Sobota 18. ledna 2020, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. ledna 2020 Vladislav

Politické tlaky se při psaní mění ve výhodu, říká turecký spisovatel

  16:43aktualizováno  16:43
Politickému útlaku čelí turecký spisovatel Murat Özyasar, který četl ze své tvorby v Brně u příležitosti Měsíce autorského čtení. Po neúspěšném pokusu o převrat v Turecku v roce 2016 musel přestat učit a byl i ve vězení. „Nepíšu, až když mám nějaký dobrý příběh, takhle to u mě nefunguje,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Turecký spisovatel Murat Ozyasar se představil v Brně na Měsíci autorského čtení | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Letošní Měsíc autorského čtení v Brně je zaměřený právě na Turecko. „Jsem rád, že jsem se probudil ve městě, kde se Milan Kundera probudil asi tisíckrát,“ prohlásil devětatřicetiletý umělec pocházející z kurdské metropole Diyarbakir. Za svoji literární tvorbu Özyasar získal dvě nejprestižnější turecká ocenění.

Má vaše druhá kniha Žlutý chechot, se kterou jste přijel na autorské čtení, ústřední téma?
Pouze tři povídky jsou provázané. Je tam ale určitá tematická celistvost. Žlutý chechot je ustálené spojení, které se tady asi moc nepoužívá. Výraz souvisí paradoxně se smutkem nebo upřímnou soustrastí. Má spojitost s pohřebními hostinami. Poté, co všichni hosté odejdou a zůstane jen nejužší rodina, dolehne na ni šok z odchodu blízké osoby. Začnou si o zesnulém vyprávět různé vtipné historky. Těm se začnou smát, jeden se nakazí od druhého. A tomu se říká žlutý chechot. Posledních čtyřicet let v Turecku, do kterých jsem se narodil, probíhá jakási válka. Je to doba, ve které není prostor na smutek. Můj soubor povídek je textem o neprožitém smutku.

I o vašem neprožitém smutku?
Jsou tam autobiografické prvky, ale celkově je to spíše kniha o společnosti, takový ironický a komický pohled na věc.

Kde vůbec nejčastěji berete inspiraci pro psaní?
Někdy to může být jen nějaký zvuk nebo vůně, myšlenka či vzpomínka z dětství. Nebo také něco, čemu nerozumím, a až když o tom píšu, tak si to ujasním. Například tady mi došlo, že v Brně jsou všude odpadkové koše. A možná si to místní lidé neuvědomují, ale pro mě je to znamení, že tu nevybuchne žádná bomba. Na řadě míst v Turecku totiž žádné odpadkové koše nejsou, protože tam panuje strach, že by do nich někdo tu bombu dal. A právě tohle může být příkladem inspirace k napsání nové povídky.

Narodil jste se v kurdské metropoli Diyarbakir, kde jste i učil. Kde teď žijete?
Poslední dva roky bydlím se svou rodinou v Istanbulu, kde momentálně znovu také učím.

To jste po čistkách, které následovaly po neúspěšném vojenském pokusu o převrat v roce 2016, nemohl. Stejně jako spousta dalších učitelů. Jak na tyhle události vzpomínáte?
Po tom pokusu o převrat jsem nebyl jen zbaven své funkce, ale skončil jsem i na týden ve vězení. A začal se soudit, což se vleklo dlouhé měsíce. Soud nakonec rozhodl, že můj vyhazov z práce byl protiprávní, a k učení jsem se tak mohl vrátit. Byl to tehdy šok, přestože zatýkání je v Turecku relativně běžná záležitost. Vlastně to bylo něco tak naprosto předvídatelného, že jsem z toho nemohl být úplně zaskočen. Jenže třeba moje žena krátce předtím porodila, měli jsme doma třítýdenní dceru. A následkem stresu z razií v bytě a mého zatčení bez jakéhokoliv obvinění už manželka nemohla ani kojit, přišla o mléko.

Jak vám zatčení vysvětlili?
Odpověděl bych slovy jednoho spisovatele, jehož jméno už si nepamatuji: „To, co činí fašismus legitimním, je právě otázka ‚Proč vás zatkli?‘“ Pokud na ni dokážeme odpovědět, fašismus se stává zákonným.“ Skutečný důvod zkrátka není, jen tisíce záminek. Nic konkrétního neměli, nic mi ani neřekli, prostě mě sebrali a konec. Ironickým řízením osudu dokonce prokurátor, který na mě vydal příkaz k zatčení, skončil v době, kdy jsem byl skutečně zatčen, také ve vězení. Prostě stav jako v Kafkově Zámku. Absurdita.

Měsíc autorského čtení

  • 19. ročník Měsíce autorského čtení vstupuje do posledního týdne. Literární festival se koná denně v Brně, Ostravě, Košicích, Vratislavi a ve Lvově. Letošním čestným hostem je Turecko
  • V Brně se každý večer čte v Divadle Husa na provázku. Turecká část programu začíná v 19 hodin, česká a slovenská od 20.30 hodin. Vstup je zdarma.
  • Z českých a slovenských autorů ještě vystoupí například Josef Pánek (27. 7.) či Jakub Juhás (28. 7.), z tureckých Bora Abdo (24. 7.) či Tarik Tufan (30. 7.). Festival završí v úterý 31. července Eva Turnová a Jiří Krchovský se sbírkou Hřbitovní kvítí. 
  • Více na www.autorskecteni.cz.

Cítíte se ve své zemi bezpečně?
Asi jako všichni ostatní. (ironicky)

Uvažoval jste, že byste jako mnozí intelektuálové emigroval?
Pokud to nebude opravdu hodně špatné, tak ze své země dobrovolně odejít nechci.

