V mnoha obcích na jihu Moravy se snaží v posledních letech obnovit zašlé tradice. Pátrají po tom, jak vypadaly kroje, aby si místní mohli ušít ty původní a nepůjčovali si cizí, například z Kyjova. V Kořenci na Blanensku, ve výspě Jihomoravského kraje na Drahanské vrchovině ale navzdory opomíjenému regionu udržují tradice už 75 let.
Velký díl zásluhy na tom, že tamní soubor Kořeňák funguje, a tím i udržuje místní zvyky a nářečí, má současný vedoucí Zdeněk Přikryl se svým otcem, který sestavu tanečníků dával v roce 1958 po krátké odmlce znovu dohromady. Oba nedávno získali Cenu Jihomoravského kraje za přínos v oblasti folkloru.
Vlastní kroj není jen tak. Obce musejí pátrat v minulosti a shánět peníze |
„Není sice jednoduché získávat mladou generaci, ale nám se to stále daří,“ uvádí Přikryl. Sám nastoupil do souboru v roce 1980 na prahu dospělosti ve svých 19 letech. Kolem Kořeňáku, který byl tehdy jen souborem dospělých, se však díky otci „motal“ už dříve, když mu pomáhal zařizovat, co bylo potřeba.
V Kořenci, který má dnes zhruba 360 obyvatel, soubor založili už v roce 1948, a dnes se tak řadí k jedněm z nejstarších v Česku. „Měli jsme štěstí, že naši první členové tehdy obešli pár domů a od místních tímto způsobem získali původní kroje ještě z druhé poloviny 19. století. Ty tak mohli začít využívat pro vystoupení,“ přibližuje.
Soubor Kořeňák funguje už od roku 1948. Na snímku nastupuje na Kořeneckých slavnostech písní a tanců.
Především je hrdý na to, že dnešní kroje jsou naprosto identické s těmi původními. Dávají si záležet na tom, aby využili i původní materiály, například kalhoty z jelenice či ruční vyšívání, za což získali v minulosti i různá uznání.
Sám už však kroj obléká jen výjimečně, když za někoho zaskakuje. Spíš se už soustředí na vedení souboru. Za mlada ovšem byl tanečníkem, ostatně jako řada jeho vrstevníků. „Dříve snad každý prošel Kořeňákem,“ líčí. Dokonce takto našel svou budoucí ženu. Přímo v kroji se ale neženil. „Mnozí však na svatbu přišli takto oblečeni,“ vzpomíná.
Do souboru postupně přišly jeho děti a dnes už například na dožínkách tančí i jeho dva vnuci. Tomu staršímu je dnes osm let. „Takto to není jen u nás, má to tak spousta rodin, které k folkloru vedou své děti. Dnes už nám tančí druhá generace původních členů a někteří mají už i své malé děti,“ popisuje Přikryl.
Celý soubor se výrazně proměňuje. Zatímco dříve byl složený výhradně z dospělých, mladí rodiče nyní berou na zkoušky i vystoupení své malé děti. Dnes jich je už devět.
„Tolik jich nikdy nebylo. Občas to tak u nás vypadá jako ve školce,“ směje se s tím, že některým je jen pár měsíců. Tomu se tak musí přizpůsobovat i vystoupení. To je hlavní úkol pro Zdeňka Přikryla, aby se i ti nejmenší mohli zapojit a měli svou roli. Děti nastrojené ve vlastních malých krojích se tak třeba vezou na trakaři.
Děti zachrání tradici
Právě děti stávajících členů jsou největší „zásobárnou“ souboru do budoucna. Naopak se příliš nedaří přilákat ty, kteří k folkloru nemají blízko. I tak ale mají deset párů, tedy stejně jako na začátku, kdy Přikryl na počátku 80. let do souboru nastupoval.
Možná právě proto, že je Kořenec malou obcí na periferii kraje, kam trvá cesta veřejnou dopravou z 60 kilometrů vzdáleného Brna přes hodinu a půl, je tady silná komunita udržující místní zvyky. Zdeněk Přikryl se věnuje i publikační činnosti a ve spolupráci s etnografkou Zdenkou Jelínkovou vydal knihu s názvem Lidový tanec na Drahanské vrchovině a Malé Hané, kde jsou podrobně shrnuty výsledky výzkumu tanců nejen z Kořence, ale i sousedního Benešova a rovněž blízkého Protivanova, který už spadá pod okres Prostějov.
Právě na uchování tradic tu dbají dlouhodobě. Navzdory tomu, jak je Kořenec malý, tady mají i vlastní muzeum popisující, jak se dříve v obci žilo. O jeho vznik se zasloužil dnes už bývalý starosta Miroslav Zemánek, který Kořenec vedl až do loňského podzimu přes čtyřicet let. „Mimochodem muzeum spravuje náš bývalý člen. Jednou za dva roky tam máme vystoupení v rámci Muzejní noci,“ poznamenává Přikryl. Letos nebylo, soubor se připravoval na Kořenecké slavnosti, které se také konají jednou za dva roky.
6. února 2023 |
