„Dokážu si představit, že Brno nebude mít nový plán ani za další čtyři roky,“ upozorňuje krajský radní a starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL), který má zkušenosti s nedávnou aktualizací krajského územního dokumentu, jehož podobu dokázal obhájit i u soudu. Za koalici KDU-ČSL a STAN kandiduje Maleček jako desítka na brněnský magistrát.
Nový plán zastupitelé neschválili. Očekával jste to s ohledem na vývoj v posledních měsících?
Asi se to dalo očekávat. Kdo sledoval poslední vývoj, věděl, že je to padesát na padesát. Nebylo tak překvapení, že plán nebyl v navržené podobě zastupitelstvem schválen.
Jak byste hlasoval, kdybyste v něm seděl?
Pokud by to jen trochu šlo, snažil bych se návrh plánu podpořit.
Proč?
Existence územně plánovací dokumentace je vždy důležitá. V současné době je navíc stále hůře projednatelná a schválitelná, ať už jde o krajskou, nebo obecní. Pokud se proces táhne dlouho a kraj, obec nebo město nemají územní plán, působí to vždy spíš problémy než nějaký užitek.
Dopadlo by hlasování jinak, kdyby nebylo krátce před volbami?
Těžká otázka. Je možné, že by hlasování dopadlo jinak, ale je to pouze hypotéza.
Jedním z problémů u nového plánu, které politici dle svých slov řešili na poslední chvíli, byly pozemky od Státního pozemkového úřadu. V případě, že by se využily jinak než podle původní dohody při jejich převodu ze státu na město, hrozilo jejich vrácení. Brno by tím přišlo o stovky milionů korun. Šlo o selhání politiků, protože se na to mohlo přijít dřív?
Tento problém jsem zaznamenal, ale nevím o něm v celé šíři všechno, protože se to neobjevovalo ani v otevřeném dopise starostů, kteří měli námitky k návrhu plánu. Přesně tedy nevím, jaké problémy tam byly. Proto je těžko z mé pozice hodnotit, jestli se na to mohlo přijít dřív, nebo nemohlo, jestli to měl odhalit zpracovat, pořizovatel, případně město. Opravdu těžko hodnotit. Je to otázka přímo na aktéry, kteří u zpracování návrhu plánu byli přítomni takřka osobně.
Na kraji jste měl na starosti aktualizaci krajského územního plánu – zásad územního rozvoje. Dá se to nějak porovnat s novým brněnským plánem?
V jistém směru mělo Brno určitě horší pozici. Problémů, které se při řešení tak velkého zastavěného území během zpracování plánu objeví, je nepoměrně víc než při aktualizaci. U ní jsme věděli, že dopracováváme územní rezervy, které tam platné zásady ponechávaly. A při jejich řešení byla klíčová otázka trasování silnice 43. Bylo jednoznačné, že je potřeba problematiku diskutovat, svolávat dotčené starosty, pořádat diskusní fóra i s obyvateli oblastí, což jsme z krajské úrovně udělali. Možná i to je jeden z důvodů, proč se podařilo aktualizaci zásad schválit také na zastupitelstvu.
Brno plán rovněž projednávalo.
Samozřejmě, ale mělo daleko horší pozici, protože dílčích problémů bylo daleko víc. Do procesu vstupovalo daleko víc zájmových skupin, od začátku bylo jasné, že nebude jednoduchý. Dokladem je i obrovský počet připomínek a námitek, které k návrhu plánu přišly v jednotlivých kolech veřejných projednání.
V čem jsou příprava a tvorba dokumentů podobné?
Určitě v procesu, který musíte projít. Společná jednání, veřejné projednání, vypořádání připomínek a tak dále. Město ani kraj nemůžou uhnout ze stavebním zákonem předepsaných mantinelů. Pak jde o to, kolik problémů a komplikovaných míst ve vznikající dokumentaci máme a jak je všechno potřeba projednávat s aktéry v území, ať už to jsou fyzické, právnické osoby, nebo v případě kraje i obce.
A odlišnosti?
Určitě v komplexnosti. Aktualizace byla pouze vyřešením územních rezerv, kdežto v rámci brněnského plánu je potřeba vyřešit celé velké město, které je velice komplikované z pohledů různých skupin občanů, spolků, občanských sdružení nebo právnických osob. Odlišnost tvořila i studie předcházející pořizování aktualizace, šlo o víc než roční práci s obrovským objemem dat. Byla tam hluková studie, rozptylová studie, porovnání po stránce dopadů na životní prostředí, dopravní modely.
Co považujete za největší specifika nového plánu?
Těžko říct. Kromě Prahy je Brno městem, které dlouhodobě nový plán nemá. Specifikum můžeme hledat v tom, že se v Brně těžko hledá shoda, ať už politická, nebo společenská, nad velkými tématy. Příkladem jsou dlouhodobě diskuse o novém nádraží. A tohle se samozřejmě přenáší do tvorby plánu. U ní může být jistým specifikem i to, že když se na dokumentu začalo pracovat, byly už určité skupiny, které hrozily soudem, pokud tam nebude to či ono. To je zvláštní situace.
V ní jste byli i na kraji při zpracování aktualizace...
Ano, bylo jednoznačné, že půjde k soudu. Někdy to může být i pozitivní v tom smyslu, že si zpracovatel, pořizovatel, případně zastupitelstvo dají velký pozor, aby všechno bylo po legislativní stránce doladěno a nemohlo se stát, nebo se minimalizovalo riziko, že soud v nějakém ohledu napadne či snad zruší územně plánovací dokumentaci.
