„Na Moravě je víra mnohem živější, proto i snaha o budování kostelů je tu zřetelnější. Většinu z těch nových si přitom věřící zaplatili sami. Jsou schopni uhradit i sto procent nákladů. Pak mají ke svému kostelu přirozeně velmi blízký vztah,“ vysvětluje Martina Jandlová, mluvčí Biskupství brněnského.
Podle ní bylo v brněnské diecézi po revoluci postaveno 52 nových sakrálních objektů – ke 13 kostelům přibylo 39 kaplí. A k tomu navíc klášter sester klarisek v Soběšicích a tři duchovní centra – v brněnské Lesné a Líšni a ve Vranově u Brna.
Porevoluční kostely se objevily například v Břeclavi, Hustopečích, Březině na Brněnsku, Moravanech u Kyjova, brněnských Žabovřeskách nebo v Šumné na Znojemsku.
Poslední jmenovaný, dostavěný v roce 2008, pomohl obci připravit architekt Marek Štěpán. Ten je podepsaný také pod projektem právě dokončovaného kostela na Lesné. Futuristická stavba kruhového půdorysu s 31 metrů vysokou věží bude zasvěcena blahoslavené Marii Restitutě.
A také na její stavbu si sehnala peníze farnost sama díky sbírce. Náklady přitom představují závratných 120 milionů korun.
Termín slavnostního otevření je už jasný. „Plánujeme jej na letošní 1. květen. Je to den výročí narození Marie Restituty. Věřím, že se to povede,“ říká kněz Pavel Hověz.
Další kostel vznikne v Líšni, s trojúhelníkovou lodí a motivem skleněných plamínků nad presbytářem podle návrhu architekta Jana Soukupa a jeho týmu. Stavba odhadem za 70 milionů korun by mohla začít už letos, dokončena má být nejpozději v roce 2023.
Morava versus Čechy? Naprosto nerovný souboj
Podle mluvčí České biskupské konference Moniky Klimentové přitom nové kostely už nejsou jen duchovní místa, ale v moderní společnosti získaly i jinou roli.
„Nejedná se pouze o čistě sakrální stavby, plní i funkci společenských center obcí a měst. U kostelů vznikají komunitní centra či prostory pro volnočasové aktivity,“ připomíná.
V Brně roste kostel zasvěcený Marie Restitutě:
V tomto směru je Morava naprostým fenoménem. Zatímco tady rostou nové kostely, v Čechách má římskokatolická církev co dělat, aby se dokázala postarat o ty stávající. Po celé zemi má ve správě více než 5 300 kostelů, kaplí a klášterních budov. Kromě toho vlastní ještě 4 500 far a dalších objektů, jako jsou třeba hájenky.
Do oprav a údržby církev investuje téměř jeden a půl miliardy ročně. A je to potřeba, 40 let nadvlády komunistů se výrazně projevilo. „Řadu kostelů dostala církev vrácených v kritickém stavu,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
Přibývá stromových kaplí
V minulosti podle něj došlo k systémovému zanedbání péče ze strany státu, což ještě umocnily krádeže a vandalismus. Stav řady kostelů a historických objektů teď vyžaduje investice, které zdaleka převyšují možnosti jednotlivých biskupství.
Náhrady, které pobírá církev od státu, podle jejích hodnostářů zdaleka nestačí. I kdyby všechny peníze poslali jen na opravy, šel by méně než milion korun na jeden kostel, což u památkově chráněných objektů často nestačí ani na sanační práce.
Na to, aby církev podpořila stavbu nových chrámů, už peníze nezbývají. Tam, kde kostel nemají, proto hledají jiné možnosti. Například stromové kaple.
Taková vznikla třeba v brněnských Medlánkách. Zdejší věřící musí chodit na bohoslužby do sousedních Řečkovic. Stromová kaple, kde bohoslužebný prostor tvoří živá příroda, jim má být vhodnou alternativou. Sloupoví zdejšího „chrámu“ představují kmeny buků, klenbu jejich propojené koruny.
Stromové kaple do krajiny rozsévá sdružení naOkraji, které spojuje zahradní a krajinné architekty, absolventy zahradnické fakulty v Lednici. Stromová kaple funguje už třeba v Lanžhotě na Břeclavsku – odehrávají se v ní svatby i křty. V Radějově na Hodonínsku zase slouží jako duchovní zastavení pro turisty šlapající po oskerušové stezce k místní rozhledně. A v Nové Lhotě na Hodonínsku se v ní konají svatby, koncerty i setkání místních.
