady ze starých skláren.
Návštěvníci budou moci na výstavě, která bude otevřená od pátku 28. dubna až do 3. září, zhlédnout všechny zmíněné paleontologické, geologické i archeologické objevy tohoto brněnského polyhistorika, jež se dochovaly ve sbírkách Moravského zemského muzea, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Muzea města Brna. Jeho výzkumy se staly širokou základnou pro zkoumání následujících generací.
