Papriky a rajčata byly pro vědce Mendelovy univerzity pokusnými rostlinami. Záměrně je nakazili bakteriemi a část z nich pak ošetřili přípravkem, který na univerzitě vyvíjí.
Výsledek byl viditelný pouhým okem. Neošetřené rostliny byly silně poškozené, zatímco na těch s postřikem nebyly známky napadení.
Ochranu proti různým škůdcům využívají zemědělci i zahrádkáři neustále, jenže přípravek vyvíjený na brněnské univerzitě je mnohonásobně účinnější než jiné.
„Přínos pro praxi je nejen ve snížení množství chemických látek aplikovaných na pěstební plochy, ale především v možnosti chránit rostliny proti chorobám, které se doposud obtížně potlačovaly,“ vyzdvihl výhody vedoucí Ústavu zelinářství a květinářství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Robert Pokluda.
Stejně jako vědci z jiných oborů totiž i tady bojují s antibiotickou rezistencí a snaží se přijít se zcela novým způsobem ochrany.
Ten teď vymysleli, když přišli se směsí nanočástic stříbra a mědi a dále grafenoxidu. Tato látka je až dvacettisíckrát lepší než prostředky, které jsou běžně určené na ochranu zemědělských plodin proti nákaze.
A přípravek nemusí být použit právě jen u paprik nebo rajčat, na nichž výzkum probíhal. Podle Pokludy by měl být účinek stejný i u jakékoliv jiné plodiny. Jen se vše musí nejdříve vyzkoušet a užití přípravku zaregistrovat na každou rostlinu zvlášť.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Na vývoji postřiku pracovali vědci deset let, teď mají výsledky a přípravek si chtějí nechat patentovat. Následně potřebují sehnat investora, který by jim pomohl výrobek převést do praxe a dodat na trh, aby byl skutečným pomocníkem v zemědělství.
Čekají je ale ještě zkoušky z toxikologie, tedy zda přípravek přírodě naopak více neškodí, než prospívá. „Bezpečnost pro životní prostředí ještě musíme ověřit, takže teď nemůžu říct, zda by v tom mohl být problém, nebo ne,“ sdělil Pokluda.
Myslí si však, že by to neměla být komplikace, protože spotřeba jejich postřiku je i díky vysoké účinnosti řádově nižší než u srovnatelných přípravků na ochranu rostlin.
Také říká, že nanočástice se krátce po aplikaci a zreagování s látkou v rostlinách rychle rozpadá a zaniká. „Navíc měď se v zemědělství běžně používá, u stříbra je to sice trochu horší, ale je potřeba říct, že množství látky, které se použije, je opravdu nicotné,“ dodal vědec.
