Kdyby chtěli podobný objev udělat doma, museli by se narodit o jedno dvě století dřív. Jihomoravským speleologům ale stačilo, aby vyrazili do Číny. Objevili tam koncem loňského roku rozsáhlé podzemní prostory a v nich kilometry jeskynních systémů, o nichž Čínané neměli ani potuchy. Podzemní chodby v čínské provincii Šen-si začali prozkoumávat ve spolupráci s kolegy z Číny.
Čínským speleologům svoje objevitelské snímky ukázali v roce 2013 na mezinárodním kongresu, o dva roky později se domluvili na spolupráci.
„Na jaře 2016 jsme se tam vypravili na průzkum krasové oblasti Siao-nan-chaj, jen čtyřčlenná skupina. Na konci roku už se uskutečnila společná expedice,“ popisuje složitý start Zdeněk Motyčka, předseda České speleologické společnosti.
Jeskyňáři našli Číňanům obří krasovou oblast, vytipovali je přes satelit
Výsledek je v porovnání se skrznaskrz prozkoumanou Českou republikou ohromující – odborníkům se podařilo zdokumentovat nové prostory v souhrnné délce více než sedm kilometrů.
„Nejdelší objevenou jeskyní se stal tři kilometry dlouhý a 450 metrů hluboký ponorný systém Kuan-jin tung,“ popisuje Motyčka s tím, že celou oblast o rozloze asi padesáti kilometrů čtverečních tvoří nejčastěji vodní jeskyně s mohutnými podzemními prostorami a dómy.
„Pro nás je to velmi atraktivní, byť zatím postrádáme bohatě vyzdobené krápníkové prostory, které nejvíc lákají veřejnost. I tak chce ale Čína toto území zpropagovat, aby sem přitáhli návštěvníky,“ tvrdí Motyčka.
Čína má jen 150 speleologů
Že o jeskynních systémech nevěděli jako první sami čínští speleologové, podle jihomoravských jeskyňářů ale nijak překvapující není. Vápence totiž v Číně podle tamních odborníků zaujímají plochu o rozloze zhruba 900 tisíc kilometrů čtverečních, tedy asi jako desetinásobek rozlohy České republiky.
Krasová území jsou v Číně obrovsky rozsáhlá, registrovaných speleologů je tam přitom v celé zemi s 1,4 miliardy obyvatel jen asi 150.
„Není v jejich silách vše prozkoumat, proto je jedinou cestou zvát si týmy ze zahraničí. Vápence tam představují území velké asi jako 4,5 tisíce Moravských krasů,“ přirovnává další z účastníků čínské expedice, speleolog Roman Šebela z Rudice na Blanensku.
Byl součástí týmu České speleologické společnosti, Institutu krasové geologie Čínské akademie věd a Geologického ústavu ze Si-anu.
Z Česka vyrazila necelá desítka jeskyňářů, kteří mají s podobnými expedicemi letité zkušenosti. Významné objevy už se jim v minulosti podařily v několika dalších zemích – v Mexiku například objevili čtvrtou nejdelší jeskyni světa. Bádali ale i v Turecku, ve Slovinsku, v Bulharsku, Polsku, Rumunsku, Maďarsku a v dalších zemích. Všichni se znají dlouhé roky, pocházejí totiž ze speleologických skupin, které primárně bádají v Moravském krasu na jižní Moravě.
Česká výprava teď zpracovává fotografie i zápisy a měření z poslední expedice, na ně čekají i čínští vědci a jeskyňáři. Členové expedice je chtějí detailněji představit v dubnu na kongresu ve Sloupu na Blanensku. Hned poté se do Číny chystá další výprava.
U nás už je všechno probádané
Na jaře čeští jeskyňáři chtějí vyrazit do další krasové oblasti v provincii Šen-si. „Nyní tam probíhá letecké snímkování, máme tam zatím vybrané dvě lokality, kde bychom chtěli prozkoumat vchody do jeskyní. Na podzim se pak opět vrátíme do Siao-nan-chaj a navážeme tam na bádání z konce loňského roku,“ plánuje předseda České speleologické společnosti Motyčka.
Češi jsou zatím jediní, kdo v dané lokalitě podzemí zkoumá, předpokládají ale, že po zveřejnění nálezů budou mít zájem se zapojit i výpravy z dalších koutů světa. Už nyní v Číně na dalších místech bádají například také speleologové z Anglie či USA.
Čeští speleologové jsou z nálezů nadšení, o takových objevech jako v Číně si totiž doma mohou nechat jen zdát. Moravský kras je oproti neprozkoumané Číně druhý extrém.
„Díky Jindřichu Wanklovi, Karlu Absolonovi, ale i mnohým dalším před nimi zde byla doslova kolébka evropské speleologie. Nejen v Moravském krasu, ale i v Českém ráji a dalších krasových územích u nás už je vše tak probádané, že objevit nových deset metrů je obrovský úspěch. Vyrazit do vápencových oblastí ve světě, kde nebylo možné se moc dostávat, je úplně o jiných rozměrech,“ vysvětluje Šebela.
Jeskyňáři z Česka teď v Číně dostali na starost území o rozloze zhruba padesáti kilometrů čtverečních. I díky tomu, že zdejší speleologie má ve světě velice dobré jméno. A rozhodně nejen díky Karlu Absolonovi, který systematicky bádal nejen v Moravském krasu, ale například také na Balkáně.
Čína je teď pro speleology novou výzvou na dlouho dopředu. „Pořádně tam danou lokalitu prozkoumat, to je ale úkol na několik životů,“ ujišťuje Zdeněk Motyčka.
