„Nevyléčitelně nemocným nemá bohužel akutní medicína co nabídnout, potřebují spíš klid, pohlazení a pohodu ke svému odchodu, než aby je někdo ‚léčil‘ a denně do nich píchal injekce,“ popisuje vrchní sestra týmu Hana Kaštan.
Nová služba funguje na principu domácího hospice, který v kraji jinak zajišťuje hlavně charita či neziskové organizace. „Každý pacient dostane svou kmenovou sestru, která mu bude denně k dispozici. Je důležité, aby to byl jeden člověk, protože se stává tak trochu členem rodiny – pro všechny je příjemnější si k sobě domů pouštět důvěrnou osobu. Sestra se o pacienta stará do konce jeho dnů,“ vysvětluje Kaštan a dodává, že následně pomáhá rodině v péči o zemřelé tělo a spolu se sociální pracovnicí mohou pomoci zajistit také pohřeb.
Jak často sestra za pacientem přijde, závisí na jeho potřebách a možnostech rodiny. Zhruba sedmdesát procent nákladů hradí zdravotní pojišťovny, rodinu služba vyjde přibližně na 150 korun denně.
Umírání v nemoci. Nejbližším často hrozí, že sami vážně onemocní, říká paliatr |
Tým se zaměří na pacienty z Brna a nejbližšího okolí, kterým zbývá přibližně měsíc života. Primárně půjde o ty odeslané z akutních lůžek svatoanenské nemocnice. „Podle statistik si devadesát procent lidí přeje strávit konečnou fázi života doma. Zároveň je takové řešení výhodné i pro nemocnici, jelikož akutní lůžka mohou být obsazena těmi, kteří je skutečně potřebují,“ poukazuje Kaštan.
Podle krajské radní pro sociální oblast a rodinnou politiku Jany Leitnerové (Piráti) je právě domácí péče o umírající směr, který hejtmanství podporuje. „Není totiž jen efektivní z pohledu ekonomiky, ale zvyšuje se po ní i poptávka ze strany rodin. Není to pro ně totiž jednoduchá situace, takže pomoc proškoleného týmu se rozhodně hodí,“ uvádí Leitnerová s tím, že aby byl v kraji mobilních hospiců dostatek, podpořil je kraj letos částkou 15 milionů.
Zájem každý rok stoupá
Vyšší zájem o tyto služby potvrzuje i Josef Drbal, ředitel brněnského Hospice sv. Alžběty, jehož mobilní tým může v jednu chvíli pečovat přibližně o 25 nemocných.
„Letos jich máme už více než za pololetí loňského roku. Naší výhodou je, že jsme vybudovali komplexní hospic – kromě domácího máme i lůžkový, disponujeme odborným sociálním poradenstvím, terénní i pobytovou odlehčovací službou a půjčovnou pomůcek,“ jmenuje Drbal s tím, že mobilní hospicovou péči je třeba garantovat 24 hodin denně sedm dní v týdnu, proto je pro jeden tým kapacita i dojezdová vzdálenost limitována.
Na Blanensku se o nevyléčitelně nemocné starají pracovníci Mobilního hospice sv. Martina spadajícího pod charitu. I oni vnímají rok od roku větší zájem. Zatímco před deseti lety pečovali o 35 klientů ročně, loni jich bylo 150.
Speciální sanitka splní umírajícím poslední přání, vyjede z Brna a Nymburka |
„Pohybujeme se kolem osmnácti klientů v jednom čase, což je maximum, které můžeme s aktuálním personálem zvládnout. Zájem je rok od roku vyšší, nejen ze strany rodin, ale i zdravotnických zařízení, která výborně spolupracují a empaticky smýšlející personál mobilní hospic doporučí. O této možnosti mnohdy rodiny nevědí a jsou velice vděčné za možnost užít si poslední chvíle se svým blízkým tam, kde spolu byli mnohdy celý život,“ upozorňuje vrchní sestra domácí zdravotní péče v hospici Radka Kuncová. A dodává, že důležitá je i psychologická pomoc rodině, jež by se neměla podceňovat.
Za dobu třinácti let fungování blanenského hospice se nestalo, že by měli málo klientů. „Zkušenost je spíš opačná. Myslím, že do budoucna by bylo vhodné přemýšlet o doplnění týmu o dětskou paliativní péči, která má svá specifika a nyní ji v okrese nikdo nenabízí,“ podotýká Kuncová. Právě v dětské paliativní péči je velkým krokem stavba lůžkového hospice Domu pro Julii v Brně, která začala loni v létě a zahájení jeho provozu je v plánu příští rok v létě.
Paliativní péči zavádí i v domovech pro seniory
Kromě mobilních týmů kraj podporuje také paliativní péči v domovech pro seniory.
„Loni jsme spustili nový dotační program na zavádění takové péče a proškolování personálu v pobytových zařízeních sociálních služeb. Pokud tam lidé žijí několik měsíců nebo let, nechtějí se na sklonku života přesunovat do nemocnice. Tento krok se setkal s velkým ohlasem jak u zaměstnanců, tak rodin,“ vyzdvihuje Leitnerová s tím, že letos i loni na to kraj vyčlenil tři miliony. Na příští rok radní zvažují možnost navýšení.
U dětí se nepočítá s tím, že zemřou, říká iniciátorka dětského hospicu |
Radní doplňuje, že nutné je podporovat paliativu i přímo v nemocnicích, nejen vznikem nových oddělení, ale také vzděláváním personálu. Novou ambulanci se chystají otevřít v kyjovské nemocnici, a to díky spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem, jehož odborníci se na rozvoji paliativní medicíny ve špitálu na Hodonínsku podílejí.
„Chceme naši spolupráci ještě víc posílit, aby pacienti nemuseli jezdit do Brna. Naše strategické vize zahrnují rozšíření onkologického centra, navýšení počtu ambulantních dnů na onkologii a také právě vznik paliativní ambulance,“ uzavírá ředitel kyjovské nemocnice Jiří Vyhnal.
17. září 2014 |
