V něm každoročně zemře přes 12 tisíc lidí, z nichž zhruba tři čtvrtiny potřebují na sklonku života specializovanou paliativní péči. Hejtmanství ve spolupráci s odborníky tak usiluje o to, aby zdravotníci a pracovníci sociálních služeb mohli pacientům čas před smrtí co nejvíc ulehčit.
„Náš cíl je podporovat lidi v závěru života. A komplexním přístupem, tedy medicínským i psychologickým, podporou spirituality a sociálního prostředí bojovat s nemocí o nejlepší možnou kvalitu života závažně chronicky nemocných i jejich rodin. A to opravdu napříč všemi věkovými kategoriemi a diagnózami, nejlépe v přirozeném prostředí nemocného,“ oznamuje paliatr Ladislav Kabelka z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA).
Krajští zastupitelé na svém čtvrtečním zasedání schválili dokument, díky němuž dostávají Kabelkovy vize konkrétní obrysy. A který nastiňuje, jak se minimálně v následujících třech letech bude na rozvoji paliativní péče na jižní Moravě pracovat.
Bez schválené koncepce rozvoje s akčním plánem, jak se dokument nazývá, by ostatně nebylo možné podnikat ani jednotlivé kroky, a posunout tak péči o rychle stárnoucí populaci na lepší úroveň.
V nemocnicích například budou fungovat týmy lékařů-paliatrů, všeobecných sester, zdravotně-sociálních pracovníků, psychoterapeutů a kaplanů. V celém kraji vznikne síť ambulancí a mobilních terénních služeb, vždy po jedné až na 150 tisíc obyvatel. A hejtmanství postupně v jednotlivých regionech vybuduje nebo otevře nové lůžkové stanice nebo hospice.
Problémem při rozvoji paliativní péče může být všeobecný nedostatek, což nezastírá ani krajský radní pro zdravotnictví Jiří Kasala (ODS).
„Proto se zaměříme především na školení a mentorování sester, doktorů a dalších pracovníků, kteří už nyní v nemocnicích nebo zdravotnických zařízeních jsou. Jsme na začátku, ale máme na čem stavět. Kroků bude každý rok přibývat,“ věří Kasala.
„Mobilní hospice jsou tmelem“
Nedílnou součástí plánu je i poskytování paliativní péče pro děti. „Jde o to, aby mohly – pokud je to jen trochu možné – vykonávat další činnosti, zapojovat se do volnočasových aktivit. U této skupiny je péče hlavně zacílená na nemocnice a dětská oddělení,“ zmiňuje Kasala.
Paliativní péče
|
Jen zdravotnická péče však nestačí, proto se nově do řešení zapojil i odbor sociálních služeb.
„Zdravotnické a sociální služby na sebe navazují a jejich spolupráce je pro pacienta, ale i celou jeho rodinu velmi důležitá. Klíčová zdravotnická pracoviště, jako je například FNUSA, Fakultní nemocnice Brno a Masarykův onkologický ústav, mají být pilíři sítě. Mobilní a lůžkové hospice, ale i další terénní služby či následná péče musí plynule navazovat,“ přibližuje paliatr Kabelka.
Politici už začínají také rozpočítávat peníze, které do jednotlivých zařízení zamíří.
„Zahrnuli jsme paliativní péči jak pobytových zařízení sociálních služeb, tak i podporu pro neformálně pečující. Pro ně aktuálně vypisujeme nové dotační programy. Podařilo se nám získat více peněz do obou oborů,“ pochvaluje si krajská radní pro sociální oblast Jana Leitnerová (Piráti).
Podle ní na školení pracovníků a nové vybavení rozdělí kraj asi tři miliony korun. Dalších 14,5 milionu už dříve krajští zastupitelé „odklepli“ pro domácí hospicovou péči.
„Několik zdravotnických zařízení na jižní Moravě tak bude například možné propojit s mobilními hospicovými týmy či regionálními nemocnicemi. Hodně musíme zapracovat na rozvoji mobilních hospiců, ty jsou tmelem celého systému,“ podotýká Kabelka.
Česko jako celek v této oblasti žádný komplexní výhled nemá, bez jasné vize se přitom veškerá péče prodražuje a nefunguje smysluplně. Inspiraci pro rozvoj paliativní péče našlo vedení Jihomoravského kraje na Vysočině, kde už je potřebná síť ambulancí, hospiců a mobilních sociálních služeb nastavená.
