Až do 1. listopadu hostí znojemský Dům umění bohatou výstavu s podtitulem Bonum opus, tedy dobré dílo. Připomíná rok 1120, v němž svatý Norbert z Xantenu ve francouzském Prémontré založil vlastní řád, i rok 1190, kdy premonstráti založili kanonii v Louce.
„Celé generace louckých premonstrátů se podílely na tomto dobrém díle především formou farní pastorace, ale i vytvářením kulturního a duchovního dědictví, které je stále patrné, přestože Loucký klášter už více než 230 let neexistuje,“ vysvětluje historik znojemského muzea a autor výstavy Petr Eckl.
Mezi premonstráty, kteří v Louckém klášteře pobývali v letech 1190 až 1784, je jedna „superstar“. Opat Šebestián je zřejmě nejznámějším a dost možná i nejvýznamnějším představitel řádu ve Znojmě.
Opat Šebestián Freytag z Čepiroh zchátralý a zadlužený klášter povznesl a opravil. Zajímavé je, že do něj vstoupil hned po promoci, ačkoliv nebyl vysvěcen na kněze. Roli sehrála jeho známost s císařem Maxmiliánem.
„V pozdější loucké tradici existuje romantická představa, že projížděl na voze kolem a uslyšel krásný zpěv chorálu večerních nešpor. Seskočil dolů, vyslechl nešpory až do konce a nadšen požádal, aby byl přijat,“ vypráví historik Eckl, jenž se nepříliš probádaným životem Šebestiána, který měl být pro své vzdělání vychovatel Rudolfa II. a údajně bojoval s Turky, zabývá.
Opat bez vysvěcení
Reálně to ale spíš bylo tak, že si císař uvědomoval velké nebezpečí, že by Louka mohla zaniknout – jeden opat si vydržoval konkubínu, další nedokázal řešit disciplínu svých bratří. Takže Maxmilián zřejmě poslal dopis: „Posílám vám opata a vy proti tomu nemůžete nic dělat.“
Vysvěcen byl Šebestián až o rok později. Okamžitě se pustil do hospodářské reformy i upevnění disciplíny řádových spolubratrů. Začal s přestavbou kláštera i zchátralých kostelů v obcích, které Louce patřily a o které se půlstoletí nikdo nestaral.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
V klášteře také založil knihovnu a jednu z prvních matrik. Stejně tak chlapeckou školu, kde vyučovali jezuité, a hudební seminář, kde působili vynikající mistři evropského formátu, třeba skladatel Jakob Gallus Handl nebo v té době naprosto moderní Giovanni Pierluigi da Palestrina.
Freytag také přivezl a jako první pěstoval v klášteře semena okurky. Okurka byla tehdy považována za léčivou proti moru. Je to možné považovat za počátky pěstování okurek na Znojemsku, nicméně než se dočkaly obliby, trvalo to ještě sto let. Zpočátku se jedly pocukrované – jako dezert.
Kdo se chce o duchovním řádu premonstrátů dozvědět víc, má možnost díky nové dvojjazyčné publikaci vydané muzeem.
K vidění bude freska i zazděná botaZ děl zapůjčených ze Strahovské obrazárny je v Domě umění vystavena například Maulbertschova skica Triumf Boží moudrosti pro centrální část nástropní fresky, která byla původně součástí výzdoby loucké knihovny. „Po zrušení kláštera a přestěhování knihovny na Strahov ji Franz Anton Maulbertsch realizoval znovu ve Filozofickém sále Strahovské knihovny,“ líčí tvůrce výstavy Petr Eckl. Návštěvníci si také mohou prohlédnout obrazy J. V. Bergla z klášterního kostela v Louce a drobná sochařská díla. Poprvé pohromadě jsou vystaveny liturgické předměty, dodnes používané při bohoslužbách v kostelích na Znojemsku a v okolí. Stranou nezůstala ani loucká tiskárna z let 1595–1612. „Představeny jsou původní loucké tisky a vazby uložené ve Strahovské knihovně a v podsbírce knih Jihomoravského muzea ve Znojmě. K vidění je i loucká „hemina“ (vinná míra) z roku 1497 či nově kožená bota z přelomu 16. a 17. století, nalezená v zazděném výklenku kaple sv. Šebestiána v klášterním kostele v Louce,“ doplňuje Renata Hurníková za propagaci muzea. |
