Politické tlaky se při psaní mění ve výhodu, říká turecký spisovatel

  16:43aktualizováno  16:43
Politickému útlaku čelí turecký spisovatel Murat Özyasar, který četl ze své tvorby v Brně u příležitosti Měsíce autorského čtení. Po neúspěšném pokusu o převrat v Turecku v roce 2016 musel přestat učit a byl i ve vězení. „Nepíšu, až když mám nějaký dobrý příběh, takhle to u mě nefunguje,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Turecký spisovatel Murat Ozyasar se představil v Brně na Měsíci autorského čtení | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Letošní Měsíc autorského čtení v Brně je zaměřený právě na Turecko. „Jsem rád, že jsem se probudil ve městě, kde se Milan Kundera probudil asi tisíckrát,“ prohlásil devětatřicetiletý umělec pocházející z kurdské metropole Diyarbakir. Za svoji literární tvorbu Özyasar získal dvě nejprestižnější turecká ocenění.

Má vaše druhá kniha Žlutý chechot, se kterou jste přijel na autorské čtení, ústřední téma?
Pouze tři povídky jsou provázané. Je tam ale určitá tematická celistvost. Žlutý chechot je ustálené spojení, které se tady asi moc nepoužívá. Výraz souvisí paradoxně se smutkem nebo upřímnou soustrastí. Má spojitost s pohřebními hostinami. Poté, co všichni hosté odejdou a zůstane jen nejužší rodina, dolehne na ni šok z odchodu blízké osoby. Začnou si o zesnulém vyprávět různé vtipné historky. Těm se začnou smát, jeden se nakazí od druhého. A tomu se říká žlutý chechot. Posledních čtyřicet let v Turecku, do kterých jsem se narodil, probíhá jakási válka. Je to doba, ve které není prostor na smutek. Můj soubor povídek je textem o neprožitém smutku.

I o vašem neprožitém smutku?
Jsou tam autobiografické prvky, ale celkově je to spíše kniha o společnosti, takový ironický a komický pohled na věc.

Kde vůbec nejčastěji berete inspiraci pro psaní?
Někdy to může být jen nějaký zvuk nebo vůně, myšlenka či vzpomínka z dětství. Nebo také něco, čemu nerozumím, a až když o tom píšu, tak si to ujasním. Například tady mi došlo, že v Brně jsou všude odpadkové koše. A možná si to místní lidé neuvědomují, ale pro mě je to znamení, že tu nevybuchne žádná bomba. Na řadě míst v Turecku totiž žádné odpadkové koše nejsou, protože tam panuje strach, že by do nich někdo tu bombu dal. A právě tohle může být příkladem inspirace k napsání nové povídky.

Narodil jste se v kurdské metropoli Diyarbakir, kde jste i učil. Kde teď žijete?
Poslední dva roky bydlím se svou rodinou v Istanbulu, kde momentálně znovu také učím.

To jste po čistkách, které následovaly po neúspěšném vojenském pokusu o převrat v roce 2016, nemohl. Stejně jako spousta dalších učitelů. Jak na tyhle události vzpomínáte?
Po tom pokusu o převrat jsem nebyl jen zbaven své funkce, ale skončil jsem i na týden ve vězení. A začal se soudit, což se vleklo dlouhé měsíce. Soud nakonec rozhodl, že můj vyhazov z práce byl protiprávní, a k učení jsem se tak mohl vrátit. Byl to tehdy šok, přestože zatýkání je v Turecku relativně běžná záležitost. Vlastně to bylo něco tak naprosto předvídatelného, že jsem z toho nemohl být úplně zaskočen. Jenže třeba moje žena krátce předtím porodila, měli jsme doma třítýdenní dceru. A následkem stresu z razií v bytě a mého zatčení bez jakéhokoliv obvinění už manželka nemohla ani kojit, přišla o mléko.

Jak vám zatčení vysvětlili?
Odpověděl bych slovy jednoho spisovatele, jehož jméno už si nepamatuji: „To, co činí fašismus legitimním, je právě otázka ‚Proč vás zatkli?‘“ Pokud na ni dokážeme odpovědět, fašismus se stává zákonným.“ Skutečný důvod zkrátka není, jen tisíce záminek. Nic konkrétního neměli, nic mi ani neřekli, prostě mě sebrali a konec. Ironickým řízením osudu dokonce prokurátor, který na mě vydal příkaz k zatčení, skončil v době, kdy jsem byl skutečně zatčen, také ve vězení. Prostě stav jako v Kafkově Zámku. Absurdita.

Měsíc autorského čtení

  • 19. ročník Měsíce autorského čtení vstupuje do posledního týdne. Literární festival se koná denně v Brně, Ostravě, Košicích, Vratislavi a ve Lvově. Letošním čestným hostem je Turecko
  • V Brně se každý večer čte v Divadle Husa na provázku. Turecká část programu začíná v 19 hodin, česká a slovenská od 20.30 hodin. Vstup je zdarma.
  • Z českých a slovenských autorů ještě vystoupí například Josef Pánek (27. 7.) či Jakub Juhás (28. 7.), z tureckých Bora Abdo (24. 7.) či Tarik Tufan (30. 7.). Festival završí v úterý 31. července Eva Turnová a Jiří Krchovský se sbírkou Hřbitovní kvítí. 
  • Více na www.autorskecteni.cz.

