Levněji vyjde zámek na ledničku.

Představte si, že máte deprese a nevíte si rady. Přijdete k doktorovi a ten vám navrhne, že vám vyřeže část mozku, přesně tu část, ve které se zahnízdily depresivní myšlenky. Na otázku, zda budete schopni řídit auto, vám odpoví, že pravděpodobně ano.

Říkáte si, co je to za nesmysl. Ale něco podobného se děje s obézními pacienty. Přicházejí do ordinací, celí tlustí a udýchaní a doktoři je posílají na operační sál, kde jim chirurgové tenká střeva zkracují, žaludky zmenšují a zůstane jim jen taková trubicovitá část s menší kapacitou. A výsledek? Tělo bude vstřebávat méně živin. Úžasně jednoduché!

Možná by měl větší efekt nabít do jazyka destičku, která by odfiltrovala chuťové pohárky nebo rovnou čelist zadrátovat. Dát ji náhubek, aby se nespustila po pečeném mase a čokoládě.

Další zločinný šarlatán se zmenšováním žaludku a zkracováním střev. Máte v tomto bulváru s těmahle darebákama pěknou frekvenci.

Nenechte se nalákat na nějaké "zázračné operace"... Je to jen psychologická blamáž. Zmenšení žaludku = méně se do něj vejde = méně sníte = méně přijmete kalorií.

Ale bez omezení určitých produktů, naopak s přidám jiných, které podporují metabolismus a bez pohybu - stejně nezhubnete, i kdyby vám žaludek odpoperovali celý... A k tomu všemu je rozhodující potřebná osobní motivace: JÁ CHCI

Vím to podle sebe.

Souhlasím pane Faltýne, moje kolegyně si tu bandáž žaludku nechala udělat a zemřela v pouhých 38ti letech. Sice byla docela šlang a rozjela se ji rakovina slinivky. Nikdy na to nezapomenu jak dopadla.

"Jiné výzkumy říkají, že souvisí s pitím balených vod", ty kupuji teprve v posledních létech, ale velký sklon k tloustnutí mám celý život. Těch hladovek, co jsem si užila... jako mladá holka, nepočítaně.

Dědičné, po mamce..

Hladovka je pro hubnutí špatná volba. Dědičný je styl.

Ty kalorie se často berou jako alfa omega - kdo přijme více energie než vydá kyne. A naopak. Ale ten pan chirurg toto vyvrací

Tak pravda je, že příčina za náslek se zaměňuje často a pak to vlastně brzní poznání samoté příčiny. Rozdíl mezi člověkem, který je aktivní, má spoustu energie, chuť k pohybu, sportu, ap. a opakem skutečně nebude v tom, že tomu druhému se prosje jen nechce a přitom ten elán má také. Kdyby ho totiž měl, tak by ho to pudilo chovat se jako ten první. Takže odhalení rozdílů v biologii obou je základ poznání.

Sklon k obezite je v genech, to uz je dokazano. Vzdyt je videt cele rodiny: prarodice, rodice a deti s nadvahou nebo aspon sklonem k ni. Pry je to nasledek dlouhych hladoveni za neurody. Telo si na ty nechtene hladovky pamatuje a a shromazduje zasoby na horsi casy. Kdo tehdy mel zasoby, prezil. Ti hubeni ne.

Neni nad nudny vikendovy clanky v sekci Brno

Obezita je záležitostí mozku - špatně nastaveného centra příjmu potrav/hladu, nebo je příčinou nemoc.

Před mnoha lety vyšla v Německu knížka s názvem "Darm mit Charme", neboli "Střevo s půvabem".

Facit knížky byl, že tam kde náš mozek ovládá naše konání na venek, tlusté střevo se svým bakteriologickým prostředí ovládá fungování našeho organismu.