„Mívali jsme jich desítky, ale i když si je lidé zamluvili, nepřijeli. Pak jsme je narychlo nabízeli pod cenou. Proto je už dva roky neprodáváme a máme jen pár kačen pro rodinu,“ říká Iveta Langová z Kasáren. Stejně jako někteří další prodejci přestala na farmářské trhy jezdit. Nevyplácelo se to. A tak i ty dlouhodobě úspěšné trhy pomalu končí.
„Letos je poslední rok jejich trvání. Postupem času o ně přestal být zájem. Jednou byli stánkaři a nepřišli nakupující, podruhé zase naopak,“ hodnotí starosta Višňového Vladimír Korek. Stejný osud potkal i farmářské trhy v Miroslavi.
„Postupně zájem návštěvníků opadal a trhovci přestali jezdit. V současné době je pouze jarmark v rámci Meruňkobraní,“ popisuje místostarosta města Roman Volf. O farmářské trhy se pokoušeli i ve Znojmě, ale skončily neúspěchem. Znojemská radnice proto ani neuvažuje, že by se do jejich pořádání pustila.
„Není to tak snadné, jak se na první pohled zdá. Musí se dodržet několik přísných kritérií, aby opravdu o farmářský trh šlo,“ vysvětluje mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Farmářské výrobky se tak dají koupit jen dva dny v roce - v rámci Slavností okurek.
Místní neprodávají
Jedinou světlou výjimkou na Znojemsku jsou farmářské trhy v Moravském Krumlově, kde se konají od roku 2013, jednou do měsíce, od března do prosince.
„Od začátku klademe důraz na kvalitu nabízených produktů. Máme svých asi dvacet ověřených prodejců a další přibíráme hodně opatrně. Na mnoha místech republiky na farmářských trzích nabízejí třeba záclony, což vedlo ke špatné pověsti farmářských trhů. Postupně jich bude ubývat i nástupem EET,“ míní pořadatel Marek Pečer.
V Krumlově se prezentují převážně prodejci z jiných regionů. Ti domácí zájem nemají.
„Své produkty a výrobky nabízejí přímo ze dvora. Je to pro ně určitě pohodlnější, a hlavně levnější. Když si naučí lidi chodit ke zdroji, nemusí řešit přepravu, auto, člověka pro prodej a podobně,“ zamýšlí se Pečer.
Alternativou trhům měla být pojízdná prodejna, kterou na Znojemsko vysílá Farma rodiny Němcovy, jednou týdně do Moravského Krumlova a do Znojma, do zahrádek v Pražské ulici. Ale ačkoliv kromě masa nebo zeleniny nabízejí i čerstvé jogurty nebo tvaroh, zájem je velmi malý.
„Lidé mluví o tom, že by chtěli kvalitní produkty, ale nic pro to neudělají a raději jdou do supermarketu, kde mají všechno na jednom místě. Boom přešel a teď už máme jen skalní zákazníky, 90 procent zákazníků jsou ti, co se vrací, a noví se strašně těžko shánějí. Ve větších městech je to lepší, ale v těch menších se to lidé teprve učí,“ říká známý farmář Němec.