Co je nutné dělat, aby dokument u soudu obstál?
Ideální je konzultovat veškeré kroky na cestě k jeho pořizování s právníky a dělat s vědomím, že je zkontroluje a prověří soud. A to včetně vypořádání námitek a připomínek nebo i formálního vyvěšování a ohlašování. Vše je třeba vyhotovit při nejlepším vědomí a svědomí tak, jak přikazuje stavební zákon. Myšlenka, že se něco ztratí, nebo si někdo něčeho nevšimne, je velice nebezpečná. Jde o úvahu spíš lichou, hlavně v dnešní době a při tom, jaké mají některé skupiny představy o podobě dokumentu. Navíc jsou poučené, mají své právníky, není proto kam uhýbat. Je třeba mít vše prověřeno, promyšleno a zkontrolováno kvůli souladu se zákonem a potom předpokládat, že názor soudu bude stejný.
Podání žaloby bylo od některých aktérů prakticky jisté. Ubránilo by se Brno u soudu?
Jsem přesvědčen, že jednoznačně ano. Pokud jste si jistý, že jste do posledního odstavce naplnil literu zákona, nemáte důvod nevěřit, že vytvořený dokument je v pořádku. Město by se nepochybně vyjádřilo k případné žalobě, a pokud by u první instance nebylo úspěšné, podalo by kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. O tom jsem přesvědčen. Podobně jsme to chtěli udělat jako kraj, pokud by aktualizace zásad nebyla v rámci všech žalob obhájena.
Nový plán vrátili zastupitelé k přepracování s šesti pokyny. Jaký čas úpravy zaberou?
Nejde jen o přepracování podle pokynů. Jde o to, že asi musí být nové veřejné projednání. A zase jsme u legislativou daných postupů a lhůt. Budou zase připomínky a námitky, musí se vypořádat. Podle odhadů odborné veřejnosti potrvá nejméně rok, rok a půl, než budou noví zastupitelé schopni přepracovaný návrh plánu schvalovat. Je úplně nové zadání, musí se proto udělat všechny kroky jako předtím. Vypracovat, veřejně projednat, vypořádat připomínky, všechno vyvěsit, dodržovat lhůty. Akorát je to jednodušší, jelikož se dělají menší věci. Základ je hotový, takže se to dá stihnout za méně než čtyři roky jako teď.
Někteří starostové, jmenovitě hlavně líšeňský Břetislav Štefan z ČSSD, upozorňovali s návrhem územního plánu, že umožní výstavby v takzvaných stabilizovaných plochách. Typicky jde například o plochy zeleně mezi panelovými domy na sídlištích, kde se nepočítá s dalším rozvojem. Jak se na tohle díváte?
Pokud by vešel v platnost nový plán, je otázka, jestli by něco takového opravdu bylo možné. Jde i o to, jestli by byl přijatelný vznik takových staveb místo zeleně, byť ta není samostatně vymezenou plochou. Je také otázka, jestli by šlo stavět kvůli existenci technických sítí. Konkrétně třeba na sídlišti Lesná je zasíťovaný plyn, kanalizace i vodovod. Jimi by byla zatížena většina volných ploch, kde bylo by velice těžké stavět. Potenciál bujení výstavby můžeme najít i v současném plánu.
Na co narážíte?
Jestliže máme stabilizovanou plochu, ve které může být stávající objekt zvětšen maximálně o 50 procent nástavbami či přístavbami, tak není řečeno kolikrát. Pokud tohle někdo udělá v jednom roce a v dalším opět požádá o padesátiprocentní zvětšení, mám trochu obavu, že by mu to muselo být dovoleno. Během pěti let proto může objem stávajícího objektu ve stabilizované ploše zvětšit až dva a půl krát. Ne půlkrát, ale dva a půl krát, takže se dá padesát procent násobit. Když půjdeme do důsledku, najdeme možná tyto možnosti i při jiném nastavení. Pak je otázka, jestli by to bylo vůbec v reálu uskutečnitelné. Vnímám námitky kritiků, že by to případně nějak mohlo být možné teoreticky, ale pak je otázka, jestli i prakticky. A zda by to vůbec procházelo i přes odbor územního plánování a rozvoje magistrátu a stavební úřady.
Kdy podle vás bude mít Brno nový územní plán?
Nevím. Dokážu si představit, že ho nebude mít ani za další volební období. Nicméně opravdu věřím a doufám, že ať už bude složení nového vedení města a zastupitelů jakékoli, bude pro všechny prioritou, aby město nový plán mělo. Ale když se vrátím do roku 2018, tak tehdy ho všechny kandidující subjekty i po volbách vzniknuvší vedení města mělo za hlavní prioritu také. Pak situace vypadala velice nadějně, ale po čtyřech letech město nový plán opět nemá, přestože má hotový návrh. Moc mě to mrzí. Vím, co je s tím práce, kolik projednávání a opravdu mravenčího úsilí mnoha a mnoha lidí to stálo. Opravdu bych si přál, aby za rok, rok a půl už byla primární politická shoda, pak se jenom úředně projelo kolečko a plán byl schválen.
Ale...
Zároveň je možné, že tu bude další vedení města, pro něž se nový plán na začátku stane jedním ze stěžejních úkolů a priorit, a za další čtyři roky se bude zase sedět a analyzovat, proč to nedopadlo.