A máte aspoň pocit, že můžete psát o všem? Jak moc vaši tvorbu ovlivňuje politický tlak?
Stav politických tlaků se teď při psaní paradoxně mění v jakousi výhodu. Protože člověk nepíše úplně otevřeně na rovinu, ale snaží se více dělat literaturu. Myslím, že ani pobyt ve vězení moji tvorbu zásadně neovlivnil. Před tím jsem dokonce napsal krátký text o věznění. A pak jsem si to sám prožil.

Co říkáte na to, že prezident Erdogan nedávno obhájil svůj mandát už v prvním kole voleb?
Chci odpovědět takto: Například v noci, kdy v Turecku došlo k vojenskému převratu, se v televizi Erdogana ptali, od koho se dozvěděl, že vůbec nějaký převrat probíhá. A on na to odpověděl, že od svého strýce. A potom jsem uviděl takovou karikaturu. Byl na ní vyobrazen stůl, u kterého seděli lidé a před sebou měli kartičky - FBI, CIA, Mosad a strýc.

Při autorském čtení v Brně jste zmínil, že psaní je pro vás bolestná zkušenost. V čem?
K psaní jsem svým způsobem donucen. Nepíšu až v okamžiku, kdy mám nějaký dobrý příběh, takhle to u mě nefunguje. Navíc nic jiného kromě psaní neumím. A text to také ví, že nic jiného neumím. Vlastně mě psaní ani nebaví. Já nechci psát, chci být spisovatelem. (smích)

Knihy píšete v turečtině, přestože vaším rodným jazykem je kurdština. Proč?
V době, kdy jsem vyrůstal, byla kurdština na veřejnosti zakázána (pod pohrůžkou pokut, vězení i bití, pozn. red.). Ve vězení prý byly běžně na zdech nápisy: „Mluv turecky a mluv hodně!“ Kurdštinu jsme používali jen doma, rodiče ani jinak nemluví, turečtinu jsem se naučil v sedmi letech ve škole. Otec se snažil mé knihy v turečtině číst. Má malý krámek a pokaždé, když jsem ho tam viděl číst, byl na první stránce. Nikdy se přes ni nedostal. Takže moje knihy vlastně vůbec nečetli.

Na čem nyní pracujete?
Píšu svou třetí knihu. Vždycky když totiž jednu dopíšu, okamžitě si uvědomím všechno, co jsem chtěl říct a neřekl. Z toho se pak rodí nová témata. A dokud knihu nedodělám, je to, jako bych nenapsal ani první větu. Stále tvořím také další povídky, které jsou publikovány v předních tureckých literárních časopisech jako Varlik (Přítomnost) nebo Kitap-lik (Knihovna).

Autor:
  • Nejčtenější

Nálezce pokladu v lese zůstane bez odměny, přiznal použití detektoru

První lednový víkend se Jiřímu Pernicovi splnil sen. Při svých toulkách lesem s detektorem kovu na Blanensku totiž...

O „e-shopu“ na známky za 400 milionů jsem předem nevěděl, zlobí se Babiš

Premiér Andrej Babiš kritizoval Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) za to, že neinformoval vládu o zakázce na...

Holčička donošená umírající matkou je zdravá a usměvavá, vzkázala rodina

Už téměř pětiměsíční holčičce, která se loni v Brně narodila matce ve stavu mozkové smrti, se daří dobře. Rodina to...

Učitelka bila žáka. Matka ho přišla do školy hlídat, ze třídy ji vykázali

Pohlavky i bití do zad musel podle zjištění České školní inspekce snášet žák páté třídy základní školy na Slovanském...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Miliony litrů pitné vody pro Brno mizí z potrubí, opraví se jen zlomek

Pitná voda z přehrady Vír je pro Brno a okolí nenahraditelná. Do města putuje téměř metr a půl širokými trubkami, ty...

Premium

Ve škole byla terčem posměchu. Dnes džihádistka Kristýna nenávidí i matku

Plánuje zabíjet. Soudí ji jako uprchlou. Žena z Mělnicka měla problémy s rodiči i spolužáky. Pětadvacetiletá Kristýna...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

TEST: Vyplatí se benzin, hybrid, nebo diesel? Spočítali jsme to

Auto máte vybrané, co mu ale dát pod kapotu, aby vás provoz vyšel co nejlevněji – klasický benzin, úsporný diesel, nebo...

  • Další z rubriky

Jen natáhnout ruku a dotknout se slona či lva. V Brně otevřou virtuální zoo

Potopit se ke korálovým útesům, proletět se v hejnu plameňáků nebo si zblízka prohlédnout lvy, mohou návštěvníci...

Vzácné setkání: tatry Hanzelky a Zikmunda jsou po letech spolu v Brně

Cestovatelská dvojice Hanzelka & Zikmund s těmito tatrami objela za šest let celý svět. Pak se cesty obou aut...

Pečovatelské domy jsou jako ústavy s tvrdým režimem, zjistila ombudsmanka

Na noc jsou zamknutí v pokojích, přes den mají daný režim a v některých pečovatelských domovech nemůžou zdravotně...

Učitelka bila žáka. Matka ho přišla do školy hlídat, ze třídy ji vykázali

Pohlavky i bití do zad musel podle zjištění České školní inspekce snášet žák páté třídy základní školy na Slovanském...

Advantage Consulting, s.r.o.
OBCHODNÍK - TISKOVÁ ŘEŠENÍ

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 25 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz