„Status národní kulturní památky znamená lepší výchozí podmínky pro podávání žádostí o dotace, národní i evropské. Vícezdrojové financování je v případě nastartování revitalizace areálu nezbytné,“ řekl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD).
Loucký klášterKlášter založil kníže Konrád Ota roku 1190. Nejmarkantněji se na něm podepsalo vrcholné baroko. Nejpozoruhodnějším prostorem se stal knihovní sál s nástropními freskami, jehož věrná kopie je dnes v klášteře na Strahově. Roku 1784 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Velkolepá barokní přestavba zůstala ze dvou třetin nedokončena. Prostory využívalo v 19. a 20. století vojsko jako kasárna. Zdroj: znojmocity.cz |
Podobně mluví i krajská radní, která má v gesci oblast kultury a památkové péče. „Jedině tak se nám otevřou možnosti dotačního financování,“ míní i Bohumila Beranová.
Nejde přitom o první pokus. „O zpamátnění jsme se pokoušeli už před více než deseti lety. Je to tedy určitě krok správným směrem, který podporujeme,“ potvrdil předseda Okrašlovacího spolku ve Znojmě Otto Bouda.
Loucký klášter, kterému se také říká Louka, je jednou z největších dominant Znojma, je však zároveň typickým příkladem zanedbané péče. Ačkoliv se město snaží areál postupně opravovat, jde spíše o řešení havarijního stavu. Celková oprava je nad finanční možnosti města.
„Areál kláštera je přitom jako dělaný pro různé společenské nebo kulturní akce a je i významnou turistickou atrakcí. Proto pro něj chceme najít finanční prostředky,“ zdůvodňuje podání žádosti starosta.
Památkáři usilovali o status pro klášter už v roce 2009 a podruhé vloni. „Nevyšlo to pravděpodobně proto, že se dalo přednost stavbám jiného charakteru, lidovým, technickým. Výběr je plně v kompetenci ministerstva, my indikačním seznamem pouze říkáme, že jsme přesvědčení o tom, že by tato kulturně historická památka měla být chráněna vyšším stupněm,“ vysvětlil Zdeněk Vácha, ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.
Status památky by přinesl propagaci ze strany státu
Nároky na údržbu a obnovu by přitom zůstaly stejné, zákon má stejné standardy pro všechny památky. Důvodů, proč na seznam klášter uvést, je podle něj celá řada. Historie premonstráty založeného kláštera sahá do konce 12. století. „V osmnáctém století tady vznikla věhlasná knihovna, předtím skriptorium. I samotná stavba je velmi významná, třeba krypta, artefakty středověké nástěnné malby, barokní artefakty oltáře,“ vyjmenoval Vácha.
Pokud se klášter na prestižní seznam dostane, měl by se podle Pavla Kovaříka, který se věnuje marketingu cestovního ruchu, dočkat propagace ze strany státu nebo různých zájmových organizací u nás i v zahraničí. „Titul sám o sobě z kláštera atraktivnější turistický cíl neudělá. Zásadní bude, jestli se podaří areál uchopit jako celek, postupně jej revitalizovat a turistický cíl tak z něho vytvořit. Louka potřebuje jasně čitelnou tvář, vlastní turistickou značku,“ myslí si.
Stavět se podle něj dá třeba na vinařské turistice, kterou už v suterénu kláštera, objektu jízdárny a kladiva úspěšně provozuje vinařská společnost Znovín.
Město Znojmo je vlastníkem kláštera od roku 2010, kdy jej na město bezúplatně převedl stát - avšak pod podmínkou, že jej po dobu dvaceti let neprodá a bude jej využívat ve veřejném zájmu. Kompletní rekonstrukce se zatím dočkala třeba bývalá jízdárna. V části někdejší konírny má letos na podzim vzniknout penzion, který na vlastní náklady vybuduje soukromý podnikatel.
V jihomoravském kraji je 33 národních kulturních památek, pět z nich je na Znojemsku.
