Stále více Jihomoravanů si doma nechává nejbližší příbuzné, kteří se o sebe sami nedokážou postarat. Domovy důchodců jsou totiž přeplněné a na místo se čeká i několik měsíců.
V kraji tak vznikla síť sociálních služeb, která posílá vyškolené pomocníky do terénu. O nemohoucí se postarají přímo u nich doma a zbytek rodiny může třeba do práce.
Ačkoliv momentálně po kraji pendluje 637 takových pracovníků, nestíhají a žádosti o pomoc musejí mnohdy odmítat. Na hejtmanství proto rozhodli, že od příštího roku přidají dalších 66 úvazků. K dispozici budou pracovníci dvanáct hodin denně, sedm dnů v týdnu, včetně svátků. Plán už posvětili krajští zastupitelé.
„Chceme snížit tlak na domovy pro seniory a zároveň pomoct lidem, kteří potřebují chodit do práce. Někteří mají směnu třeba do šesté hodiny večer,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro sociální oblast Marek Šlapal (ČSSD).
Na jižní Moravě je nyní 53 organizací, které terénní službu poskytují. O navýšení míst si už mohly zažádat. „Každá může dostat navíc až tři úvazky. Zájem je velký, nemám obavu, že místa neobsadíme. O rozšíření požádalo 37 poskytovatelů,“ poznamenal náměstek.
Třeba Charita Vyškov má nyní deset vyškolených pracovníků a usiluje o další. Podle jejího ředitele a krajského zastupitele Romana Celého (KDU-ČSL) nastává problém především ve chvíli, kdy některý z nich onemocní.
„Kromě služby v terénu nabízíme i možnost umístit příbuzného k nám, a to dvakrát ročně až na tři měsíce. Lidé službu využívají hlavně přes léto, kdy odjíždí na dovolenou. Ani v tomto směru bohužel nemůžeme vyhovět všem,“ nastínil Celý, s jakými obtížemi se potýkají.
„Abychom však na navýšení pracovních míst dosáhli, musíme kraji prokázat, že jsme skutečně vytížení a plníme služby, které máme určené,“ přiblížil podmínky hejtmanství.
O tři úvazky navíc požádala i břeclavská charita. Také ta musí žádosti běžně odmítat. „Možná je to způsobeno i situací na pracovním trhu. Lidé jdou raději za výdělkem, místo aby se starali o své blízké. Sice dostávají pečovatelský příspěvek, ale nevyplatí se jim to. Najímají si proto raději sociální pracovníky a jdou pracovat,“ domnívá se ředitel Charity Břeclav Josef Gajdoš.
Kraj vytvoří 300 nových míst v domovech pro seniory
Terénní službu zaplatí stát, kraj i obce, které pokryjí 22 procent částky. „Oproti předchozímu roku je to dvouprocentní navýšení,“ podotkl Šlapal, který dlouhodobě usiloval, aby obce přispívaly na sociální služby více peněz.
Od státu totiž kraj letos získal „jen“ 1,3 miliardy korun. Podle náměstka je jižní Morava oproti jiným krajům znevýhodněná a nedostává adekvátní podíl k počtu obyvatel. V přepočtu by měla čerpat nejméně o 250 milionů korun více.
Třeba Kyjov a přilehlé obce už poslaly kraji vyšší obnosy, konkrétně o 120 tisíc korun víc. „Dohodli jsme se, že uvolníme více peněz. Uvědomujeme si, že je potřeba sociální služby, a zvlášť ty terénní, podporovat. Zatím však nevíme, na co přesně peníze z našeho regionu poputují, máme na kraji naplánované jednání,“ řekl kyjovský starosta a předseda Svazu měst a obcí František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých).
Všichni se shodují, že umístit staré lidi do domovů důchodců je obtížné. Právě proto je systém terénních služeb pro kraj výhodný. Nemusí totiž ve velkém stavět nové objekty, což přiznává i Šlapal. Zatím kraj počítá s vytvořením asi tří stovek nových míst v domovech pro seniory. Vzniknou v Brně, Miroslavi, Bučovicích a Hustopečích. Náklady pokryje kraj prostřednictvím úvěru z Evropské investiční banky.
Systém péče vyjasní koncepce
Podobu péče o nemohoucí i její financování má do budoucna řešit nová krajská koncepce. Zastřešovat bude hlavně hospicovou péči. „Bavili jsme se o tom v sociálně-zdravotním výboru. Neustále se debatuje nad tím, z jakého balíku se má jaká služba platit. Jestli jde o sociální oblast, nebo už o zdravotní. Tohle je třeba vyjasnit,“ vysvětlil Celý, který je členem výboru.
Jedná se třeba o takzvanou mobilní hospicovou péči, kdy tým odborníků pečuje doma o umírajícího pacienta. Kraj na tuto službu přispívá několik milionů ročně. Je to poměrně nový trend, o jehož rozvoj má zájem i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Podle průzkumů chce totiž dožít doma až 80 procent nemocných. VZP proto nastavila nová pravidla. Ta původní nutila lékaře svěřovat pacienty do domácí péče skutečně až v poslední fázi života. Nově ale pojišťovna proplácí domácí hospicovou péči až po dobu 60 dnů, původně to byla polovina.
