Dovolená u moře, koberce, vodní dýmky či med, ale i autoritářský politický režim. To jsou hlavní myšlenky, které mají Češi spojené s Tureckem. Rozšířit se je pokusí devatenáctý ročník festivalu Měsíc autorského čtení, jenž v neděli startuje v Brně.
A právě Turecko si pořadatelé vybrali jako hostující zemi, především kvůli její hodnotné literatuře, která je však v Evropě prakticky neznámá. „Lidé si vybaví maximálně Orhana Pamuka (nositel Nobelovy ceny – pozn. red.), ale Turecko nabízí mnohem více talentovaných spisovatelů,“ má jasno organizátor akce Petr Minařík.
Festival si navíc klade za cíl přiblížit Turecko a jeho kulturu z jiného než zpravodajského úhlu pohledu. Básník Efe Duyan se tak pokusí představit tamní poezii.
„Jsem proti tomu, aby se z poezie dělala posvátná kráva. Někdy bývá vnímána jako cosi nedotknutelného, co má ve srovnání s jinými způsoby psaní zcela odlišnou podstatu. Z mého velmi osobního pohledu je poezie jeden z možných způsobů, jak vyjádřit sebe sama,“ tvrdí Duyan.
Autoři často musí žít v exilu
Nepříznivý politický režim ale tureckým spisovatelům příliš neprospívá. I proto mnoho hostujících autorů žije v exilu. Někteří byli za své názory a texty dokonce vězněni.
Třeba Murat Özyașar, který v Brně vystoupí v pondělí 16. července se svou druhou knihou Žlutý chechot. „Očekáváme, že diváci budou chtít v debatách mluvit i o osobních příbězích autorů, a nebudeme se tomu bránit,“ slibuje Minařík.
V tomto ohledu zaujme Necla Kelek, která momentálně působí jako socioložka v Německu. V Turecku se však narodila ve velice konzervativní rodině. „Osvobodilo mě až zmizení otce a vzdělání,“ vysvětluje Kelek, jež ve svém díle zpracovává především téma tureckého začleňování do německé společnosti.
Lákají i na Norské děti
První večer festivalu zahájí rozhovor polského odborníka na Turecko Witolda Szabłowského s autorem Tunou Kiremitçim. Českou větev doplní slezští autoři. Organizátoři tak očekávají bujarou uvolněnou atmosféru, která lidi navnadí na další návštěvu.
Měsíc autorského čtení v Brně
|
Každý den od 19 hodin budou turečtí autoři předčítat a diskutovat v Divadle Husa na provázku. Po nich přijdou na řadu čeští spisovatelé, mezi nimiž se objevují i velká jména současnosti, jako jsou například Michal Viewegh, Petra Soukupová, Marek Švehla nebo Alena Mornštajnová.
„Program jsme se pokoušeli vymýšlet tak, aby autoři měli alespoň něco společného, z časových důvodů to ale nebylo vždy možné,“ doplňuje Minařík.
Hlavním organizátorem festivalu je již od roku 2000 brněnské nakladatelství Větrné mlýny. Letos vydalo třeba dlouho očekávanou knihu Norské děti od Hany Roguljič. Kniha popisuje mediálně známý osud ženy, které byly norskými úřady odebrány její dvě dcery.
„Nejde mi o to, že se jedná o případ české ženy. Stojí za mnou i norští rodiče, kteří jsou ochotní vydat svoje jména a ukázat světu i jejich příběhy,“ říká o své knize Roguljič, která se na festivalu v Brně představí už toto úterý.
Vstup na akci mají zájemci zdarma. Kapacita sálu je dvě stovky lidí. Kdo se nedostane přímo do divadla, může sledovat online přenos na webu www.autorskecteni.cz. V loňském roce se podle organizátorů v Brně zúčastnilo festivalu přes 12 tisíc lidí.
Pro studenty připravili letní školu
Novinkou letošního ročníku je i takzvaná Turecká akademie pro vysokoškoláky z celého světa. Studenti, které zajímá Turecko, jeho kultura a literatura, budou debatovat se spisovateli a odborníky z Hamburku. V dalších letech by pořadatelé chtěli tradici letní školy zachovat.
„Nikde jinde na světě není možnost se setkat s takovým množstvím autorů a odborníků v tak krátkém čase,“ vyzdvihuje hlavní pozitivum novinky Minařík.
Další přidanou hodnotou akce jsou doprovodné materiály, jež o tureckých autorech vzniknou – krátké dokumenty pro televizi nebo menší publikace, které by nakladatelství Větrné mlýny chtělo vydat ještě letos na podzim.
Měsíc autorského čtení začal již v roce 2000 v Brně, odkud se o rok později rozšířil do Ostravy a v dalších letech také do Vratislavi, Košic a Lvova. V předchozích letech mezi čestné hosty festivalu patřila například Gruzie, Španělsko nebo také Kanada.
