Masarykova univerzita získala stavební povolení na strategický projekt MUNI BioPharma Hub a v srpnu začne v blízkosti vědeckého centra Ceitec v brněnských Bohunicích stavět šestipatrovou budovu, kam se poté přestěhuje farmaceutická fakulta a spolu s ní i laboratorní výroba léků. | foto: Vizualizace: Masarykova univerzita

Nová farmacie za 2,5 miliardy odlehčí krizi s léky, vrhne se i na kosmetiku

  • 5
Brněnská Masarykova univerzita masivně investuje do lékárnictví. Díky novému centru, které spojí farmaceutickou fakultu s laboratorní výrobou léků, zaplní mezeru ve vzývaném oboru.

Po dekádě od otevření univerzitního kampusu si brněnské Bohunice připisují další výrazný punc badatelské lokality.

Masarykova univerzita získala stavební povolení na strategický projekt MUNI BioPharma Hub a v srpnu začne v blízkosti vědeckého centra Ceitec, přímo naproti cvičné nemocnici pro mediky, stavět šestipatrovou budovu, kam se poté přestěhuje farmaceutická fakulta a spolu s ní i laboratorní výroba léků.

„Když jsem vracel farmaceutickou fakultu po šedesáti letech pod křídla Masarykovy univerzity (do roku 2020 patřila pod Veterinární a farmaceutickou univerzitu – pozn. red.), uvažoval jsem jako lékař, který vnímá úzké propojení přírodních věd a možnosti vzájemné spolupráce. Už tehdy se rodila vize MUNI BioPharma Hubu,“ podotkl rektor Martin Bareš.

Výstavba vyjde na 2,5 miliardy korun a podle plánů tam má fakulta začít fungovat v půlce roku 2026. Její součástí se stane i Preklinické centrum a Centrum molekulární medicíny. Právě propojení farmakologického a biomedicínského výzkumu podle Bareše přispěje ke zvýšení odolnosti české společnosti vůči překvapivým i očekávaným hrozbám.

Přijmou víc studentů

V podzemí vzniknou laboratoře, které umožní správnou výrobní praxi v oblasti lékových forem. Díky tomu fakulta vyrobí menší certifikované šarže léků pro spolupracující farmaceutické společnosti. Studenti tak už při studiu získají zkušenost s reálnou výrobou léků.

„Nyní taková možnost v Česku i širokém okolí chybí a my chceme maximálně přispět z pozice špičkové vzdělávací a výzkumné organizace. Věříme, že to ve výsledku zajistí intenzivnější vývoj léků, což by mohlo vést k lékové soběstačnosti Česka i dalších států Unie, neboť se dá očekávat, že se najde řada firem, které budou chtít následně vyrobit klinické šarže,“ vysvětlil děkan farmaceutické fakulty David Vetchý.

Brno získá nový magnet na mozky, univerzita se vrhá na farmaceutický výzkum

Brněnský projekt má tedy ambici ulevit náporu na medicínský trh, aby se neopakoval každodenní boj o léky jako v posledních měsících.

Fakulta díky moderním prostorám otevře i nové programy reagující na aktuální situaci na trhu práce a do prvních ročníků přijme více studentů. První novinku zájemcům nabízí už teď, do 7. července se mohou hlásit na nový obor kosmetické prostředky. „Na tuzemských vysokých školách je to první program tohoto typu. Fakulta přijme 48 studentů a výuka začne v září,“ upřesnil mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Podle děkana Vetchého jde svým způsobem o díru na trhu, protože chybí dostatek odborníků, kteří kosmetice rozumí do hloubky. „Přitom se jedná o oblast, která ovlivňuje každodenní život nás všech a celosvětově generuje obrovské množství peněz,“ poznamenal Vetchý s tím, že největší brněnská škola uzavřela smlouvy jak se zahraničními, tak významnými českými firmami z kosmetického průmyslu.

Stamilionové investice do vědy

Masarykova univerzita v Bohunicích pokračuje v budování vědecko-vzdělávacího impéria a zmíněným obřím projektem zvelebování kampusu nekončí. Instituce letos hospodaří s nejvyšším rozpočtem v historii ve výši deseti miliard korun, tedy o půl miliardy více než loni, a k dalším velkým investicím patří nákup budovy Biology Park Brno.

„Pomůže k naplnění celkové strategie rozvoje kampusu jako unikátního centra vzdělávání, výzkumu a vývoje v oblasti zejména lékařských a přírodních věd. Umožní intenzivní mezioborovou spolupráci akademické, aplikační i veřejné sféry,“ shrnul vize Bareš.

Operace nebo porody trénují medici nanečisto ve cvičné nemocnici

Ceitec Masarykovy univerzity zase investuje do přístrojového vybavení pro virologii a onkologii. „Jde o duální mikroskop, který umožňuje přípravu buněčných vzorků pro metodu kryoelektronové mikroskopie, jež zachytí detaily odehrávající se v buňce například během virové nákazy, či sekvenátory nové generace, které pomůžou vědcům ke zlepšení diagnostiky a léčby nádorových onemocnění,“ vyjmenovala mluvčí Ceitecu Ester Jarour.

Ani brněnské Vysoké učení technické nezůstává s investicemi do vědy pozadu. „Letos za asi dvě stě milionů pokračuje další etapa rekonstrukce fakulty strojního inženýrství. Také jsme zahájili dostavbu laboratoří na fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, které jsou zajímavé tím, že vytvoří prostorovou základnu pro nový akreditovaný studijní program týkající se jaderné energetiky,“ uvedla mluvčí VUT Jana Vyklická.

13. června 2022