„Zranění byli prakticky z celého světa – Ukrajiny, Španělska, Rakouska, Polska, Nigérie, Saúdské Arábie, Venezuely nebo Mexika,“ vylíčil ředitel obou zdravotnických zařízení Pavel Piler.
Z třicítky pacientů jich v úterý dopoledne zůstávalo v péči lékařů devět.
Popravdě si nedovedu představit, jak to vypadá, když do nemocnice přijede autobus s dvacítkou zraněných…
Masakr, kdybych to měl vystihnout jedním slovem. Bylo to hodně náročné, už jsem zažil leccos, ale i pro mě to byla velmi dramatická situace. K Milosrdným jsem přišel asi deset minut po příjezdu hasičského autobusu s pacienty. Všichni měli na krku kartičku, kam se doplňovalo jméno, zranění. Výborně zafungovala hlavní sestra, která všechny lidi obešla a sestavila pořadí, podle kterého si je brali do ambulancí lékaři.
Pavel Piler.
Jak tedy vypadala situace v obou nemocnicích?
Šlo o naprosto výjimečnou situaci. Že se dva autobusy srazily v teritoriu Brna, to se opravdu často nestává. Je těžké se na něco takového detailně připravit, i když samozřejmě představy, jak bychom v takové situaci měli fungovat, máme. Záchranka a všechny složky IZS situaci na místě zvládly brilantně. Obě městské nemocnice se na ošetření raněných podílely zásadním způsobem. Do Úrazovky přijelo šest pacientů, všichni tady zůstali, jeden leží na ARO, byl operován a je mimo ohrožení života.
O jaká zranění šlo?
Nejtěžší byly fraktura žeber, poranění plic, zlomená noha, ostatní byly lehčí zlomeniny, tržné rány. Dalo by se říci standardní traumata po takové autonehodě, když se bouchnete o sedadlo, pořežete o sklo, poraníte si hlavu.
Museli jste povolat lékaře, kteří neměli službu?
Přišli i chirurgové, kteří byli doma, sestry přišly ze všech oddělení. Pracovalo se na pěti vyšetřovnách, aby se vše zvládlo. Do toho se řešila laboratorní vyšetření, rentgeny, ultrazvuky. Raněným se dostala komplexní péče. Obě nemocnice se toho zhostily nejlépe, jak mohly. V ambulancích bylo tolik lékařů, kolik bylo potřeba. Vše se zvládlo dobře, z mého pohledu nenastala žádná medicínská chyba.
Kvůli už zmíněné jazykové bariéře však byla komplikovaná organizace. Když má pacient rozbitou hlavu a potřebujete se s ním domluvit, jestli ho nebolí i něco jiného, je to složité, když vám nerozumí. Cizinci potřebovali nejen zdravotní péči, ale i sociální. O osmnáct lidí, které jsme po ošetření propustili, se postarali hasiči a opět je autobusem odvezli a zajistili jim ubytování. Musím ocenit, že všichni zranění byli z místa nehody odvezeni, byli ošetřeni a bylo o ně postaráno, nikdo nezůstal sedět na mezi u dálnice bez pomoci.
Sražené autobusy vezly lidi 25 národností. Ztěžuje to péči i vyšetřování |
Nemocnice aktivovaly tzv. traumaplán. Co je v takové situaci potřeba udělat jako první?
Mít právě dostatek personálu a zajistit, aby ve chvíli, kdy zranění přijedou, se o ně postarali. V Úrazovce slouží pět lékařů, jelikož je tady chirurgický příjem permanentní, k Milosrdným okamžitě přijeli lékaři z domu. Kdo mohl, přišel do práce. Opět se prokázalo, že v takové chvíli zdravotníci nezůstanou sedět s rukama v klíně doma nebo na plovárně a přijedou.
Věděli jste, kolik pacientů dorazí, nebo se počty průběžně měnily?
Měnily se dost zásadně. Když jsem se to dozvěděl, volal jsem paní ředitelce záchranky, že obě nemocnice jsou připraveny. V rámci triáže – třídění na místě nehody – je velmi důležité správně rozlišit, kdo potřebuje péči rychle a intenzivně a kdo může chvíli počkat. To záchranáři zvládli velmi dobře, takže do Úrazovky jezdily jednotlivé sanitky, a kdo mohl chvíli počkat, přijel potom hromadně autobusem k Milosrdným.
Takový počet zraněných zasáhne do chodu nemocnice. Nastal i nějaký problém, jak vše zkoordinovat s ostatní péčí?
Provoz nemocnice to ovlivní zásadním způsobem. Musíte řešit, co je urgentní. Kdo čekal s méně vážným problémem, musel zkrátka počkat. K Milosrdným v té době, kdy tam byl tento nával, přijely další dvě sanitky s pacienty, kteří měli interní problém, takže na interní ambulanci museli zvládnout ošetřit i tyto lidi. Co se týče chodu nemocnice, s ošetřením cizinců mimo Evropskou unii může nastat problém s hrazením péče od pojišťoven, ale na prvním místě je samozřejmě se o všechny raněné postarat.
Na D2 se srazily dva autobusy. 76 lidí utrpělo zranění, zemřel řidič |
Záchranáři spolu s hasiči i policisty mají různá cvičení na hromadné nehody a podobné vážné situace. Připravuje se na něco takového i nemocnice?
Podobná cvičení neabsolvujeme, ale provoz nemocnice je na takové události připraven lépe než prostředí mimo nemocnici v terénu.
Sám jste chirurg, pracoval jste v Dětské nemocnici, zažil jste jako lékař podobnou vážnou nehodu s tolika raněnými?
Ne, musím říct, že za 35 let, co se pohybuji v medicíně, jsem takovou situaci nezažil.
