Čtvrtý ročník závodu Břeclavský bobr je asi taky posledním, na kterém je ještě amatérem. Od března totiž vstupuje do břeclavského klubu Nautilus.
"Můj cíl tady rozhodně není vyhrát, já nezávodím. Jde hlavně o otužování," popisuje Antonín Krejčiřík oblečený jen v županu těsně před závodem. V Břeclavi nastoupil na nejkratší, stometrové trati spolu se dvěma mladými plavci.
Nakonec doplaval třetí, hned po startu se totiž zasekl o plovoucí větev. "Jinak bych dopadl líp, ale ta větev mě pěkně poškrábala na stehně. Stejně závodu nelituju," smál se po závodě Krejčiřík.
Plave kvůli zdraví
Otužovat se začal Antonín Krejčiřík před třemi lety. "Měl jsem tehdy oboustranný zápal plic a když jsem to ve zdraví přežil, začal jsem se zajímat o sport. Tohle je sice trochu extrémní, ale i na tu zimu si lze zvyknout," říká otužilec.
Na závody se denně připravuje na rybníce přímo v Lužici, kde bydlí. "Dokud má voda víc než šest stupňů, plavu jeden kilometr, jak to jde dolů, zůstávám ve vodě jen tak pět minut, víc ne. Teď v zimě mám na našem rybníce vysekaný otvor metr krát čtyři a tam denně trávím tak dvě až tři minuty," popisuje.
A otužování pro něj není spojené jen se studenou vodou. Od března až do zimy chodí oblečený jen v krátkých kalhotách a tričku. "Moji vrstevníci mě mají za blázna. Ale já si myslím, že je lepší sportovat, než sedět v hospodě," říká plavec.
Jeho největším cílem je zaplavat si za tři roky v Praze na tradičním štěpánském závodě 750 metrů.
Otužování bere jako rekreaci
Patnáctiletý Jan Tichý z Brna patřil na startovním poli břeclavského závodu k nejmladším otužilcům. Plaval stejnou vzdálenost jako amatér Antonín Krejčiřík, sto metrů po proudu Dyje. V celém českém poháru v zimním plavání by se dali jeho vrstevníci spočítat na prstech jedné ruky.
"K zimnímu plavání mě přivedl před šesti lety táta, který tu taky startuje. Registrovaný v oddíle jsem dva roky," popisuje Jan. Ačkoli nejkratší, stometrový závod v Břeclavi s časem 52 vteřin vyhrál, říká, že nemá ambice být nejlepším zimním plavcem v republice.
"Beru to jako rekreaci. A pak, je to snaha si něco dokázat. Řekl bych, že většina lidí, co tu startují, plavou kvůli tomu. Já osobně nezávodím, je to hlavně o té studené vodě," vypráví Tichý.
Na studenou vodu se nedá připravit
Podobně jako Krejčiřík, i patnáctiletý Jan je mezi svými vrstevníky za exota. "Studuju gymnázium na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Ti ze spolužáků, kteří ví, že plavu, se na mě dívají jako na blázna. Říkají, že by sami do studené vody nikdy nevlezli," říká mladý plavec.
Na studenou vodu se podle Jana nedá nijak zvlášť připravit. "Člověk by se měl před závodem trochu protáhnout. Ale hlavně je důležité nepodcenit protažení po závodě, člověku se stáhnou cévy a je potřeba se rozehřát. Ale to rozehřívání by mělo být postupné, rozhodně ne třeba horká sprcha," líčí otužilec.
Přínos otužování pro člověka vidí také ve zdraví. "Bývám míň nemocný než moji spolužáci. A moje nemoci mají kratší průběh," chválí Jan.