Cítíte se ve své zemi bezpečně?
Asi jako všichni ostatní. (ironicky)

Uvažoval jste, že byste jako mnozí intelektuálové emigroval?
Pokud to nebude opravdu hodně špatné, tak ze své země dobrovolně odejít nechci.

A máte aspoň pocit, že můžete psát o všem? Jak moc vaši tvorbu ovlivňuje politický tlak?
Stav politických tlaků se teď při psaní paradoxně mění v jakousi výhodu. Protože člověk nepíše úplně otevřeně na rovinu, ale snaží se více dělat literaturu. Myslím, že ani pobyt ve vězení moji tvorbu zásadně neovlivnil. Před tím jsem dokonce napsal krátký text o věznění. A pak jsem si to sám prožil.

Co říkáte na to, že prezident Erdogan nedávno obhájil svůj mandát už v prvním kole voleb?
Chci odpovědět takto: Například v noci, kdy v Turecku došlo k vojenskému převratu, se v televizi Erdogana ptali, od koho se dozvěděl, že vůbec nějaký převrat probíhá. A on na to odpověděl, že od svého strýce. A potom jsem uviděl takovou karikaturu. Byl na ní vyobrazen stůl, u kterého seděli lidé a před sebou měli kartičky - FBI, CIA, Mosad a strýc.

Při autorském čtení v Brně jste zmínil, že psaní je pro vás bolestná zkušenost. V čem?
K psaní jsem svým způsobem donucen. Nepíšu až v okamžiku, kdy mám nějaký dobrý příběh, takhle to u mě nefunguje. Navíc nic jiného kromě psaní neumím. A text to také ví, že nic jiného neumím. Vlastně mě psaní ani nebaví. Já nechci psát, chci být spisovatelem. (smích)

Knihy píšete v turečtině, přestože vaším rodným jazykem je kurdština. Proč?
V době, kdy jsem vyrůstal, byla kurdština na veřejnosti zakázána (pod pohrůžkou pokut, vězení i bití, pozn. red.). Ve vězení prý byly běžně na zdech nápisy: „Mluv turecky a mluv hodně!“ Kurdštinu jsme používali jen doma, rodiče ani jinak nemluví, turečtinu jsem se naučil v sedmi letech ve škole. Otec se snažil mé knihy v turečtině číst. Má malý krámek a pokaždé, když jsem ho tam viděl číst, byl na první stránce. Nikdy se přes ni nedostal. Takže moje knihy vlastně vůbec nečetli.

Na čem nyní pracujete?
Píšu svou třetí knihu. Vždycky když totiž jednu dopíšu, okamžitě si uvědomím všechno, co jsem chtěl říct a neřekl. Z toho se pak rodí nová témata. A dokud knihu nedodělám, je to, jako bych nenapsal ani první větu. Stále tvořím také další povídky, které jsou publikovány v předních tureckých literárních časopisech jako Varlik (Přítomnost) nebo Kitap-lik (Knihovna).

Autor:

Nejčtenější

Rakušané otevřeli poslední část dálnice do Vídně, na D52 se ještě nekoplo

Na příjezdových cestách k obchvatu Drasenhofenu jsou okružní křižovatky.

Obchvat Drasenhofenu, který se řidičům otevřel minulý víkend, vyřešil poslední dopravní špunt na rakouské straně při...

Rodiče se zlobí, že jejich děti učí exsenátorka opilá. Ředitel to odmítl

Marta Bayerová, KSČM

Po nedobrovolném ukončení politické kariéry se celoživotní komunistka Marta Bayerová vrátila ke kantořině. Na její...

Letoun Smartwings se kvůli problému s podvozkem musel vrátit do Brna

Trajektorie letu Boeingu 737-8HX mířícího na řecký ostrov Zakynthos, který se...

Boeing společnosti Smartwings, který měl namířeno z Brna na řecký ostrov Zakynthos, se v úterý ráno krátce po vzletu...

Brno ukázalo řešení bezdomovectví. Jiná města se diví, proč teď otočilo

Asi stovka lidí protestovala na zasedání brněnského zastupitelstva kvůli záměru...

Oceňovaný systém pro rychlé zabydlování bezdomovců současná vládnoucí koalice v Brně zbrzdila a místo původně plánované...

Na městském okruhu v Brně praskl vodovod, při opravě se roztrhl znovu

V brněnské ulici Gajdošova v úterý ráno praskl vodovod, kvůli čemuž byly...

V Brně na velkém městském okruhu v Gajdošově ulici praskl ráno vodovod. Dva jízdní pruhy ze čtyř jsou neprůjezdné, na...

Další z rubriky

Aromaterapie léčí zvířecí strach a stres, pomáhá šimpanzům, tygrům i psům

Šimpanzům v brněnské zoo pomáhá aromaterapie od stresu, který jim způsobuje...

Když zvířata potřebují, sama si dokážou ve volné přírodě sehnat „léky“ na své neduhy. Tak zní základní teze zvířecí...

Dva roky oprav i problém s azbestem. Brněnské kino Art už znovu promítá

Kino Art čeká rekonstrukce.

Maratonem filmů v pátek otevírá zmodernizované kino Art v Cihlářské ulici. To bylo kvůli problémům s azbestem a...

Na Svatém kopečku v Mikulově ubývá pod náporem turistů vzácných rostlin

Na Svatý Kopeček míří každý rok čím dál více turistů. Přírodní rezervace s...

Na vrcholku Svatého kopečku v Mikulově se objevilo další zábradlí. Má odradit lidi od toho, aby z cesty sbíhali do...

Najdete na iDNES.cz