Jak byl vysoký zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, jakými trpěl nemocemi či odkud pocházel? I na tyto otázky odpověděl unikátní výzkum, k jehož svolení musel dávat souhlas dokonce Řím. Mendel byl totiž vedle vědce, který svými výzkumy předběhl svou dobu, také opatem v augustiniánském klášteře v Brně.
V souvislosti s 200. výročím od narození tohoto velikána světového významu se organizátoři oslav v Brně připadajících na příští rok rozhodli exhumovat ostatky Mendela z augustiniánské hrobky na brněnském Ústředním hřbitově a zjistit vědcovu DNA.
„Rozhodli jsme se k tomu, protože jsme chtěli získat nové informace o takto významném vědci. Dalším důvodem je popularizace genetiky. V poslední době totiž často slýcháme o sekvenaci nebo PCR metodách, ale málokdo ví, že základy tomuto oboru položil právě Mendel,“ prohlásila prorektorka Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová, jež měla celý výzkum na starosti.
Kromě nezbytných povolení na tuto výjimečnou událost se s obtížemi potýkali i archeologové. Místo pěti dní na Ústředním hřbitově strávili dva týdny.
Mendel totiž zemřel 6. ledna 1884, tedy ještě dříve, než vznikla augustiniánská hrobka, a zároveň to bylo jen krátce po založení samotného Ústředního hřbitova.
„Jeho hrob tak částečně zasahoval pod základy hrobky. Jen čtyři dny nám zabralo, než jsme přišli s řešením na vyzvednutí rakve, aniž by se rozpadla,“ sdělil Marek Peška, ředitel společnosti Archaia Brno. Vytahovali ji až z hloubky 2,5 metru.
Na dně rakve byly noviny
Když pak experti ve speciálních oblecích rakev otevřeli, byli překvapeni, v jak dobrém stavu se tělo zachovalo. Dokonce na dně rakve byly noviny, na nichž bylo zřejmé vydání z října 1883, takže nebylo pochyb, že se jedná o Mendela.
Pro stoprocentní jistotu nakonec porovnali genetický materiál z kosterních pozůstatků s vlasem, který našli v Mendelově oblíbené knize o astronomii. A shoda tam byla, takže teď mohou experti jasně říci, že ostatky skutečně patří zakladateli genetiky, který se věnoval mimo jiné také meteorologii.
„Nenašli jsme jen kosti, ale i nehty, části mumifikované kůže, a dokonce zbytky mozkové tkáně,“ poznamenala Eva Drozdová z laboratoře biologické a molekulární antropologie na Masarykovy univerzitě.
Že se dochovaly i tyto měkké tkáně po 137 letech, je dané i tím, že byl Mendel pohřben v cínové rakvi, nikoli dřevěné, která by se za tu dobu již nejspíš rozpadla. Takový byl případ jiných augustiniánů, kteří leželi ve stejné hrobce s Mendelem a zemřeli až později.
Mendlův mozek byl o pětinu větší
Díky kosterním pozůstatkům, které se dnes při pietním aktu vrátí zpět do augustiniánské hrobky, mají vědci informace o tom, že Mendel měřil asi 167 centimetrů. Dokonce se v hrobce zachovalo i jeho oblečení nebo boty, jejichž podrážka měla délku 27 centimetrů, což odpovídá velikosti 42 až 44.
„Zjistili jsme také, že velikost jeho mozku byla výrazně větší, než je průměrná velikost u mužů v dnešní době,“ doplnila Šárka Pospíšilová. Mendelův mozek byl větší téměř o pětinu. Prorektorka také potvrdila již dřívější informaci MF DNES, že měl otec genetiky zubní protézu.
Výzkum Mendelovy DNA ještě stále běží, z dosavadních zjištění lze říci, že pocházel ze střední Evropy. Zda byl etnicky Němec, či jiného národa, to podle vědců nelze přesně určit, protože genom není dochovaný celý. A pouštět se nechtějí ani do pátrání, zda v dnešní době žijí podle shod v DNA nějací jeho vzdálení příbuzní.
Z dochovaných písemností se již dříve vědělo, že Mendel trpěl onemocněním ledvin, na jiné choroby či predispozice k nim výzkum DNA nepřišel. „Předpokládám, že potrvá ještě několik měsíců,“ odhadl Michael Doubek z Ústavu lékařské genetiky a genomiky na Masarykově univerzitě.
Socha na oslavy asi ještě nebude
Do oslav příští rok v létě, v rámci nichž se mají v Brně sejít dokonce tři držitelé Nobelovy ceny, se ale nejspíš nestihne vytvořit Mendelova socha.
„Byli bychom rádi, kdyby byla hotová, ale vzhledem k tomu, o jak významné dílo se jedná, jsme dali budoucím autorům na zhotovení osmnáct měsíců,“ řekl Jakub Carda za pořadatele z organizace Společně. Tvůrce chtějí oznámit asi za měsíc. Brno se teď alespoň snaží stihnout opravu náměstí před klášterem nesoucí Mendelovo jméno.
Zároveň se na dvoře kláštera pracuje na obnově další připomínky zakladatele genetiky. Po více než sto letech bude obnoven skleník, kde Mendel prováděl své experimenty s hrachem. A právě ten se tam má kupříkladu znovu pěstovat.
