Ten proslul zejména svou kritikou brněnské ANO v létě 2014. Odstartoval na internetu petici proti neblahým praktikám v místní organizaci. Podle něj do hnutí pronikly mocenské skupiny. Upozorňoval na údajné řízené nekalé nabírání nových členů, vydírání lidí nebo nátlakové sestavování kandidátek. „Chci, aby nebylo ANO ukradeno. Aby zůstala zachována myšlenka, díky které ANO uspělo v parlamentních volbách,“ bouřil tehdy Plaga.
Pak svá tvrzení zjemnil tím, že nebylo určeno navenek, ale pro vnitrostranickou diskusi. Krajský šéf ANO Marek Janíček, který už tehdy kritiku odmítl, o ní dnes mluví jako o komunikačním šumu. „Bylo to nedorozumění a nervozita před komunálními volbami. Vyjasnili jsme si to a spolupracujeme výborně. Je městským zastupitelem a svůj mandát chce dokončit i jako ministr,“ říká Janíček.
Na funkci Plagu doporučil rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek poté, co sám nabídku odmítl. „Když se mě pan Babiš ptal, co si myslím o možných kandidátech, tak jsem zmiňoval pana náměstka Plagu. Hovořili jsme o něm i na konferenci rektorů, že je to z našeho pohledu dobrá volba v situaci nejistého mandátu vlády,“ upřesnil Bek.
Plaga byl od roku 2015 náměstkem ministra pro oblast vysokého školství, vědy a výzkumu, předtím léta ve vysokém školství působil jako pedagog. Přesto je pro část odborníků na vzdělávání záhadou. „Z lidí před ním je nejméně čitelný. Zaznamenali jsme od něj jen dva výstupy. Že chce zkoumat věcnou podstatu inkluze a že ředitelé by měli dostat větší pravomoc při odměňování,“ říká konzultant informačního centra o vzdělávání EDUin Tomáš Feřtek.
Tři miliardy korun pro kraj navíc
Novou tváří ve vládě je i další Brňanka, expertka na daně a daňovou politiku, dosavadní náměstkyně ministra financí Alena Schillerová (53). Té připadl resort financí.
Je sice vystudovaná právnička, ale celý život pracuje v oblasti daní – prošla všemi stupni finančních úřadů od Brna-venkov až po generální ředitelství. V roce 2016 se stala náměstkyní ministra financí Andreje Babiše. Ten ji po svém odvolání letos na jaře navrhl jako svoji nástupkyni. To však expremiér Bohuslav Sobotka vetoval s tím, že by byla jen jeho prodlouženou rukou.
Teď bude Schillerová „plnit“ státní pokladu i pro Jihomoravský kraj. „Když se nám podaří v příštím roce vybrat všechny daně, přiteče do samospráv v kraji o 3 miliardy korun navíc,“ řekla. Další peníze chce poslat na rozšíření počtu míst na základních školách. „Vím, že se s tímto problémem potýkají například v okrese Brno-východ, Blansku a Vyškově. Celkem chceme navýšit kapacitu o desítky nových míst,“ slibuje.
Obcí na jihu Moravy se týká celkem 11 projektů, na které stát přispěje ze státního rozpočtu 142 miliony korun. A v dobrou spolupráci s ministryní doufá i Brno. „Pro nás je ve vztahu k ministerstvu prioritní hlavně velký městský obchvat. Jen část Žabovřesky přijde na 3 miliardy korun,“ říká náměstek Richard Mrázek (ANO).
Ač je Schillerová sama bezpartijní, již dříve ji veřejnost spojovala s ANO. Zejména proto, že její dcera je radní pro cestovní ruch za ANO a členem hnutí byl až donedávna i její zeť, vlivný brněnský podnikatel a majitel investiční skupiny DRFG David Rusňák, který byl členem a sponzorem hnutí. Pak ho policie obvinila spolu s dalšími 17 osobami z úniku informací z policejních spisů a z ANO odešel.
Státní zástupce ho na počátku prosince z okruhu obviněných vyloučil a stíhání podmíněně zastavil. Schillerová tvrdí, že se s dcerou a zetěm o politice nebaví.
Stejné sliby jako v roce 2014
Třetím Jihomoravanem ve vládní sesli je staronový ministr dopravy za ANO Dan Ťok (58), který v Brně vystudoval a dlouhá léta působil. I on přišel s přísliby a prioritami. „Výstavbu všech klíčových dopravních staveb chci urychlit legislativními změnami, které jsem už tento týden představil parlamentním stranám,“ tvrdí Ťok.
Dlouho diskutovaný zákon o liniových stavbách, který dostal jako „stranický“ úkol od premiéra Andreje Babiše, by měl výrazně pomoci i Jihomoravskému kraji. „Je potřeba konečně zjednodušit komplikovaný povolovací proces a zdlouhavé vyvlastňování pozemků,“ míní Ťok. A to podle něj výrazně postrčí dopředu i dopravní stavby jako dálnice na Vídeň D52 nebo D43 na Moravskou Třebovou či obchvat Břeclavi.
„Jsou příkladem toho, že stavby může celé roky blokovat hrstka jednotlivců, kteří napadají nejprve zásady územního rozvoje a pak i další povolení,“ upřesňuje Ťok. V podstatě stejné věci sliboval už před svým nástupem do funkce v prosinci 2014. Zatím se věci ale nijak zásadně kupředu nepohnuly.
A tak zatímco Rakušané otevřeli začátkem prosince 25 kilometrů dálnice A5, která spojuje Vídeň s jižní Moravou, a ke státní hranici jim schází jen necelých 10 kilometrů, na české straně se za posledních 21 let nepostavil ani kilometr. A na obchvatu Mikulova, jenž je její součástí, začnou dělníci pracovat nejdříve v roce 2019.
Něco k dobru si ale Ťok přičíst může. Na úseku dálnice D1 u Brna mezi Kývalkou a Holubicemi se už od roku 2016 neplatí a od příštího roku nebudou řidiči potřebovat dálniční známku ani na třech kilometrech silnice D52 u obce Pohořelice.
