„Stromy jsou nejvíce inspirujícími strukturami,“ pronese zhruba v půli tříhodinové stopáže představitel geniálního matematika, americký herec James Urbaniak. Žádané dílo, které plní česká kina od 20. července, Kurta Gödela zobrazuje na procházce vedle svého velmi dobrého přítele Alberta Einsteina.
Význam matematického guru, jehož vrchol kariéry přišel v americkém Princetonu, bývá srovnáván s přínosem Gregora Johanna Mendela pro genetiku. Na rozdíl od přírodovědce, po němž je v Brně pojmenované třeba náměstí nebo univerzita, byl Gödel ve svém rodišti dlouho opomíjený.
Od roku 2019 slavný odkaz připomíná alespoň ulička nesoucí jeho jméno, která spojuje Husovu a Pekařskou. Ve městě má také dvě pamětní desky.
Matematik, který se přátelil s Einsteinem, má v rodném Brně svou uličku |
„Vystudoval logiku a matematiku. Popsal takzvané věty o neúplnosti a ukázal, že se matematika může dát rozvíjet, přestože tehdy už byla považována za uzavřenou vědu. Navíc se jeho úvahy staly základem pro programovací jazyky a počítače, bez nichž si dnešní svět ani nedokážeme představit,“ prohlásil při slavnostním odhalení uliční desky ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Právě web planetária Kurta Gödela, jenž se v roce 1906 narodil do německé rodiny, vyzdvihuje. Jeho život a dílo přibližuje od začátků v tehdy průmyslově se rozvíjejícím Brně, kde vystudoval německé gymnázium. Poté pokračoval ve Vídni a později přijal i rakouské občanství.
Před nacistickým Německem uprchl do zmiňovaného Princetonu, kde se seznámil s Albertem Einsteinem. V posledních letech života se prohloubil jeho strach z otravy, a to až do té míry, že přestal téměř jíst. To se mu stalo osudným, v roce 1978 zemřel na podvýživu.
8. května 2023 |
