Většina obyvatel domovního bloku s adresami Zemědělská 16 až 24 a Durďákova 68 už odmítavý postoj městské části dál snášet nechce. Plánují založit občanské sdružení Seveřani, a když nebude zbytí, angažovat se i ve volbách.
"Podali jsme žádost na zastupitelstvo města Brna s požadavkem o přeřazení našeho domu do kategorie těch určených k prodeji. Chce to osmdesát procent nájemníků," upozornil neformální mluvčí nespokojených nájemců Martin Sláma na zatím poslední pokus, jak dostat domy do prodeje.
Jenže ani to nájemcům nebylo nic platné. V úterý totiž "velké" zastupitelstvo jejich žádost zamítlo. Je sice teoreticky poslední instancí, která o privatizaci rozhoduje, jenže prakticky se vždy řídí rozhodnutím městské části.
"Co moje paměť sahá, ještě nikdy jsme nepřeřadili dům do seznamu k privatizaci proti vůli městské části," podotkl majetkový náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD) s tím, že bytový fond je svěřený městským částem, a ty za něj proto nesou odpovědnost.
Faktem je, že současné vedení Brna-severu je ve srovnání s ostatními částmi na privatizaci městských bytů skoupé.
"Když se stal Leo Venclík starostou, tak městská část nechala řadu domů odepsat ze seznamu domů určených k prodeji," potvrdil Oliver Pospíšil.
Ceny bytů by byly příliš nízké, proto je neprodají
Až příliš výhodné podmínky prodeje - tak zní hlavní argument starosty Venclíka (ODS). "Byty, které mají tržní hodnotu kolem dvou milionů korun, by se prodaly za šest set tisíc, a ještě by ti lidé dostali čtyřicet procent z této částky na opravy. Tím se znevýhodňují ostatní obyvatelé města, kteří tuto možnost nemají, a ty já taky zastupuji," hájí se Leo Venclík.
Privatizace domůV roce 2002 Brno vytvořilo dva seznamy. Byty určené k prodeji a byty, které si chce ponechat. Žádost o přesun domu do seznamu "k prodeji" musí podepsat více než polovina nájemníků. I pak se ale město řídí rozhodnutím městské části, která bytový fond spravuje. |
Bytový fond, který Brno-sever spravuje, je tak dost rozsáhlý. Například podle údajů z počátku roku 2008 měla městská část 6,6 tisíce bytů, což dělalo téměř 17 procent bytového fondu celého města. Víc už mělo jen Brno-střed (7,7 tisíc). Například v Bohunicích v té době zůstávalo pouhých 139 městských bytů.
Je proto logické, že opravy domů na Brně-severu jdou pomaleji, než by si jejich nájemníci představovali.
Martin Sláma však považuje za "lajdáckou" i úpravu okolí domů. "Za domem je velký dvůr a my městskou část žádali, aby tam udělala hřiště pro děti. To ale odmítli. Tak jsme hřiště postavili sami," informoval Sláma o investici do dětského pískoviště a několika laviček, která vyšla zhruba na 15 tisíc korun.
"Rozumím pak tomu, že jsou obyvatelé naštvaní," připustil Oliver Pospíšil. "Ale není v zájmu města, aby zvětšovalo objem privatizovaného majetku. Město potřebuje nějaký bytový fond, jinak nemůže plnit závazky, které má v oblasti sociálního bydlení," dodal Pospíšil.
Z prodeje městská část skoro nic nemá
I Leo Venclík touhy nájemců ze Zemědělské a Durďákovy chápe. "Za tak výhodnou cenu by to chtěli všichni. Kdybychom aspoň peníze z prodejů dostali na stavbu malometrážních bytů pro důchodce," povzdechl si starosta Brna-severu, že údajně pouhá desetina peněz z prodejů bytů jde zpět radnici městské části.
Ve věci privatizace bytů na Brně severu se nestaví proti radnici ani opoziční zastupitelé. "Nezaznamenal jsem, že by o privatizaci byl tak masový zájem. Sem tam někdo zažádá, ale není toho mnoho," řekl například Jindřich Pokorný z KDU-ČSL.
Podle Martina Slámy ale nájemníci "jeho" bloku sami nejsou. "Domy, které stojí zrcadlově na druhé straně ulice jsou na tom stejně. Taky si tam o privatizaci dělali anketu a vyšla podobně jako u nás," řekl Sláma, který v případě neúspěchu odkoupení bytového domu uvažuje i o angažmá sdružení Seveřanů v nadcházejících komunálních volbách letos na podzim.
