Nanosatelit se stal prvním z kategorie CubeSat, který zaznamenal záblesk gama záření.
„Je to úžasné. Zachycení gama záblesků ani není cíl mise. Cílem je ověřit detektor, toto je příjemný bonus. Doufali jsme, že je zachytíme, ale neodvážili jsme si to vytyčit jako cíl,“ těší Norberta Wernera, jenž na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity přišel před rokem. Předtím slovenský vědec působil i na prestižní Stanfordově univerzitě v USA.
Astrofyzik věří, že v následujících měsících objeví další gama záblesky. Tento vesmírný jev tradičně pozorují jen velké a mnohonásobně dražší družice.
„Podařilo se nám tedy dokázat, že gama záblesky se dají sledovat i malými, levnými družicemi. A CubeSaty by v budoucnu mohly doplnit práci velkých družic,“ vysvětlil Werner.
Ze země vědci vylepšují palubní software satelitu a zlepšují jeho schopnosti. „Teď můžeme pozorovat maximálně osm hodin denně, ale chceme, aby družice pracovala nonstop, čímž zvýšíme šanci objevení dalších gama záblesků,“ podotýká Werner. Na oběžné dráze vydrží nanosatelit rok, ale není vyloučeno, že by mohl fungovat i déle.
Cílem mise je ověřit fungování navrženého technického řešení detektoru záblesků gama záření, které vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd.
Pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit řadu fyzikálních jevů. Pokud bude detektor fungovat, dostanou se do vesmíru další podobné družice.
