Je jí teprve devatenáct let, ale už teď je jasné, že boskovická textařka, hudebnice, básnířka či divadelnice zasvětila život umění. Na 7. dubna třeba chystá historicky první akci takzvané slam poetry v Boskovicích.
Od základní školy hraje na kytaru a nyní je zaneprázdněná zakládáním své už druhé kapely, tentokrát gypsy-jazzové. Tu první s názvem Veka rozjela už před více než čtyřmi lety, zpívá hlavně o jídle a lidé se jejím písničkám smějí. Nikoli však ve špatném slova smyslu. Jsou totiž vtipné.
Skupina Veka vznikla vlastně náhodou, když Hrnčířovou rodiče přihlásili spolu s kamarádkou Vendulou Valnohovou do dětské pěvecké soutěže. Tu vyhrály a musely sepsat pár písniček na festival, kam se probojovaly.
„Když jsme přemýšlely, o čem chceme zpívat, napadlo nás jídlo, protože ho máme rády. Tak vznikla naše první písnička Bůček,“ popisuje Hrnčířová. A název skupiny? Ten kupodivu nemá s jídlem nic společného, jde o počáteční písmena jejich křestních jmen.
Stánkař ve Francii ji uplatil ponožkami
Později se k oběma dívkám přidala ještě Vendulina sestra Julie, která hraje na housle. Kapela už více než čtyři roky vystupuje nejen v Boskovicích a okolí, často zavítá i do Brna: „Lidé nás slyšeli hrát, zalíbily jsme se jim, tak nás zvou všude možně.“
Mladá umělkyně už dvakrát vyrazila hrát do Francie. Poprvé se školou, podruhé loni v létě na vlastní pěst. „Když jsem poprvé vystupovala v pařížských ulicích, lidé mi naházeli asi sto eur,“ povídá a vzpomíná také na potíže s tamními stánkaři.
„Prodejce bot mě nechtěl vedle sebe, protože by prý neslyšel své zákazníky. Nakonec mě uplatil oranžovými ponožkami, abych odešla,“ směje se.
Tvorba jí zabírá většinu času. Nejenže vymýšlí texty písní, ale má ještě řadu dalších uměleckých zálib. K poezii se dostala před rokem a půl, po koncertu v Praze.
Báseň v krabičce od cigaret
„Po vystoupení nám přišel dopis. Uvnitř byla báseň na vnitřní straně krabičky od cigaret. Měla jsem odpovědět opět ve verších. A odepsání prostřednictvím básně člověka donutí více přemýšlet nad slovy a povznese ho to,“ přemítá Hrnčířová.
Od té doby svou poezii píše na web kamilakalima.blog.cz, věnuje se i próze a dlouhodobě pracuje na fantazijním příběhu.
Umělkyni s jejími typickými dredy můžou lidé spatřit také při zmiňované slam poetry – jde o básnická vystoupení se specifickým přednesem na humorná i sociálně kritická témata nebo o improvizaci třeba s nápovědou diváků.
„Slamovat“ začala loni na podzim v Brně, kde zaujala, takže dostala pozvánky na další vystoupení. „Úspěch pro mě ale není zásadní. Vždy mi udělá dobře i to, když si uvědomím, že nejsem tak dobrá, jak si myslím. Dojde mi, že není důležité se porovnávat s ostatními, najednou vidím vše z nadhledu,“ uzavírá Hrnčířová.
