V Hustopečích obnoví studnu, která zde zůstala po habánech ze 16. století. Snímek pochází z roku 1943. | foto: Město Hustopeče

Od panství k panství. Zruční habáni se šlechtě hodili, císař je však vyhnal

  • 3
Před 400 lety byli z Moravy vyhnáni novokřtěnci, zvaní též habáni. Po šikovných, pracovitých a poslušných poddaných zůstala jen příjmení a vinné sklepy.

V celém Česku žije jen něco málo přes sto lidí s příjmením Hutter či Hutterová, z toho třetina v Hustopečích. A ne náhodou.

Právě Hustopeče byly dva roky domovem charismatického duchovního Jakoba Huttera, který zde vytvořil náboženský kodex novokřtěnců, později známých jako habáni. Ti podle něj žijí dodnes, i když už především v USA a Kanadě. Letos je to přesně 400 let, co z Moravy museli odejít.

Výročí si budou v Hustopečích připomínat nejen zářijovou návštěvou Hutterových následovníků, ale třeba i srazem nositelů tohoto příjmení a hlavně obnovou rajské studny, která je jedinou hmatatelnou vzpomínkou na novokřtěnce, jež ve městě na Břeclavsku zůstala. 

„Studna se dosud nachází v ulici Svatopluka Čecha, kde novokřtěnci prokazatelně vytvořili kolem roku 1530 bratrský dvůr,“ přibližuje Soňa Nezhodová, ředitelka Městského muzea a galerie v Hustopečích. 

Pro vodu ke studni, která se dočká znovuzprovoznění, zřejmě chodil i sám Jakob Hutter.

„Vytvoříme nad ní baldachýn napodobující ten, který máme zaznamenaný na vedutě z 18. století,“ informuje Nezhodová. Studnu ozdobí i motivy z fajánsové keramiky, kterou se novokřtěnci stali proslulými a která se stala symbolem jejich řemeslné šikovnosti. Chybět nebude ani pamětní deska Hutterovi, po jehož mučednické smrti se hustopečští novokřtěnci začali nazývat hutterité. 

Dvůr, který obývali, byl ve své podstatě unikátní. Kromě hospodářského zázemí a obydlí tu vybudovali i školu a opatrovnu pro nejmenší děti, dvůr byl vybavený rovněž vlastním sklepem a lisovnou, kde bratři zpracovávali úrodu ze svých vinohradů. Hlavním rysem hnutí je život v komunitě podle prvních křesťanů a společné vlastnictví. Speciální byl i vzdělávací systém hutteritů, který svou propracovaností později ovlivnil i Jana Amose Komenského.

Tolerantní abatyše

Nezvyklé je, že v Hustopečích novokřtěnce tolerovala ryze katolická vrchnost, tedy cisterciačky kláštera Králové na Starém Brně, které Hustopeče tehdy vlastnily. Svou roli zřejmě sehrála abatyše Johana z Boskovic, která byla patrně velmi tolerantní. 

„V té době mohli novokřtěnci žít pouze tam, kde to povolila vrchnost. V Mikulově to byli Lichtenštejnové, v Šakvicích či Strachotíně páni z Lipé. Hustopeče byly výjimečné tím, že jejich pobyt povolila ryze katolická vrchnost,“ odhaluje šéfka hustopečského muzea.

Vysoký jako habán? Toto rčení neplatí, odhalilo pohřebiště novokřtěnců

Habáni ostatně putovali nejen po českých zemích, ale i po celé Evropě podle toho, jak se zrovna šlechtě znelíbili, či jak zrovna potřebovala jejich šikovnost a zručnost. Majitelé panství totiž často novokřtěnce usazovali na svém majetku z velmi zištných důvodů, protože šlo o velmi pracovité poddané, kteří se nikdy nebouřili a od nichž mohli požadovat mnohem vyšší daně než od běžných obyvatel. Habáni byli zdatní vinaři i výrobci půvabné keramiky. 

Vrchnost ovšem různě lavírovala, a tak novokřtěnci pobíhali od jednoho panství k druhému, jak tomu zrovna historické okolnosti chtěly. V roce 1622 pak jejich působení na Moravě skončilo. Toho roku dal habsburský císař Ferdinand II. kardinálu Ditrichštejnovi – tehdejšímu gubernátorovi Moravy – pokyn, aby novokřtěnce bezpodmínečně vyhnal. Odejít museli během čtyř týdnů. 

„Zůstat mohli pouze ti, kteří přijmou katolické náboženství. Právě po té části přívrženců, kteří jej přijali, tu zřejmě zůstalo ono příjmení Hutter,“ míní Nezhodová.

Většina hutteritů odešla na Slovensko a usadili se v obcích Brodské, Sobotiště či Velké Leváre, kde si také začali říkat habáni.

Sklepy stále slouží

Mnoho upomínek na habány na jižní Moravě nezůstalo. Jedna z mála je ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku, kde vinařství Habánské sklepy stále skladuje víno v původním sklepě z roku 1614, který novokřtěnci postavili. V Bílovicích žila komunita s více než třemi stovkami členů a údajně šlo také o skvělé stavitele, kteří vybudovali mnoho vinných sklepů.

Velkobílovické vinařství Habánské sklepy sídlí v jednom ze sklepů, které postavila komunita reformních novokřtěnců habánů.

V jednom takovém hospodaří i rodina Lacinových v nedalekých Velkých Pavlovicích. Pestrou historii tohoto sklepa představuje unikátní interaktivní prohlídka, která zapojí všechny smysly.

Moderní animace, které se dají rozpohybovat jedním dotykem na zdi, představují právě i nejstarší část sklepa spojenou s habány. 

„Ta byla objevena až při stavbě lisovny na přelomu 17. a 18. století. Naši předkové o ní nevěděli. Říká se, že tu našli nějaké mrtvé, údajně habány. To se mi sice nepodařilo spolehlivě potvrdit, ale tato legenda se k našemu sklepu váže a inspirovala nás i v naší prohlídce,“ popsal majitel sklepa Pavel Lacina v době, kdy interaktivní prohlídku spouštěl.

Ve sklepě se s jedním z těchto habánů ve virtuální podobě návštěvníci skutečně potkají. Povypráví jim celý příběh své životní poutě – o tom, jak se dostal do Velkých Pavlovic i proč zde jeho rodina pobyla jen několik krátkých let.