Do Česka trend komunitních zahrad dorazil v roce 2004, kdy v brněnském Králově Poli vznikl projekt U Smrku. Jenom za poslední čtyři roky pak v Česku vyrostlo nejméně 128 podobných zelených oáz a jejich rozvoj plánuje v jednotlivých městských částech podpořit také Brno.
Jeho aktuální vládci se v koaliční smlouvě zavázali, že komunitním zahradám rozšíří dotace. V příštím rozpočtu už je vyhrazena konkrétní suma, byť podle náměstka primátorky pro životní prostředí Jaroslava Suchého (KDU-ČSL) je určena jen na rozjezd, a nikoliv na podporu konkrétních projektů. „Detaily plánu podpory ještě známy nejsou. Aktuálně zjišťujeme zájem městských částí o tento typ zahradničení, podle toho budeme postupovat dál,“ říká Suchý.
V Brně je však velká chuť pěstovat vlastní ekologickou zeleninu a ovoce či kultivovat nevzhledné městské pozemky zřejmá už nějaký čas. Lidé žádají o finance v participativním rozpočtu a na plochy v již existujících komunitách se čeká v pořadnících.
To je i případ Otevřené zahrady v Údolní ulici v centru Brna, kde si zájemci mohou pronajmout záhon. „Momentálně máme na dost dlouhou dobu přeplněný stav. Zájemce zapisujeme do čekací listiny a kontaktujeme je, pokud se některý záhon uvolní,“ sděluje zaměstnankyně zahrady Ivana Juričková.
V Zahradě bez starostí v Rajhradě na Brněnsku loni kvůli velkému zájmu rozšiřovali kapacitu o sedm záhonů. Uchazeče vyjde pronájem jednoho o velikosti 35 metrů čtverečních na 7 500 korun ročně plus tisícovku jako jednorázový poplatek. Na automaticky zavlažovaný záhon je předem vysazeno deset trvalek, k dispozici jsou toaleta, ohniště, pískoviště či zahradní domek. Vlastník s sebou může vzít do zahrady maximálně pět lidí.
Propojme generace nad záhonky, volá svaz
Ne všechny komunitní zahrady přitom fungují na principu pronájmu. Některé vzniknou společnou prací komunity, která je pak zvelebuje. Získat dotaci na podobné záměry však není jednoduché. Podporují je například podnik Kokoza, environmentální Nadace Partnerství, nadace Via či síť hypermarketů Kaufland, který poskytuje finance a pozemky pro komunitní zahrady vedle svých obchodů. Jedna taková se nachází v brněnských Židenicích.
Nad vstřícným brněnským postupem vůči novému typu pěstitelství však skřípou zuby členové tradičních zahrádkářských kolonií, kteří se cítí přehlíženi.
Brněnští zahrádkáři se bouří proti územnímu plánu, bojí se o svou zeleň |
„Zhruba od roku 2020, kdy město Brno začalo opět řešit návrh nového územního plánu a kdy jsme jako zahrádkáři zjistili, že je plánován opravdu velký úbytek ploch v našich aktuálně fungujících osadách, se snažíme vysvětlit, že i řada dnešních zahrádkářských organizací je komunitních,“ oznamuje předsedkyně brněnského územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Helena Vařejková.
Podle ní aktuální komunitní boom nedokáže vyvážit úbytek tradičních zahrádek, jaké jsou v Brně rozeseté například na Kraví hoře či na Žlutém kopci. Podle svazu je třeba povzbuzovat především péči o zanedbané pozemky.
Brněnské zahrádky tvoří unikátní biotop, argumentují odpůrci jejich rušení |
„Podpora zahrádkaření by neměla stavět proti sobě tradiční zahrádkáře a ty, co jsou ‚in‘, ale měla by přirozeně propojovat generace i sociální skupiny například nad záhonky s rajčaty. Zahrádkářský svaz má výhodu, že díky dlouholeté praxi zvládá i administrativu kolem spolkové činnosti a může pomoci tam, kde se zahrádkářští nadšenci nehrnou do ‚funkcí‘, jako je účetnictví,“ nastiňuje Vařejková.
Cestu vidí ve společné komunikaci o komunitním zahrádkaření a především ve spravedlivé podpoře všech, které péče o zeleň a obdělávání záhonů baví.
