ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Martin Veselý, MAFRA

Mouchy podle vědců snižují dojivost krav, vymýtí je „zabijácké“ vosičky

  • 50
Denně až o jeden litr mléka méně na krávu hlásí kravíny, kde se přemnožily mouchy. Aby farmáři nemuseli nižší produkci řešit radikálně a proti otravnému hmyzu bojovat chemickým postřikem, přišli vědci z Mendelovy univerzity v Brně s „přírodním“ nápadem. Do kravínů nasadí parazitické vosičky, jež vyhledávají a zabíjí muší kukly.

Mouchy nejen že dojnice obtěžují a zneklidňují, ale kromě nižší dojivosti také přenášejí nejrůznější onemocnění. Aby farmáři předešli ekonomickým ztrátám, mohou vyzkoušet právě parazitický hmyz.

Vosičky nasazené do chovu vyhledávají kukly mouchy domácí, případně bodalky stájové, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, jež pak zahubí hostitele.

Jedna samice vosičky naklade denně šestnáct až dvacet vajíček. Tento postup se už osvědčil v chovu prasat.

„Nejdůležitější je vždycky včas začít, protože toto řešení zabraňuje rozvoji much už v počátku. V okamžiku, kdy jsou jich už všude hejna, je tento systém zbytečný,“ upozornil Daniel Falta z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Podle něj z dotazníkových šetření mezi českými chovateli vyplývá pokles dojivosti v důsledku přemnožení much průměrně o 0,68 litru mléka na krávu denně. „To je obrovská ztráta. V penězích ji vyčíslují například ve Spojených státech amerických a tam jde o 2,2 miliardy dolarů za rok,“ přiblížil Falta, který metodu testuje už několik let.

Podle něj se řešení s vosičkami stále daří vylepšovat a účinnost je nyní více než devadesátiprocentní. Nejlépe metoda funguje tam, kde ji vědci vyladí přímo na konkrétní podmínky.

Kromě aplikace vosiček doporučují také prevenci, jako je odstranění exkrementů, znečištěného krmiva, nedožerků a stojaté vody.

Systém s vosičkami se v českém prostředí více rozvíjí od roku 2015 díky dotaci z programu rozvoje venkova. Přesto si biologickou ochranu zvolilo jen několik desítek zemědělců, ostatní problém řeší za použití chemie. V současném zemědělství přitom rostou nároky na toxickou nezávadnost potravin, a tedy i mléka.