Jsem odjakživa fanda do koní, takže jsem nejdřív vozil koníky třeba na závody nebo k veterinářům. Pak jsem si ale vyřídil automobilovou dopravu, různé certifikáty od veterinární správy, proškolil se, a bylo to. Mou první zakázkou byl transport leopardů a malé opičky z jihlavské zoo do Holandska,“ ohlíží se k začátkům podnikání dvaačtyřicetiletý milovník zvířat.
Právě se vrátil z Portugalska, odkud přivezl malý soukromý zvěřinec. Na dlouhé cestě se musel postarat o osla, papoušky, morčata, želvy a další živé tvory. Zvířata převážel jednomu Čechovi, který se po letech v cizině stěhoval domů.
Přeprava je pro zvíře stres, a proto se Bronislav Šup snaží, aby ji mělo co nejdříve za sebou. Na delší trasy bere samo sebou ještě dalšího řidiče. Při třídenní cestě z Portugalska ale i tak dvakrát nocovali.
To si vždycky dopředu na trase musíte najít a domluvit vhodná místa, kde akceptují zvířata. Třeba na nějakém statku. Oslíka mi majitel popisoval málem jako nebezpečné zvíře, ale já si k němu našel cestu. V supermarketu jsem mu koupil brokolici a mrkev, a hned jsem byl kamarád,“ usmívá se přepravce.
Tvrdí, že společnost živých tvorů mu dlouhé dálkové trasy ohromně zpestřuje. Už přesně ví, jak se o které zvíře postarat. Musí přitom respektovat předpisy Evropské unie, například o tom, kolik zvířat na jaké ploše lze vézt a jaké mají mít přestávky.
U koní je třeba po každých osmi hodinách zastavit a nechat je v klidu, případně nakrmit. Nejpozději po 24 hodinách by se měl kůň ustájit. Pro přepravu jatečních zvířat jsou přísnější kritéria než pro převoz obyvatel zoo,“ líčí Bronislav Šup.
Hlavní je při přepravě dostatek vody na pití
Podle něj je nejdůležitější, aby měla zvířata při transportu dostatek vody, bez jídla den dva vydrží. Z cest si Šup přiváží různé perličky.
Třeba nezapomenu na úžasného sportovního koníka v Soluni, který při každém setkání na pozdrav vyplázl jazyk. Řekli mi, že je to namísto lidského podání ruky,“ usmívá se muž.
Naopak nerad vzpomíná na cesty, kdy třeba veze koně k veterináři na utracení. V takových případech počítám cenu jinak. Nechci zákazníka, který přijde o koně, kasírovat jako ostatní.“
Dnes, po čtyřech letech, Bronislav Šup ještě rozšířil služby. Zařizuje i leteckou přepravu zvířat a také přemítá o lepší organizaci a využití zpátečních cest. Někomu se to možná bude zdát obyčejné, ale já si touhle prací splnil životní sen,“ přiznává.
