Když v dubnu 1947 dostal manželský pár Przybylových – českých Němců z Bohumína – úřední oznámení, že se mají připravit na odsun přes Kyjov, bylo jejich dceři Ingeborg deset let.
Netušili tehdy, že je čeká dva a půl roku internace v jednom z nejproslulejších moravských lágrů.
„Bylo mi tehdy deset a půl. Celé to prostředí, a s ním i nepřátelský postoj dětí ve škole vůči mně, mi sedlo jako můra na duši. Bylo jen málo nocí, kdy mi maminka nemusela převléknout postel,“ popsala Ingeborg, po provdání Cäsarová, v kronice Paměť národa
K šikaně dětí ve Svatobořicích se přidala i třídní učitelka ve vsi. „Jednou vešla do třídy, když po mně kluci plivali. Její reakce byla: Co chceš, vždyť ty jsi vinna.“
Dopisy procházely cenzurou
Příběh rodiny Przybylových minulý týden projednával hodonínský okresní soud, u něj se Ingeborg Cäsarová domáhala nároku na rehabilitaci pro své už dávno zemřelé rodiče i pro ni samotnou. Soud ovšem nárok neuznal.
Případ nicméně nekončí, ale přesune se ke Krajskému soudu v Brně. „Podal jsem stížnost, protože si myslím, že tito lidé byli omezeni na svobodě, a to bez jakéhokoliv právního podkladu. Konkrétně ve Svatobořicích to bylo přes tisíc lidí,“ tvrdí právní zástupce rodiny Lubomír Müller.
Pro bližší informace o fungování tábora ve Svatobořicích si zajel do Moravského zemského muzea v Brně. „Rozhodně nešlo o žádnou ozdravovnu. Svědčí o tom i oběžníky, které vydávalo vedení tábora pro chovance, jak jeho obyvatele nazývali,“ sděluje Müller.
Zmíněné instrukce například uváděly, že „styk s cizími osobami je dovolen pouze se svolením velitele střediska nebo jeho zástupce“. Korespondovat mohli obyvatelé lágru jen omezeně a v češtině, dopisy ven i dovnitř procházely cenzurou a ty obsahově závadné, nečitelné nebo „podezřelé“ byly zničeny.
Oběžníky také upozorňovaly, že „chovanci“ nemají psát zbytečnosti, protože tím obtěžují cenzory. Přísný trest pak hrozil tomu, kdo by korespondenci vynesl mimo tábor.
Smrt byla vysvobozením
Nařízení rovněž varovala každého, kdo by měl chuť utéct. „Stráž bezpečnosti po neuposlechnutí výzvy střílí. Potulování Němců jest zejména v noci životu nebezpečné,“ píše se v dokumentech.
Cäsarová připomíná, že ne všichni se k ní chovali špatně. Ale pokud pomáhali, tak jen tajně, protože riskovali postih. V táboře podle ní panovaly špatné hygienické podmínky a bylo málo jídla i léků, takže lidé umírali.
„Muži umírali častěji než ženy. Několik dní měli průjem, zeslábli a už se brali na věčnost. Bylo to pro ně vysvobození,“ poznamenala Cäsarová.
Rodina Przybylových v lágru strávila dva a půl roku, do srpna 1949. Pak dostala možnost se přesídlit do dalšího tábora, v Mohelnici, vlastní byt dostala až v roce 1955. Cäsarová se nakonec usídlila v Šumperku, stala se dětskou sestrou a byla zakládající členkou tamního Spolku Němců.
Do Svatobořic se vrátila až po 17 letech, kdy v areálu sídlil krajkářský závod. S manželem zašla i k zanedbanému táborovému hřbitovu, na místě německých hrobů se vlnilo obilí.
Historie se nemá zamlčovat, míní vedoucí památníku
Historii lágru, kterým od první světové války prošlo zhruba 170 tisíc lidí, od roku 2017 mapuje památník. Líčí především tragické osudy lidí a jejich utrpení za druhé světové války, poválečné dění zmiňuje jen krátce.
„Nemáme k této etapě zatím dost materiálu a ani historika, který by nám ho zpracoval. Proto spolupracujeme s Masarykovou univerzitou, chceme toto období doplnit,“ říká Rostislav Marada, vedoucí Obecního a kulturního domu ve Svatobořicích-Mistříně, pod nějž památník spadá.
Podle něj se v místní kronice zachoval jen zápis, že hned po válce byli v táboře internováni kolaboranti. Následně sem byly přemístěny až dva tisíce Němců z různých koutů Československa i Jugoslávie.
„Většinou to byli lidé, kteří neměli kam jít. Některé to postihlo víc. Máme natočený film, ve kterém mluví i paní Cäsarová. Je vyvážený, i když se někteří bývalí vězňové ozvali, že podmínky byly proti válce nesrovnatelné. Na mně není, abych to hodnotil, na druhou stranu historie se nemá zamlčovat,“ míní Marada.
Osudy lidí držených ve Svatobořicích připomíná památník:
15. října 2017 |
